24 C 187/2021-77 — Okresní soud v Chomutově

Předmětem řízení v této věci byl dluh vzniklý nesplacením spotřebitelského úvěru podle smlouvy uzavřené prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 16. 1. 2019 mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] credit s.r.o. Po provedeném dokazování však mohl soud pouze uzavřít, že žalobkyně a [právnická osoba] credit s.r.o. (tvrzená pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 27. 9. 2019) disponovala osobními údaji žalovaného, tedy jménem, rodným číslem a bydlištěm, fotokopií občanského a řidičského průkazu a několika výplatními páskami. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále již jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Předně je nutno konstatovat, že na danou věc je nutno aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který v § 104 stanoví povinnou písemnou formu smlouvy o spotřebitelském úvěru. Takovou smlouvu žalobkyně nepředložila, přičemž z žalobních tvrzení se podává, že smlouva měla být mezi účastníky uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (na webovém portálu) a bylo by tudíž nutno ji posoudit jako neplatnou podle § 582 odst. 1 o. z. Nadto není zřejmé, zda žalovaný na webovém portálu žalobkyně souhlasil se zněním smlouvy, jak její text k žalobě připojila žalobkyně, případně zda to byla osoba právě žalovaného, která na webovém portálu souhlas se smlouvou potvrdila. Tyto skutečnosti však byly pro projednávaný případ bez významu, neboť žalobkyně dle názoru soudu neunesla své břemeno důkazní (§ 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř.) ohledně poskytnutí peněžních prostředků, aniž o této skutečnosti mohla být řádně poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř., neboť se z nařízeného jednání omluvila. K prokázání poskytnutí částky 5 000 Kč žalobkyně připojila potvrzení [právnická osoba] s.r.o., kde je uvedeno, že na účet č. [bankovní účet] bylo dne 16. 1. 2019 odesláno 5 000 Kč. Z provedených důkazů však soud nemohl uzavřít, že majitelem uvedeného čísla účtu je právě žalovaný, neboť tato skutečnost z žádného důkazu nevyplývá, stejně jako z potvrzení soukromé společnosti, která není bankou, že„ odeslala“ tvrzenou částku, nelze uzavřít, že by tato částka na zde uvedený účet skutečně byla připsána. Jelikož žalobkyně neprokázala, že byly žalovanému peněžní prostředky poskytnuty, nelze po něm spravedlivě požadovat, aby jakékoliv peněžní prostředky vracel či platil úroky a smluvní pokutu. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byl úspěšným účastníkem žalovaný a náleželo by mu tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto soud právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků.