28 C 168/2022-55 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 3. 5. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovaného zavázal k zaplacení částky 21 471,33 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 029,72 Kč, úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 20 000 Kč od 3. 5. 2022 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 530,47 Kč od 15. 2. 2022 do 2. 5. 2022 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky 21 471,33 Kč od 3. 5. 2022 do zaplacení s tvrzením, že mezi účastníky byla dne 26. 8. 2020 pomocí prostředků komunikace na dálku, po řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovaný oprávněn čerpat od žalobkyně finanční prostředky až do výše sjednaného úvěrového rámce 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky, včetně všech pravidelných i nepravidelných poplatků, vždy k 20. dni kalendářního měsíce. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku ve výši 25 440,85 Kč, a na poskytnutý úvěr uhradil 12 584 Kč. Protože svou povinnost hradit poskytnutý úvěr řádně a včas žalovaný porušil, žalobkyně úvěr ke dni 31. 1. 2022 zesplatnila. Žalovaný ani po zesplatnění ničeho neuhradil, vzdor zaslané předžalobní výzvě. 2. Žalovaný se po celé řízení k žalobě nevyjádřil. 3. Z výpisu z obchodního rejstříku se podává, že žalobkyně je obchodní společností zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl B, vložka [číslo]. 4. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že zástupce žalovaného dne 18. 2. 2022 písemně upomenul o zaplacení částky 23 256,80 Kč, skutkově popsal, jak ke vzniku dluhu došlo a vztah účastníků právně kvalifikoval. 5. Dle poštovního podacího archu byla předžalobní výzva předána k poštovní přepravě jako doporučená zásilka adresovaná žalovanému na adresu [adresa], dne 21. 2. 2022. 6. Ze smlouvy o úvěru s opakovaným čerpáním [číslo] ze dne 26. 8. 2020 vyplývá, že žalovaný, který byl identifikován číslem OP a číslem cestovního pasu, a k jeho poměrům bylo zjištěno, že zdrojem jeho měsíčního příjmu 25 000 Kč je svobodné povolání, příjem ostatních členů domácnosti je 16 000 Kč, a žalobkyně se dohodli, že spolu se smlouvou o revolvingovém úvěru je uzavírána tako smlouva o platebních službách. Smlouvou o úvěru se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr do 20 000 Kč, s roční úrokovou sazbou 26,28 %, měsíční úrokovou sazbou 2,19 %, při jehož čerpání spotřebitel uhradí 23 555 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný dále souhlasil s tím, že jej žalobkyně přihlásí do pojištění pro případ úmrtí následkem úrazu, invalidity III. stupně, popř. vydání průkazu ZTP/P, pracovní neschopnosti a ztráty zaměstnání nebo hospitalizace, za což bude žalovaný hradit 5,9 % z minimální splátky úvěru bez úhrady za pojištění. Výše prvního čerpání byla sjednána na 19 009 Kč a žalovaný se zavázal ji uhradit v 54 splátkách po 568 Kč, tedy celkem tak na tuto částku žalovaný žalobkyni uhradí 30 672 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou je dle smlouvy žalobkyně oprávněna účtovat účelně vynaložené náklady upomínání vypočtené na základě skutečně provedených úkonů, dále smluvní pokutu ve výši 500 Kč, po zesplatnění 10 % ze splatné jistiny, úroků a pojistného, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky a dále úrok z prodlení ve výši dle platného nařízení vlády. Ke dni uzavření úvěru je tento úrok 8,25 % ročně. Dále smlouva obsahuje sazebník poplatků s konkrétní výší každého jednotlivého poplatku určeného buď procentuálně nebo pevnou částkou. Součástí smlouvy jsou úvěrové podmínky žalující společnosti platné od 1. 11. 2019, dále Pravidla programu [anonymizováno] pro kreditní kartu [příjmení] [jméno], Informace o pojištění schopnosti splácet a o pojištění osobních věcí a zneužití karty. 7. Z rámcové pojistné smlouvy č. [anonymizováno] [číslo] (pojištění schopnosti splácet k revolvingovým, hotovostním a spotřebitelským úvěrům) se podává, že je uzavřena mezi [právnická osoba] a jako pojistníkem a [právnická osoba] jako pojistitelem a úvěrovaný ze smlouvy o úvěru uzavřené se žalobkyní má právo ke smlouvě přistoupit a stát se tak pojištěným. Krytí pojistného rizika i výše úhrady za pojištění se odvíjí od zvoleného programu (balíček [anonymizováno] nebo balíček [jméno]). 8. Z dokumentu k pojištění schopnosti splácet k úvěru pak vyplývá, co je předmětem pojištění dle konkrétních programů. Bližší specifikace zjištěných skutečností je vzhledem k posouzení žalovaného nároku neúčelná. 9. Z rámcové pojistné smlouvy č. [anonymizováno] [číslo] (pojištění osobních věcí a zneužití karty k revolvingovým úvěrům) vyplývá, že je uzavřena mezi [právnická osoba] a jako pojistníkem a [právnická osoba] jako pojistitelem a úvěrovaný ze smlouvy o úvěru uzavřené se žalobkyní má právo ke smlouvě přistoupit a stát se tak pojištěným. Krytí pojistného rizika i výše úhrady za pojištění se odvíjí od zvoleného programu (balíček [anonymizováno] nebo balíček [anonymizováno]). 10. Z dokumentu k pojištění osobních věcí a zneužití bylo zjištěno, co je předmětem pojištění dle konkrétních programů. Bližší specifikace zjištěných skutečností je vzhledem k posouzení žalovaného nároku neúčelná. 11. Z pojistných podmínek pojištění asistenčních služeb ke kreditní kartě [právnická osoba] soud nezjistil pro věc relevantní skutečnosti. 12. Z dokumentu k pojištění asistenčních služeb vyplývá, co je předmětem pojistného produktu, bližší specifikace zjištěných skutečností je však vzhledem k posouzení žalovaného nároku neúčelná. 13. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovanému byl poskytnut revolvingový úvěr ve výši 20 000 Kč s datem podpisu 26. 8. 2020. Součtem položek čerpání soud zjistil, že celkem žalovaný vyčerpal 39 828,7 Kč. Žalobkyni dle součtu jednotlivých úhrad uhradil celkem 12 584 Kč, jeho dluh tak dle zjištění soudu činí 27 244,7 Kč. 14. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 31. 1. 2022 vyplývá, že žalobkyně uvedený den žalovaného vyzvala ke splacení celého úvěru čerpaného na základě smlouvy [číslo] ve výši 23 244,51 Kč. 15. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: 16. Účastníci, žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný, uzavřeli dne 26. 8. 2020 pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o platebních službách a smlouvu o revolvingovém úvěru. Smlouvou o revolvingovém úvěru se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem z úvěru, pravidelnými i nepravidelnými poplatky v měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky. Podpisem smlouvy žalovaný přistoupil ke smlouvě o pojištění schopnosti splácet. Dne 26. 8. 2020 žalovaný vyčerpal 19 900 Kč. Za dobu do 31. 1. 2022, kdy byl úvěr pro špatnou platební morálku žalovaného zesplatněn, žalovaný vyčerpal celkem 39 828,7 Kč. Skutkové zjištění soudu z jediného relevantního dokumentu se ovšem liší od tvrzení žalobkyně, že žalovaný vyčerpal celkem 25 440,85 Kč, soud proto vycházel z žalobního tvrzení, když vzhledem k nepřítomnosti žalobkyně u jednání nebylo lze jak zjištěný rozpor odstranit. Od 26. 8. 2020 do 31. 1. 2022, resp. dosud na dlužnou částku uhradil 12 584 Kč. 17. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 18. Dle § 1751 odst. 1 ObčZ část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 19. Z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost věřitele počínat si při sjednání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí a posoudit přitom schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (je povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost). Pouze pokud dospěje k závěru, že spotřebitel je schopen spotřebitelský úvěr splácet, může jej poskytnout. V opačném případě je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Toto ustanovení je přitom nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele a neplatnost tak posoudit jako absolutní, ke které by soudy měly přihlédnout vždy, i pokud nebude v řízení ze strany dlužníka uplatněna jako procesní obrana. Ke shodným závěrům dospěl i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kde mimo jiné uzavřel, že vyžadovat od poskytovatele spotřebitelských úvěrů důsledné zkoumání úvěruschopnosti (budoucího) dlužníka není zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. 20. Z dohledové činnosti nad poskytovateli úvěru vykonáva