23 C 330/2021 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se domáhal žalobou podanou u soudu dne 12.10.2021 vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 18 230 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o nedoplatek na příspěvku na náklady spojené se správou domu a pozemku a z nedoplatku z vyúčtování služeb spojených s užíváním předmětného bytu a garáže za rok 2020 a nezaplacených záloh za rok 2021 spojených s užíváním bytové jednotky [číslo], (dále jen,, předmětná bytová jednotka“), a nebytového prostoru [číslo], (dále jen,, garáž“), oboje v [obec], [adresa], které přes upomínku žalobce žalovaný nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.. 3. S ohledem na skutečnost, že došlo do rozhodnutí soudu k vyúčtování služeb za rok 2021, zanikl nárok žalobce na zaplacení záloh za rok 2021 ke dni vyúčtování, tj. ke dni 15.3.2022, tudíž žalobce vyúčtoval žalovanému na službách spojených s užíváním předmětného bytu přeplatek ve výši 1 748 Kč a z garáže nedoplatek ve výši 1 137,60 Kč. Žalobce vzal žalobu částečně zpět co do zaplacení částky 9 127,40 Kč s příslušenstvím. Usnesením Okresního soudu v Chomutově ze dne 31.8.2022, č.j. 23C 330/2021-49, které nabylo právní moci dne 23.9.2022, soud řízení v tomto rozsahu zastavil. 4. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Žalovaný jako vlastník předmětné bytové jednotky a garáže řádně neplnil povinnosti vyplývající ze stanov žalobce, když nezaplatil za užívání předmětné jednotky nedoplatek vyúčtování služeb za rok 2020 ve výši 1 243 Kč a za užívání garáže příspěvek na správu domu a pozemku za období od října 2020 do srpna 2021 ve výši 5 214 Kč, nedoplatek vyúčtování služeb spojených s užíváním garáže za rok 2020 ve výši 1 508 Kč (zahrnující i nedoplatek vzniklý z vyúčtování služeb jeho právním předchůdcům) a nedoplatek vyúčtování služeb spojených s užíváním garáže za rok 2021 ve výši 1 137,60 Kč, takže celkový dluh žalovaného vůči žalobci činí 9 102,60 Kč, který žalovaný přes upomínku žalobce nezaplatil. 5. Dle § 1180 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, (dále jen„ o.z.“), nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Dle § 1181 odst. 1 o.z vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Soud dospěl po právním posouzení zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaný jako vlastník předmětné bytové jednotky a garáže neplnil řádně svou povinnost vůči žalobci, tj. platit jako vlastník garáže příspěvek na správu domu a pozemku za období od října 2020 do srpna 2021, tudíž mu vznikl dluh ve výši 5 214 Kč. Žalovaný jako vlastník předmětné bytové jednotky za její užívání nezaplatil nedoplatek vyúčtování služeb za rok 2020 ve výši 1 243 Kč a jako vlastník garáže neplnil řádně svou povinnost vůči žalobci, když nezaplatil nedoplatek vyúčtování služeb spojených s užíváním garáže za rok 2020 ve výši 1 508 Kč, (zahrnující i nedoplatek vzniklý z vyúčtování služeb jeho právním předchůdcům,) a nedoplatek vyúčtování služeb spojených s užíváním garáže za rok 2021 ve výši 1 137,60 Kč. Celkový dluh ve výši 9 102,60 Kč je žalovaný povinen zaplatit, a to včetně úroku z prodlení, který je požadován v souladu s § 1970 o.z. ve výši dle nař. vl. č.351/2013 Sb, když vyúčtování bylo splatné vždy k 31.7. 2021 a k 31.7.2022, proto soud žalobě s ohledem na její částečné zpětvzetí v plném rozsahu vyhověl.. 7. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhoduje soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá co do částečného zastavení o ustanovení § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř., kdy řízení bylo částečně zastaveno pro chování žalovaného z důvodu jeho úhrad učiněných po podání žaloby, a co do zbývající části o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., s tím, že žalobci v řízení zcela úspěšnému soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, když žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění (§ 142a o.s.ř.). Celkové náklady řízení ve výši 12 507,10 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a z nákladů za právní zastoupení advokátem, a to z odměny ve výši 5 580 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby, částečné zpětvzetí žaloby) po 1 860 Kč podle § 7 bod 5., § 11 odst.1 písm. a),d) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, (dále jen,, advokátní tarif“), z odměny ve výši 930 Kč za jeden úkon právní služby (výzva k plnění) podle § 7 bodu 5., § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, odměny ve výši 1 500 Kč za účast u jednání dne 13.10.2022, náhrady hotových výdajů ve výši 1 500 Kč za pět úkonů právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby, částečné zpětvzetí žaloby, účast u jednání dne 13.10.2022) po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, 21 % DPH z částky 9 510 Kč ve výši 1 997,10 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.