16 C 331/2021-20 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se domáhal zaplacení částky 1.613,97 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 26.9.2020 do zaplacení. Svůj nárok opřel o skutečnost, že žalobce je provozovatelem distribuční soustavy, který je povinen zajišťovat pro obchodníka s plynem distribuci plynu do odběrných míst dle smluv uzavřených mezi obchodníkem s plynem a odběrateli. Plyn dodávaný obchodníkem s plynem odběrateli, na základě řádně uzavřené smlouvy, je ve vlastnictví obchodníka s plynem. Dojde-li k ukončení smluvního vztahu mezi obchodníkem s plynem a odběratelem, pak pokud nadále na odběrném místě odběr plynu pokračuje, jedná se o neoprávněný odběr plynu a následně o neoprávněnou distribuci plynu. Při neoprávněném odběru plynu nedochází k odběru plynu ve vlastnictví obchodníka s plynem. Zemní plyn se nachází v natlakovaném potrubí, z něhož dochází k odběru, a je po právní stránce ve vlastnictví distributora. Pokud odběratel nezpřístupní měřidlo a nedojde k jeho demontáži a zaslepení přípojky plynu mechanickými prostředky, z technického hlediska nejde fakticky zabránit odběru plynu. Neoprávněným odběrem a neoprávněnou distribucí plynu tak vzniká provozovateli distribuční soustavy (žalobci) škoda. Pro neplnění platebních povinností ukončil obchodník s plynem [právnická osoba] smluvní vztah s žalovanou odstoupením od smlouvy. Dne 20.11.2019 byl podán požadavek obchodníka s plynem na ukončení dodávky plynu do odběrného místa č [číslo] na adrese [adresa]. Požadované datum ukončení dodávky bylo ke dni 29.11.2019. Žalobce se následeně neúspěšně pokusil o demontáž plynoměru [číslo]. Pokud se žalobci nepodaří demontovat měřící zařízení ve lhůtě 10 pracovních dnů, dojde čtrnáctého pracovního dne k ukončení smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy odběrného místa. Smlouva o zajišrění služby distribuční soustavy pro odběrné místo zanikla dne 18.12.2019. Počínaje následujícím dnem od 19.12.2019 byl odběr plynu kvalifikován jako neoprávněný odběr s neoprávněná distribuce plynu. Žalovaná v odběrném místě odebírala plyn přes instalovaný plynoměr, kdy byla uživatelem odběrného místa po celou dobu trvání neoprávněného odběru. Množství neoprávněně odebraného (spotřebovaného) plynu představuje škodu a vyplývá z rozdílu mezi stavem plynoměru v odběrném místě ke dni 18.12.2019 a koncovým stavem měřidla ke dni 31.8.2020 (koncový stav byl zjištěn při demontáži plynoměru, kdy žalovaná umožnila jeho odečet). Zjištěné množství neoprávněně odebraného plynu ve výši 18,65m3 bylo žalované vyúčtované ve faktuře [číslo] ze dne 11.9.2020 ve výši 1.613,97 Kč v souladu s cenou dle ceníků žalobce za neoprávněně odebraný plyn (postup vyplývá z vyhlášky č. 108/2011Sb.), splatná dne 25.9.2020. Žalovaná tuto fakturu ve lhůtě splatnosti neuhradila a proto ji žalobce vyzval k úhradě doporučenou upomínkou ze dne 23.10.2020. Žalované byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena. Žalovaná se v dané lhůtě nevyjádřila a na výzvu soudu nereagovala. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. K dotazu soudu žalobce uvedl, že souhlasí, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalovaná se ve lhůtě dané soudem nevyjádřila, soud tedy předpokládal, že žalovaná dle § 101 odst.4 o.s.ř. vyslovila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání. Soud provedl důkaz žádostí obchodníka s plynem o ukončení distribuce plynu, protokolem o demontáži měřidla, fakturou [číslo] za neoprávněnou distribuci plynu ze dne 11.9.2020, upomínkou ze dne 23.10.2020, e-mailem ze dne 21.8.2020 a 24.8.2020. Na základě předložených důkazů a tvrzení žalobce má soud za prokázané že, žalovaná měla od 24.10.2017 uzavřenou smlouvu o připojení k distribuční soustavě pro odběrné místo [obec], [ulice a číslo]. Dne 20.11.2019 podal [právnická osoba] (obchodník s plynem) žádost o ukončení distribuce plynu s důvodu ukončení s demontáží měřidla s požadovaným datem ukončení 29.11.2019. Podle protokolu o demontáži měřidla k demontáži došlo až dne 31.8.2020. Fakturou [číslo] vystavenou dne 11.9.2020 vyúčtoval žalobce za období od 19.12.2019 do 31.8.2020 za neoprávněný odběr plynu celkem částku 1.613,97 Kč splatnou dne 25.9.2020. Upomínkou vystavenou dne 23.10.2020 vyzval žalobce žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši 1.613,97 Kč. Podle e-mailu ze dne 24.8.2020 bude plynoměr na adrese [adresa] Nájemní smlouva na nové nájemce je od 5.11.2019 [celé jméno žalované] 26.1.2019. Podle § 74 odst. 1 zákona č. 458/2000Sb. energetického zákona je neoprávněným odběrem plynu a) odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu a za b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění. Neoprávněnou distribucí plynu je dle § 74 odst. 3 písm. a) energetického zákona distribuce bez uzavřené smlouvy na distribuci plynu nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou na distribuci plynu. Výpočet výše škody stanovuje vyhláška č. 108/2011Sb. Po provedeném řízení s přihlédnutím k předloženým listinám a tvrzení žalobce dospěl soud k závěru, že žalovaná měla uzavřenou smlouvu o připojení k distribuční soustavě ohledně odběrného místa [adresa]. Žalovaná neplnila řádně své platební povinnosti a proto dodavatel plynu přistoupil k ukončení distribuce plynu. Žalobci se nepodařilo demontovat měřidlo a ke dni 18.12.2019 došlo k ukončení dodávky plynu. Od 19.12.2019 žalovaná odebírala na odběrném místě plyn neoprávněně. Dne 31.8.2020 došlo k demontáží měřidla. Za období od 19.12.2019 do 31.8.2020 žalobce vyúčtoval za neoprávněný odběr škodu ve výši 1.613,97 Kč. Jednalo se tak o neoprávněný odběr dle ust. § 74 odst.1 písm.a) zák.č. 458/2000Sb., jehož rozsah žalobce prokázal fakturou. Soud proto žalované uložil povinnost žalovanou částku ve výši 1.613,97 Kč zaplatit takž, jak žalobce požadoval. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení (dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele). Dle ust. § 1970 obč.zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžního dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Faktura byla splatná dne 25.9.2020 a od 26.9.2020 je žalovaná v prodlení. Dle nařízení vlády č. 351/2013Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Protože žalobci vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení, soud žalobci přiznal úroky z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013Sb. tak, jak požadoval. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst.1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch a vzniklo mu tak právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v dané věci činí zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, mimosmluvní odměna zástupce žalobce za dva úkony právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/199 Sb. - převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) po 1.000 Kč (§ 7 bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.), dvě náhrady hotových výdajů zástupce žalobce za dva úkony právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a), d), vyhl. č. 177/199 Sb. - převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a náhrada za 21% z odměny a náhrad ve výši 546 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Jako účelně vynaložené náklady nelze považovat náklady s učiněním předžalobní výzvy prostřednictvím advokáta. Jak vyplývá z listinných důkazů, žalobce sám žalovanou k úhradě dluhu vyzýval a upomínal – upomínka II ze dne 23.10.2020. Pozdější výzva právního zástupce žalobce tak byla zřejmě nadbytečná jak z pohledu ustanovení § 142a odst.1 o.s.ř. (kdy postačí výzva jedna), tak z pohledu dobrovolné úhrady dluhu (kdy předchozí výzvy se minuly účinkem). Náhradu nákladů řízení, které nebyly vynaloženy účelně nelze přiznat (§ 142 odst.1 o.s.ř.). Žalobci však náleží náhrada hotových výdajů, jež jemu samotnému vznikly s učiněním předžalobní výzvy. Vzhledem k tomu, že její konkrétní výši lze stěží doložit, přiznal soud žalobci náhradu paušální částkou 300 Kč (ve stejné výši v jaké by měl právo na náhradu hotových výdajů advokát dle § 13 odst.1, 3). Žalobci tak náleží náhrada nákladů řízení skládající se ze zaplaceného soudního poplatku, odměny právního zástupce v celkové výši 3.146 Kč a náhrada hotových výdajů žalobce spojených s předžalobní výzvou ve výši 300 Kč Celkem 3.846 Kč.