12 C 13/2018-79 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 13. 7. 2017 ve znění její soudem připuštěné změny domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovaným, aby mu zaplatili společně a nerozdílně 29 758 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 29 758 Kč od 1. 6. 2018 do zaplacení představující dluh žalovaných nezaplacením příspěvků do fondu oprav za dobu od ledna do prosince 2017 měsíčně částkou 1 370 Kč, celkem 16 440 Kč a nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2017 tvořený náklady ve výši 25 487 Kč, vůči kterým byl započten přeplatek z vyúčtování služeb za rok 2016 ve výši 12 169 Kč, takže dluh žalovaných činí 29 758 Kč. Žalovaní byli v rozhodném období vlastníci bytové jednotky [číslo] budovy [adresa] a spoluvlastníci podílu na společných částech domu v [obec], [ulice a číslo]. Povinnost přispívat do fondu oprav vznikla žalovaným od června 2011 dle výpočtu provedeném na evidenčním listu. Žalovaní nezaplatili dluh ani přes předžalobní výzvu právního zástupce žalobkyně ze dne 6. 4. 2020. 2. Platební rozkaz vydaný soudem byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit žalovaným do vlastních rukou. 3. K jednání, které soud nařídil na den 24. 10. 2022 se žalovaná bez omluvy nedostavila, nepožádala soud z důležitého důvodu o odročení jednání, soud proto jednal v přítomnosti žalovaného a právního zástupce žalobce, přičemž vyšel z předložených listinných důkazů. 4. Žalobce jako účastník řízení trval na žalobě ve znění její změny. Dodal, pokud jde o vyúčtování služeb za rok 2017, že jde u něho o zvláštní způsob účtování, kdy je účtováno, jako by žalovaní zaplatili v celé výši, ale nic nezaplatili. Žalobci není známo, proč správce takto účtuje, ale skutečný dluh jsou náklady ve výši 25 487 Kč a pokud žalovaní nic neuhradili, nemohli mít přeplatek. Žalovaní nereagovali na předžalobní výzvu, kdy mohli vznést námitky. 5. Žalovaný jako účastník řízení souhlasil s žalobou. Neplacení odůvodnil tím, že přestože manželce posílal peníze na účet, nic neplatila, což byl také důvod rozvodu jejich manželství. Ke svým osobním, majetkovým a výdělkovým poměrům uvedl, že je rozvedený, platí výživné na nezletilého [jméno] [celé jméno žalovaného] částkou 2 000 Kč měsíčně, jeho výdělek čistého je 28 000 Kč, ze kterého mu je prováděna srážka 5 000 Kč na exekuci za dluhy vzniklé z uvedené bytové jednotky za jiné období, je nemajetný, bydlí u přítelkyně, které přispívá na byt o velikosti 1+2 částku 5 000 Kč měsíčně (tj. celý nájem) a přispívá jí na jídlo. Žalovaný nemá představu, jak dluh uhradí. <b>Z důkazů soud zjistil následující skutkový stav:</b> 6. Z Informace o jednotce ke dni 13. 7. 2017, zjistil soud, že na č. [list vlastnictví] je k uvedenému datu vlastnictví k bytové jednotce [číslo] v budově [adresa], v k. ú. [obec], ul. [ulice] zapsáno pro žalované. 7. Ze zápisu ze schůze společenství [číslo] soud zjistil, že se vlastníci bytových jednotek dne 30. 4. 208 usnesli na zvýšení poplatku do fondu oprav na částku 20 Kč/metr2. 8. Z Mandátní smlouvy (dále jen Smlouva) uzavřené mezi žalobcem jako mandantem a Ing. [jméno] [příjmení] jako mandatářem - správcem ze dne 12. 6. 2007, soud zjistil, že správce se zavázal ke správě domu žalobce, přičemž Smlouva vypočítává předmět a rozsah služeb, poskytovaných správcem a žalobce se zavázal hradit správci sjednanou odměnu. 9. Ze Stanov Společenství vlastníků bytových jednotek [ulice a číslo] [číslo] [obec], části čtvrté, čl. IX, odst. 2, písm.b) a c), soud zjistil, že člen společenství povinen hradit stanovené příspěvky na správu domu, hradit stanovené zálohy na úhrady za služby a hradit nedoplatky vyplývající z vyúčtování. Podle části páté, čl. XII. odst. 4, byly měsíční platby dle evidenčního listu splatné nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce. 10. Podle Evidenčního listu pro výpočet záloh na správu domu (fond oprav) a záloh na služby předmětného bytu vyhotoveného správcem, soud zjistil, že žalovaným byla stanovena povinnost platit příspěvek do fondu oprav od června 2011 ve výši 1 370 Kč měsíčně (tj . 68,50m2 x 20 Kč), a zálohy na služby ve výši 3 627 Kč měsíčně, celkem tedy 4 997 Kč měsíčně. Platby byly splatné do 20. dne měsíce. 11. Podle listiny nazvané„ vývoj plateb“ vypracované správcem v r. 2017 žalovaní nezaplatili do fondu oprav žádný příspěvek, rovněž nehradili zálohy na služby a správce na dluh započetl částku 12 169 Kč, která vyplynula jako přeplatek z vyúčtování služeb za rok 2017. 12. Z vyúčtování služeb za rok 2016 ze dne 5. 6. 2017, zpracovaného správcem soud zjistil, že podle zde uváděné rekapitulace činily skutečné náklady na služby 31 355,38 Kč, zálohy byly ve výši 43 524 Kč a správce vypočetl přeplatek ve výši 12 069 Kč jako rozdíl skutečných nákladů a záloh. 13. Z vyúčtování služeb za rok 2017 ze dne 1. 4. 2018, zpracovaného správcem soud zjistil, že podle zde uváděné rekapitulace činily skutečné náklady na služby 25 487,14 Kč, zálohy byly ve výši 43 524 Kč a správce vypočetl přeplatek ve výši 18 037 Kč jako rozdíl skutečných nákladů a záloh. To, že správce považoval částku ve výši 18 037 Kč za přeplatek vyplývá i z toho, že je zde uveden nedoplatek příspěvku na správu domu a služby k 31. 12. 2017 ve výši 265 545 Kč, který snížil o částku„ přeplatku“, tedy právě o částku ve výši 18 037 Kč a vyčíslil„ celkový nedoplatek“ na zprávu a služby“ ve výši 247 508 Kč. Zjištěno bylo, že si žalovaní vyúčtování převzali osobně a protokol podepsali dne 9. 4. 2018. 14. Z výzvy právního zástupce žalobce ze dne 5. 6. 2017, podané dne 8. 6. 2017 na České poště s.p. soud zjistil, že žalovaní byli vyzváni o zaplacení částky ve výši 230 566 Kč do 10 dnů ode dne obdržení přípisu s upozorněním, že neuhrazením dluhu bude tento vymáhán soudní cestou. <b>Z provedených důkazů má soud za prokázaný tento skutkový stav:</b> 15. Informací z Katastru nemovitostí vzal soud za prokázané tvrzení žalobce, že žalovaní byli v rozhodném období členy žalobce a spoluvlastníky bytové jednotky [číslo] domu [adresa] v [obec], ul. [ulice] a spoluvlastníky společných částí domu a pozemku v odpovídajícím rozsahu. Stanovami žalobce bylo prokázáno, že žalovaní byli povinni platit příspěvky do fondu oprav, na správu domu a pozemku v měsíčních příspěvcích a hradit stanovená plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a hradit nedoplatky vyplývající z vyúčtování. Tyto měsíční platby dle evidenčního listu byly splatné do 20. dne kalendářního měsíce. Mandátní smlouvou bylo prokázáno, že správce se zavázal ke správě domu žalobce. Zápisem ze shromáždění vlastníků vzal soud za prokázané, že od 1. 6. 2008 bylo stanoveno platit příspěvek do fondu oprav částkou 20 Kč/m2/měsíc podlahové plochy jednotky. Tvrzení žalobce, že počínaje měsícem červnem 2011 byli žalovaní povinni platit do fondu oprav částku 1 370 Kč měsíčně a zálohy na služby pak prokázal evidenční list vypracovaný správcem, dle kterého byly tyto platby splatné do 20. dne v měsíci. Soud neměl důvodu pochybovat a vzal za prokázané tvrzení žalobce, že žalovaní v roce 2017 neplatili příspěvky do fondu oprav ani zálohy na služby, neboť žalovaný tuto skutečnost nerozporoval a tento fakt byl rovněž prokázán„ vývojem plateb“, který vypracoval správce domu na důkaz toho, že žalovaní stanovené platby nehradili. Oproti tvrzení žalobce, že vyúčtováním služeb za r. 2017 byl žalovaným vyúčtován nedoplatek ve výši 25 487,14 Kč bylo právě tímto vyúčtováním prokázáno, že částka ve výši 25 487,14 Kč tvoří náklady na služby skutečně dodané do bytové jednotky žalovaných a nikoliv vyúčtovaný nedoplatek a že právě tímto vyúčtováním správce domu žalovaným vyúčtoval přeplatek ve výši 18 037 Kč. To, že správce považoval částku 18 037 Kč za přeplatek a jako s přeplatkem s ní účtoval prokázalo i následné jednání správce domu, který právě o vyúčtovaný přeplatek ponížil celkový dluh žalovaných do fondu oprav. Žalovaní si uvedené vyúčtování převzali osobně a jeho převzetí podepsali 9. 4. 2018. Skutečnost, že správce považoval částku 18 037 Kč za přeplatek prokazuje i způsob vypracování vyúčtování, který je totožný s vyúčtováním za rok 2016, ve kterém, stejně jako ve vyúčtování za rok 2017, správce rekapituluje skutečné náklady na služby, odečítá od nich zálohy a zjištěný rozdíl uvádí jako přeplatek. Zatímco takto zjištěný rozdíl za rok 2016 ve výši 12 169 Kč žalobce považuje za„ přeplatek“ a snižuje o něj dluhy žalovaných, stejným způsobem zjištěný rozdíl za rok 2017 ve výši 18 037 Kč a označený jako přeplatek za přeplatek nepovažuje a nazývá jej„ zvláštním způsobem účtování“. 16. Dle § 1180 odst. 1 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. 17. Dle § 1181 občanského zákoníku vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. 18. Dle § 1968 občanského záko