24 C 178/2021-62 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 27. 1. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí žalovanou částku spolu s úrokem a úrokem z prodlení tam blíže specifikovaným. Uvedla, že se co do 13 910 Kč jedná o nesplacený spotřebitelský úvěr podle smlouvy [číslo] (nazvané smlouva o půjčce), uzavřené dne 27. 11. 2015 mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále také jen„ společnost“ či„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Na základě uvedené smlouvy společnost poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaná se naproti tomu zavázala tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok v sazbě 23,72 % ročně kapitalizovaný pro dobu řádného splácení ve výši 1 680 Kč, administrativní poplatek ve výši 2 400 Kč a náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč, to vše v pravidelných 58 týdenních splátkách po 360 Kč. Žalovaná však plnila pouze částečně, když zaplatila jen 6 970 Kč. Co do 8 750 Kč se pak jedná o nesplacený spotřebitelský úvěr podle smlouvy [číslo] (nazvané smlouva o půjčce), uzavřené dne 25. 9. 2015 mezi žalovanou a společností. Na základě uvedené smlouvy společnost poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se naproti tomu zavázala tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok v sazbě 23,72 % ročně kapitalizovaný pro dobu řádného splácení ve výši 1 400 Kč, administrativní poplatek ve výši 2 000 Kč a náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, to vše v pravidelných 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaná však plnila pouze částečně, když zaplatila jen 8 650 Kč. Žalobou uplatněný nárok pak byl smlouvou o postoupení pohledávek postoupen žalobkyni. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 3. Z listiny nazvané smlouva o půjčce soud zjistil, že tuto uzavřely dne 25. 9. 2015 žalovaná a společnost. Společnost se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit společnosti úrok v sazbě 23,72 % ročně kapitalizovaný pro dobu řádného splácení ve výši 1 400 Kč, administrativní poplatek ve výši 2 000 Kč a náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, to vše v pravidelných 58 týdenních splátkách po 300 Kč, počínaje sedmým dnem od uzavření smlouvy. Podpisem této listiny žalovaná stvrdila, že jí byla částka 10 000 Kč v hotovosti předána. Součástí této smlouvy se pak prostřednictvím tzv. včleňovací doložky staly smluvní podmínky, kde je mimo jiné uvedena sazba úroků. 4. Z listiny nazvané karta zákazníka soud zjistil, že jsou zde uvedeny údaje o žalované, a to o jejím bydlení, zaměstnání, příjmech a některých výdajích. Na příjmové stránce je uveden rodičovský příspěvek ve výši [částka] a další příjmy [částka]. Dále je zde uvedeno, že žalovaná bydlí v nájmu, má dvě nezaopatřené děti a u společnosti má další zápůjčku s měsíční splátkou [částka]. Na nájem a inkaso vynakládá [částka] a výdaje domácnosti má [částka]. Celkové náklady pak činí [částka]. K ověření těchto údajů byly předloženy: nájemní smlouva, SIPO a výměr podpory. 5. Z další listiny nazvané smlouva o půjčce soud zjistil, že tuto uzavřely dne 27. 11. 2015 žalovaná a společnost. Společnost se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit společnosti úrok v sazbě 23,72 % ročně kapitalizovaný pro dobu řádného splácení ve výši 1 680 Kč, administrativní poplatek ve výši 2 400 Kč a náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč, to vše v pravidelných 58 týdenních splátkách po 360 Kč, počínaje sedmým dnem od uzavření smlouvy. Podpisem této listiny žalovaná stvrdila, že jí byla částka 12 000 Kč v hotovosti předána. Součástí této smlouvy se pak prostřednictvím tzv. včleňovací doložky staly smluvní podmínky, kde je mimo jiné uvedena sazba úroků. 6. Z další listiny nazvané karta zákazníka soud zjistil, že jsou zde uvedeny údaje o žalované, a to o jejím bydlení, zaměstnání, příjmech a některých výdajích. Na příjmové stránce je uveden rodičovský příspěvek ve výši [částka] a další příjmy [částka]. Dále je zde uvedeno, že žalovaná bydlí v nájmu, má dvě nezaopatřené děti a u společnosti má další zápůjčku s měsíční splátkou [částka]. Na nájem a inkaso vynakládá [částka] a výdaje domácnosti má [částka]. Celkové náklady pak činí [částka]. K ověření těchto údajů byly předloženy: nájemní smlouva a výměr podpory. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně části seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že společnost touto smlouvou ze dne 6. 12. 2019 postoupila žalobkyni za úplatu soubor pohledávek, a to mimo jiné včetně pohledávek za žalovanou uplatněných v tomto řízení. 8. Z dopisu ze dne 6. 12. 2019 soud zjistil, že společnost žalované tímto dopisem oznámila, že pohledávku za ní ze shora citované smlouvy postoupila žalobkyni. Z přiloženého podacího lístku se podává, že žalované byl tento dopis odeslán dne 7. 1. 2020. 9. Z dopisu ze dne 3. 9. 2020 soud zjistil, že jím zástupce žalobkyně vyzývá žalovanou k úhradě celkem 43 582,35 Kč s tím, že pokud tak do 18. 9. 2020 neučiní, vystavuje se riziku podání žaloby. Z přiloženého podacího lístku se podává, že žalované byl tento dopis odeslán dne 4. 9. 2020. 10. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastnic a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Společnost se žalovanou uzavřela dvě smlouvy. Podle první žalované dne 25. 9. 2015 předala v hotovosti částku 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit a zaplatit úrok v sazbě 23,72 % ročně kapitalizovaný pro dobu řádného splácení ve výši 1 400 Kč, administrativní poplatek ve výši 2 000 Kč a náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, to vše v pravidelných 58 týdenních splátkách po 300 Kč, počínaje sedmým dnem od uzavření smlouvy. Žalovaná zaplatila toliko 8 650 Kč. Podle druhé pak žalované dne 27. 11. 2015 předala v hotovosti 12 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit a zaplatit společnosti úrok v sazbě 23,72 % ročně kapitalizovaný pro dobu řádného splácení ve výši 1 680 Kč, administrativní poplatek ve výši 2 400 Kč a náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč, to vše v pravidelných 58 týdenních splátkách po 360 Kč, počínaje sedmým dnem od uzavření smlouvy. Žalovaná zaplatila toliko 6 970 Kč. Před uzavřením obou smluv obchodní zástupce společnosti se žalovanou sepsal formulář nazvaný karta zákazníka, kde jsou uvedeny příjmy žalované, její některé výdaje, osobní stav, typ bydlení, atp. U příjmů je v obou případech uveden rodičovský příspěvek ve výši [částka] a další příjmy [částka]. Dále je zde uvedeno, že žalovaná bydlí v nájmu, má dvě nezaopatřené děti a u společnosti má další zápůjčku s měsíční splátkou [částka] (resp. [částka]). Na nájem a inkaso vynakládá [částka] a výdaje domácnosti má [částka]. Celkové náklady pak činí 18 350 Kč (resp. 18 700 Kč). Tato pohledávka pak byla dne 6. 12. 2019 postoupena žalobkyni. 11. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. 12. Podle § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 13. Podle § 3 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru, spotřebitelem se rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. 14. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 15. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná ve vztahu ke společnosti vystupovala jako spotřebitelka, jelikož nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání (§ 3 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru) a předmětem zápůjček měla být částka 10 000 Kč a 12 000 Kč, podléhal vztah mezi společností a žalovanou úpravě zákona o spotřebitelském úvěru. 16. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále již jen„ o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvod