21 C 296/2021-36 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 24. 3. 2021, doplněnou podáním ze dne 3. 12. 2021 a ze dne 16. 12. 2021, domáhala zaplacení částky 1 521 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný cestoval dne 24. 5. 2019 v [obec] tramvají linkou [číslo] uzavřel tak s právní předchůdkyní žalobkyně [příjmení] podnik měst [obec] a [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), smlouvu o přepravě osob. Žalovaný se při přepravní kontrole neprokázal platným jízdním dokladem a tím porušil svou povinnost cestujícího vyplývající ze zákona, přepravního řádu a smluvních přepravních podmínek. Přes výzvu právního zástupce žalobkyně dlužnou částku neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 12. 2019 předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni, která postoupení oznámila žalovanému dopisem ze dne 25. 2. 2020. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřili k tomu, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízeného jednání již ve svém žalobním návrhu, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o.s.ř. 5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný cestoval dne 24. 5. 2019 v [obec] tramvají linkou [číslo] na výzvu pověření osoby se neprokázal platným jízdním dokladem v hodnotě 21 Kč O provedení kontroly byl sepsán záznam o přepravní kontrole [číslo]. V důsledku toho mu vznikla povinnost zaplatit jízdné ve výši 21 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, které na místě nezaplatil. Dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 25. 2. 2020 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky a bylo mu oznámeno postoupení pohledávky žalobkyně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 12. 2019 předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku na žalobkyni. 6. Podle § 3 odst. 1 písm. f zák. č. 266/1994 Sb., o dráhách ve znění zák. č. 313/2019 Sb., se železniční dráhou ve smyslu citovaného zákona rozumí i speciální dráha, která slouží zejména k zabezpečení dopravní obslužnosti obce. Podle § 37 odst. 4 písm. d citovaného zákona je pověřená osoba dopravce oprávněna mimo jiné uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Podle odst. 5 písm. c) citovaného ustanovení je cestující povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Podle odst. 6 citovaného ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. 7. Podle § 7 odst. 6 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou dopravu a silniční osobní dopravu, nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podle § 15 cit. vyhlášky je porušením přepravních podmínek z hlediska bezpečnosti cestujícího, bezpečnosti jiných osob a ochrany zdraví, bezpečnosti a plynulosti veřejné osobní dopravy a z hlediska zajištění řádné, klidné a pohodlné dopravy, jestliže cestující při přepravě nemůže prokázat platným jízdním dokladem, odmítne zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému na místě (písm. b). 8. Dle ustanovení § 1908 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákona (dále jen„ ObčZ“) ve znění účinném od 1.1. 2014, musí být dluh splněn řádně a včas. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácení peněžního dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb. 9. Podle § 1958 odst. 2 ObčZ neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je pot povinen splnit bez zbytečného odkladu. 10. Po právním posouzení shora zjištěného stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť se žalovaný dne 24. 5. 2019 v [obec] na tramvajové lince [číslo] při kontrole v místě provedené kontroly na výzvu pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem, a je tak povinen zaplatit nejen jízdné ve výši 21 Kč, ale také přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. V daném případě byl žalovaný k zaplacení dluhu vyzván v den prodlení kontroly, a jelikož dluh nezaplatil bez zbytečného dokladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), tj. vzhledem k okolnostem daného případu druhý den po provedení kontroly, dostal se následujícího dne do prodlení. Z uvedených důvodů soud důvodné žalobě vyhověl co do jistiny ve výši 1 521 Kč, tak co do úroků z prodlení (§ 1970 ObčZ, nař. vlády č. 351/2013 Sb.) Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. v obecné lhůtě tří dnů. Pohledávka byla postoupena žalobkyni v souladu s § 1879 ObčZ. 11. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.“) z tarifní hodnoty ve výši 1 521 Kč sestávající u částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst 1. písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Tyto přiznané náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit advokátce žalobkyně.