28 C 334/2021-68 — Okresní soud v Chomutově

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 5. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovanou zavázal k zaplacení ve výroku shora uvedené částky s tvrzením, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“ nebo„ [anonymizováno]“), a žalovanou byla dne 19. 3. 2006 uzavřena Smlouva o půjčce [číslo] na jejímž základě byly žalované v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a žalovaná se zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně vyjma půjčené jistiny i souhrnný poplatek ve výši 6 640 Kč, a to v 52 pravidelných sedmidenních splátkách po 320 Kč, do 18. 3. 2007. Žalovaná svou povinnost nesplnila, když zaplatila pouze 8 070 Kč, pročež je povinna žalobkyni jako právní nástupkyni původního věřitele uhradit žalovanou částku včetně s příslušenstvím. Žalovaná se po celé řízení nevyjádřila. Soud ve věci nařídil jednání na 15. 3. 2022, k němuž se žádná z účastnic, žalobkyně po předchozí omluvě svého zástupce, nedostavila, ani z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání. Soud proto žalobu projednal a ve věci rozhodl v nepřítomnosti stran dle § 101 odst. 3 o.s.ř. Z provedených důkazů má soud za prokázaný tento skutkový stav: Jak je zřejmé ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi společností [právnická osoba] na straně jedné a žalovanou na straně druhé, [anonymizováno] se zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši 10 000 Kč proti závazku žalované tuto půjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 640 Kč [anonymizováno] vrátit v 52 pravidelných týdenních splátkách po 320 Kč s tím, že prvá splátka je splatná 7. dne ode dne uzavření smlouvy, tj. od 19. 3. 2006. Žalovaná ve smlouvě svým podpisem stvrdila, že částku 10 000 Kč přijala od [anonymizováno] v hotovosti. Žalovaná své povinnosti řádně neplnila, když dle žalobních tvrzení na půjčku uhradila pouze částku 8 070 Kč. Jak soud zjistil ze smlouvy o postoupení pohledávek, zůstatek dlužné částky ve výši 8 570 Kč [anonymizováno] dne 19. 6. 2015 postoupila [právnická osoba] [anonymizováno], která ji následně, dne 24. 8. 2018 postoupila žalobkyni. Jak původní věřitel, [anonymizováno], tak [právnická osoba] [anonymizováno] žalovanou o postoupení pohledávky písemně uvědomily, jak vyplývá z oznámení o postoupení pohledávky. Žalobkyně dle předžalobní výzvy žalovanou o zaplacení písemně upomínala, leč marně. Podle hlavy II. – ustanovení Přechodných a závěrečných – oddílu 1 - Přechodných ustanovení – oddílu 1 – všeobecných ustanovení - § 3028 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není - li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Soud proto při posouzení žalobou uplatněného nároku postupoval podle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ obč. zák.“). Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle § 524 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Podle § 524 odst. 2 obč. zák. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala jak svou aktivní legitimaci, tak uzavření reálného kontraktu – smlouvy o půjčce částky 10 000 Kč mezi právní předchůdkyní a žalovanou, stejně jako povinnost žalované vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem, shledal soud žalobu co do jistiny žalované pohledávky po právu. Protože žalovaná svou povinnost ze smlouvy řádně neplnila a marným uplynutím dne splatnosti poslední z 52 týdenních splátek, tj. od 20. 3. 2006, se ocitla se žalovanou částkou v prodlení, soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 563 obč. zák. ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1996 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 570 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.