CS · EN DE FR brzy

28 C 213/2022-30 — Okresní soud v Chomutově

ECLI: ECLI:CZ:OSCV:2022:28.C.213.2022.2
Datum: 2022-11-01
Předmět: zaplacení 2 500 Kč s příslušenstvím (bezdůvodné obohacení)
Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ z. č. 40/1964 Sb.", "§ 3
["peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o úvěru""smlouva o zápůjčce"]
O co šlo: zaplacení 2 500 Kč s příslušenstvím (bezdůvodné obohacení) (["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99)
Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 15. 3. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 2 500 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy o úvěru, to však žalobkyně není schopna doložit. V jejich rámci pak předchůdkyně žalobkyně dne 3. 2. 2012 poukázala na bankovní účet žalovaného pod VS shodným s jeho rodným číslem částku 2 500 Kč. Pohledávku za žalovanou postoupil původní věřitel smlouvou ze dne 1. 1. 2021 žalobkyni. Ta žalovanou o zaplacení prostřednictvím svého zástupce upomenula, a však marně. Soud ve věci nařídil jednání na 1. 11. 2022, k němuž se žádný z účastníků, žalobkyně po předchozí omluvě svého zástupce, nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Soud proto žalobu přezkoumal a ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastnic. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že původní věřitel, společnost [právnická osoba] 3. 2. 2012 z účtu jmenované společnosti poukázala částku 2 500 Kč ve prospěch účtu č. [bankovní účet] pod VS [číslo] které je shodné s rodným číslem žalovaného. Podle smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní dne 1. 1. 2021 původní věřitel pohledávku za žalovanou postoupil žalobkyni, což, jak je zřejmé z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021 a podacího lístku z téhož dne, žalovanému písemně oznámil a žalovanou vyzval k zaplacení. Právním posouzením shora uvedeného skutkového závěru dospěl soud závěru, že mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva o zápůjčce (o spotřebitelském úvěru), a to ani tím způsobem, o kterém se žalobkyně zmiňovala v žalobě, tedy distančním způsobem za použití prostředků komunikace na dálku. Plní-li účastník nedostatečně svou důkazní povinnost (§ 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř.), nemůže být odsouzen k neúspěchu bez toho, aby byl soudem poučen o následcích nesplnění procesních povinností (§ 118a o.s.ř.). Podle usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2010, sp. zn. III. ÚS 2848/10 však upravuje ustanovení § 118a o.s.ř. jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a o.s.ř., jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. Března 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). V projednávané věci, kdy soud jen z žalobkyní předložených listin nemohl mít za prokázané, kdy se výzva žalobkyně či její právní předchůdkyně k plnění dostala do dispozice žalovaného, a pro nepřítomnost žalobkyně, potažmo jí zvoleného zástupce u jednání, nemohl být nedostatek důkazní aktivity zhojen cíleným poučením strany žalující, soudu nezbylo než uzavřít, že žalobkyně tvrzené skutečnosti o tom, že se žalovaný seznámil s výzvou k plnění, oznámením o postoupení pohledávky či předžalobní výzvou, jakkoli je zřejmé, že byla odeslána, neprokázala. Podle hlavy II. – ustanovení Přechodných a závěrečných – oddílu 1 - Přechodných ustanovení – oddílu 1 – všeobecných ustanovení - § 3028 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není - li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Soud proto při posouzení žalobou uplatněného nároku postupoval podle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ obč. zák.“). Podle § 451 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle § 451 odst. 2 obč. zák., bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch z nepoctivých zdrojů. V projednávané věci soud žalobkyni uvěřil, že předchůdkyně žalobkyně žalovanémui poukázala na účet částku ve výši 2 500 Kč, na níž dle tvrzení žalobkyně žalovaný neuhradil ničeho. Protože žalobkyně má vůči žalovanému pouze právo na zaplacení toho, co mu bez právního důvodu plnila, tedy částky 2 500 Kč, soud žalobě co do zaplacení této částky vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaný byla od 30. 4. 2022, tedy ode dne následujícího, kdy se poslední den odběrní lhůty mohl seznámit se žalobou, která je prvou výzvou k plnění, jež se dostala do jeho dispozice, povinen žalobkyni plnit, soud žalobkyni podle § 1970 přiznal i příslušenství pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení. Neboť žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně, což vzhledem ke zjištěnému okamžiku prodlení nebylo případné, soud jsa vázán jejím návrhem, žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení ode dne 1. 5. 2022 ve výši 8,25 % ročně přesto, že dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. byl v rozhodné době zákonný úrok z prodlení vyšší. Ve zbývající části předmětu řízení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

Citovaná ustanovení

§ (40/1964 Sb.)§ 3028 (89/2012 Sb.)§ 451 (89/2012 Sb.)§ 101 (99/1963 Sb.)§ 118a (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 202 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situacePrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.