ECLI: ECLI:CZ:OSCV:2022:23.C.120.2021.2 Datum: 2022-04-08 Předmět: zaplacení 33 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1 nař. vl. č. 142/1994 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ ["peněžité plnění""smlouva o úvěru"]
O co šlo: zaplacení 33 000 Kč s příslušenstvím (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1 nař. vl. č. 142/1994 Sb.", "§ 137 z. č. 99/196)
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu, ve znění jejího doplnění ze dne 9.6.2021 a ze dne 1.12.2021, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku 33 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovanou uzavřela dne 4.1.2013 Smlouvu o úvěru [číslo], (dále jen,, Smlouva“), na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky formou povoleného přečerpání na běžném účtu č. [bankovní účet] do výše úvěrového limitu 25 000 Kč. Před uzavřením Smlouvy žalobkyně ověřila majetkovou situaci žalované z výše jejích příjmů ve výši [částka] za zaměstnáni na dobu neurčitou, ověřených dle historie běžného účtu u žalobkyně a výdajů ve výši [částka] dle deklarovaných výdajů, způsobu bydlení (bydlí sama v nájemním bytě), nemá žádnou vyživovací povinnost, při zohlednění životného minima jednotlivce ve výši [částka], tudíž platební kapacita [částka] [anonymizováno], [částka] byla dostatečná pro splácení předmětného závazku ve výši [částka], tudíž žalobkyně a dospěla k názoru, že schopnost žalované úvěr splácet je dostatečná. Úvěr mohl být čerpán počínaje dnem 4.1.2013, úroková sazba byla sjednána dle čl. II odst.1 Smlouvy ve výši 18,9% ročně. Žalovaná byla povinna zajistit na svém účtu, k němuž byl kontokorent poskytnut, k poslednímu pracovnímu dni kalendářního měsíce dostatek disponibilních prostředků k automatické úhradě měsíčních splátek úroků včetně naběhlých úroků z prodlení, tyto své povinnosti však žalobkyně neplnila řádně a včas, když k poslední úplné úhradě vyčerpaných peněžních prostředků došlo dne 13.5.2019, čímž se dostala do prodlení se splácením a žalobkyně prohlásila veškeré pohledávky ze Smlouvy za okamžitě splatné ke dni 29.4.2020 sestávající z dlužné jistiny ve výši 33 000 Kč, úroku ve výši 3 500,87 Kč, t.j. úroku ve výši 18,90% ročně kapitalizovaného z dlužné jistiny od 29.11.2019 do 24.1.2021, úroku z prodlení ve výši 1 761,13 Kč kapitalizovaného z dlužné jistiny a poplatků od 9.12.2019 do 24.1.2021, proto je úrok i úrok z prodlení dále požadován od 25.1.2021 do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu ve výši shora předžalobní upomínkou zaslanou dne 2.2.2021, ale bezúspěšně.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila..
3. Z provedených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:
Ze Smlouvy ze dne 4. 1. 2013 soud zjistil, že ji mezi sebou uzavřely žalobkyně a žalovaná, žalobkyně se zavázala, že žalovanému poskytne peněžní prostředky formou povoleného přečerpání na běžném účtu č. [bankovní účet] do výše úvěrového limitu 25 000 Kč, úroková sazba byla sjednána dle čl. II odst.1 Smlouvy ve výši 18,9% ročně.
Z výpisu z běžného účtu žalované vedeného u žalobkyně a žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 4.1.2013 žalobkyně ověřila majetkovou situaci žalované dle historie běžného účtu č. [bankovní účet] vedeného u žalobkyně, a to jejích příjmů ze zaměstnání v průměrné měsíční výši za období říjen-prosinec 2012 v průměrné měsíční výši [částka] a výdajů ve výši [částka] dle deklarovaných údajů sdělených žalovanou, a to způsobu bydlení (bydlela sama v nájemním bytě), neměla žádnou vyživovací povinnost, při zohlednění životného minima jednotlivce ve výši 3 126 Kč. Přes systém CBCB a systém SOLUS bylo zjištěno, že žalovaná na běžném účtu nevykazovala nestandartní transakce, které by indikovaly zvýšené riziko nedostát svým závazkům.
Z Poslední výzvy k zaplacení dluhu ze dne 6.2.2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě splátky včetně úroků, úroků z prodlení a poplatků ve výši 2 987,79 Kč a nepovoleného záporného zůstatku na běžném účtu ve výši 103,23 Kč nejpozději do 7.3.2020 s upozorněním na prohlášení všech pohledávek z poskytnutého úvěru za splatné.
Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 1.5.2020 soud zjistil, že žalobkyně v důsledku prodlení žalovaného s hrazením splátek prohlásila k 29.4.2020 všechny pohledávky z poskytnutého úvěru za splatné a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 35 863,83 Kč.
Z předžalobní výzvy zástupce žalobkyně ze dne 2. 2. 2021 podané na poště dne 2.2.2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 38 357,14 Kč s tím, že pohledávka je dále úročena.
4. Soud má po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti s přihlédnutím ke všemu, co za řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci za zjištěný následující skutkový stav: Žalobkyně před uzavřením Smlouvy řádně ověřila majetkovou situaci žalované dle historie běžného účtu č. [bankovní účet] vedeného u žalobkyně, a to jejích příjmů ze zaměstnání v průměrné měsíční výši za období říjen-prosinec 2012 v průměrné měsíční výši [částka] a výdajů ve výši [částka] dle deklarovaných údajů sdělených žalovanou, a to způsobu bydlení (bydlela sama v nájemním bytě), neměla žádnou vyživovací povinnost, při zohlednění životného minima jednotlivce ve výši [částka]. Přes systém CBCB a systém SOLUS bylo zjištěno, že žalovaná na běžném účtu nevykazovala nestandartní transakce, které by indikovaly zvýšené riziko nedostát svým závazkům. Dne 4. 1. 2013 žalobkyně se žalovanou uzavřela Smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky formou povoleného přečerpání na běžném účtu č. [bankovní účet] do výše úvěrového limitu 25 000 Kč. Úvěr mohl být čerpán počínaje dnem 4.1.2013, úroková sazba byla sjednána dle čl. II odst.1 Smlouvy ve výši 18,9% ročně. Žalovaná byla povinna zajistit na svém účtu, k němuž byl kontokorent poskytnut, k poslednímu pracovnímu dni kalendářního měsíce dostatek disponibilních prostředků k automatické úhradě měsíčních splátek úroků včetně naběhlých úroků z prodlení, tyto své povinnosti však žalobkyně neplnila řádně a včas, když k poslední úplné úhradě vyčerpaných peněžních prostředků došlo dne 13.5.2019, čímž se dostala do prodlení se splácením a žalobkyně prohlásila veškeré pohledávky ze Smlouvy za okamžitě splatné ke dni 29.4.2020 sestávající z dlužné jistiny ve výši 33 000 Kč, úroku ve výši 3 500,87 Kč, t.j. úroku ve výši 18,90% ročně kapitalizovaného z dlužné jistiny od 29.11.2019 do 24.1.2021, úroku z prodlení ve výši 1 761,13 Kč kapitalizovaného z dlužné jistiny a poplatků od 9.12.2019 do 24.1.2021, proto je úrok i úrok z prodlení dále požadován od 25.1.2021 do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu ve výši shora předžalobní upomínkou zaslanou dne 2.2.2021, ale bezúspěšně..
5. Podle § 9 odst.1 zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 24.2.2013, dále jen,, ZSÚ“, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
6. Dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 („ ObčZ“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Dle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, účinném do 31. 12. 2013 („ ObchZ“), smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 369 odst. 1 ObchZ, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Dle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.
7. Po právním posouzení výše popsaného skutkového stavu, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť mezi žalobkyní a žalovaným vznikl závazkový právní vztah na základě platně uzavřené smlouvy o úvěru v souladu s § 497 ObchZ. Při uzavření Smlouvy žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované úvěr splatit dle § 9 odst. 1 ZSU, kdy údaje sdělené žalovanou řádně ověřila zejména dle historie běžného účtu č. [bankovní účet] vedeného u žalobkyně. Úvěr mohl být čerpán počínaje dnem 4.1.2013, úroková sazba byla sjednána dle čl. II odst.1 Smlouvy ve výši 18,9% ročně. Vzhledem k tomu, že si žalovaná řádně neplnila povinnosti ze smlouvy
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.