28 C 229/2021-27 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 12. 3. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 15 405 Kč s odůvodněním, že žalovaná je vlastníkem popř. provozovatelem osobního vozidla [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, přičemž žalovaná neměla v období od 20. 2. 2019 do 31. 7. 2019, tj. po dobu 162 dní, a dále v období od 1. 8. 2019 do 31. 12. 2019, tj. po dobu 153 dní, k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoli vozidlo bylo v daných obdobích evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Žalovaná tak porušila svou zákonnou povinnost pojistit vozidlo a žalobkyni proto vznikl na základě ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, za uvedená období nárok na zákonný příspěvek nepojištěných. Žalobkyně v souvislosti s prvým nepojištěným obdobím zaslala žalované výzvu k úhradě částky 7 914 Kč do 30 dnů od doručení, tj. do 6. 3. 2020, v souvislosti s následujícím nepojištěným období pak výzvu k úhradě částky 7 419 Kč do 30 dnů od doručení, tj. do 14. 9. 2020. Protože žalovaná na výzvy nereagovala, zaslala v obou případech upomínku k zaplacení dlužné částky, a následně předžalobní upomínku ze dne 12. 1. 2021 Ani na tu však žalovaná nereagovala. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaná evidovaná v registru silničních vozidel coby vlastník/provozovatel shora uvedeného osobního vozidla neměla v období od 20. 2. 2019 do 31. 7. 2019, tj. po dobu 162 dní, a dále v období od 1. 8. 2019 do 31. 12. 2019, tj. po dobu 153 dní, k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoli bylo v uvedené době vozidlo evidováno jako provozované. Žalobkyně žalovanou vyzvala dne 21. 1. 2020 k zaplacení příspěvku nepojištěných ve výši 7 614 Kč, který sestává ze základu příspěvku ve výši 7 614 Kč s tím, že poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč bude žalobkyně požadovat pouze v případě marného uplynutí výzvy k plnění. Výzvou ze dne 1. 7. 2020 žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení příspěvku nepojištěných ve výši 7 191 Kč, který sestává ze základu příspěvku ve výši 7 191 Kč s tím, že poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč bude žalobkyně opět požadovat pouze v případě marného uplynutí výzvy k plnění. Částka příspěvku je v obou případech tvořena zákonnou denní sazbou dle § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., tj. 47 Kč, vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, tj. 162 dní u prvého dlužného období a 153 dní u období následujícího. Žalovaná však ani přes opakované upomínky dlužné částky neuhradila. Dne 12. 1. 2021 zaslal právní zástupce žalobkyně žalované předžalobní výzvu. 6. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla („ zákon o pojištění odpovědnosti“) nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 7. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle odst. 3 téhož ust. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle odst. 5 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 8. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba ve znění jejího částečného zpětvzetí je důvodná. Žalovaný porušil svou zákonnou povinnost pojistit vozidlo dle § 2 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti, když neměl za období od 2. 2. 2018 do 7. 3. 2018 k vozidlu uzavřenou pojistnou smlouvu. Žalobkyni tak vznikl dle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti nárok na příspěvek nepojištěných včetně nároku na poplatek spojený s jeho vymáháním, a to ve výši dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky a nákladů na uplatnění pohledávky, k čemuž mu stanovila v souladu se zákonem lhůtu nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, ale žalovaný na výzvu nereagoval a dlužnou částku do data její splatnosti nezaplatil. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení se zaplacením dlužné částky, shledal soud žalobu důvodnou a žalovaného zavázal jak k zaplacení jistiny, tak úroku z prodlení z dlužné částky, neboť žalobkyně požaduje úrok z prodlení od data, kdy žalovaný již byl v prodlení, a výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 405 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.