1 C 3/2022-57 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 1 008 Kč s příslušenstvím s tím, že dlužná částka představuje neuhrazené pojistné za období od 14. 5. 2019 do 1. 9. 2019, které byl žalovaný povinen žalobkyni platit podle uzavřené pojistné smlouvy [číslo] ze dne 14. 5. 2018. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Dne 14. 5. 2018 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla tov. zn. [anonymizováno], model [anonymizováno], VIN: [anonymizováno], [registrační značka] Uzavření smlouvy bylo žalovanému potvrzeno dopisem ze dne 16. 5. 2018. Na základě Smlouvy ve znění„ Opravy pojistné smlouvy“ ze dne 22. 5. 2018, měl žalovaný platit roční splátky pojistného ve výši 2 321 Kč, počínaje dnem 14. 5. 2018. Žalovaný byl dopisem ze dne 14. 2. 2019 vyrozuměn o změně výše pojistného na následující pojistné období, počínaje 14. 5. 2019, které činilo 2 671 Kč. Účastníci si dále dohodli, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí Pojistnými podmínkami pro pojištění vozidel vydanými žalobkyní. Jelikož žalovaný neuhradil pojistné řádně a včas, vyzvala jej žalobkyně upomínkou dne 24. 7. 2019 k zaplacení dlužné částky s upozorněním, že pokud nebude dlužné pojistné zaplaceno, dojde k zániku pojistné smlouvy. Z důvodu neuhrazení pojistného tak došlo ke dni 1. 9. 2019 k zániku pojištění. O zániku pojistné smlouvy byl žalovaný ze strany žalobkyně informován dopisem ze dne 12. 9. 2019. Žalobci tak vzniklo právo na pojistné za dobu do zániku pojištění. Za období od 14. 5. 2019 do 1. 9. 2019, kdy byla smlouva ukončena, činí dlužné pojistné částku 1 008 Kč. Dne 10. 3. 2020 zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu. Žalobkyně soudu navrhla, aby bylo v řízení pokračováno se žalobkyní neboť předchůdce žalobkyně zanikla fúzí. Soud rozhodl usnesením č.j. 1 C 3/2022-53, ze dne 18.1.2022, že nadále bude v řízení pokračováno se žalobkyní. 6. Podle § 3 odst. 1 věty prvé zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů ve znění účinném ke dni uzavření Smlouvy (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Podle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Dle § 2783 odst. 2 o. z. jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Dle § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Podle § 13 odst. 2 zákona č. 168/199 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, v němž pojištění zaniklo. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že v řízení bude nadále pokračováno namísto předchůdce žalobkyně se žalobkyní a to z toho důvodu, že je jejím procesním nástupcem, neboť předchůdce žalobkyně v důsledku fúze zanikla. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu ustanovení § 2758 o. z., jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil pojistné za období od 14. 5. 2019 do 1. 9. 2019, kdy byla smlouva ukončena. Protože žalobkyně má dle ust. § 13 odst. 2 zákona č. 168/199 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, v němž pojištění zaniklo, vyhověl soud žalobě a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 008 Kč. Protože pojistné nebylo žalovaným ve lhůtě splatnosti zaplaceno, shledal soud žalobu důvodnou i co do úroku z prodlení z této částky, neboť žalobkyně požaduje úrok z prodlení od data, kdy žalovaný již byl v prodlení, a výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 008 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.