30 C 308/2021-17 — Okresní soud v Chomutově

Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 28. 6. 2021 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], uzavřela se žalovanou dne 27. 10. 2017 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byla žalované v hotovosti poskytnuta jistina úvěru ve výši 60 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázaná zavázala spolu s jistinou úvěru uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 20 780 Kč, které spočívalo v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za správu úvěru, případně poplatku za uzavření smlouvy bezplatném při uzavření smlouvy a poplatků za hotovostní inkaso splátek. Vzhledem k tomu, že jednorázový administrativní poplatek byl uhrazen při uzavření smlouvy, zbývalo žalované splatit částku ve výši 80 780 Kč. Žalovaná se v uzavřené smlouvě zavázala právní předchůdkyni žalobkyně splatit úvěr v měsíčních splátkách ve výši 5 048,75 Kč, přičemž první splátka byla splatná v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, v němž byla smlouva uzavřena. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost úvěru pak připadala na den 27. 2. 2019. Žalobkyně žaloby doplnila, že smlouva byla uzavřena na základě žalovanou vyplněné žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru, do které žalovaná uvedla základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o její finanční situaci též údaje, o jejímž zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů vše v kontextu s požadovanou výší úvěru. Žalovaná poskytla právní předchůdkyni žalobkyně 15 řádně uhrazených splátek [jméno] poskytnutý úvěr tak uhradila částku 75 930,20 Kč. Na poskytnutou jistinu úvěru byla započtena částka ve výši 56 150,20 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla započtena částka ve výši 19 780 Kč. Žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou částky 4 849,80 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 3 849,80 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 1 000Kč. Ke dni [datum] byla část závodu právní předchůdkyně žalobkyně převedena na společnost [právnická osoba], IČO: [číslo] (dále jen přechodný věřitel) z přechodného věřitele byla pohledávka za žalovanou následně postoupena na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem ze dne 19. ledna 2021. Po zvážení všech okolností a s ohledem na osobu žalované učinila žalobkyně rozhodnutí v soudním řízení ku prospěchu žalované neuplatnit postoupené sankční poplatky, postoupené paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty, jakož i kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně se touto žalobou po žalované domáhala zaplacení jistiny ve výši 3 849,80 Kč, dále nesplaceného poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 1 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 659,19 Kč, po revizní přepočtu za období od prvního dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru to je od 28. 2. 2019 do 30. 11. 2020, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 3 849,80 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 467,72 Kč ve výši 0,1 % z dlužné částky denně tj. částky ve výši 3 849,80 Kč od 28. 2. 2019 do 29. 11. 2020. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, své stanovisko k věci soudu nesdělila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaná prostřednictvím úvěrového produktu [příjmení] půjčka požádala právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 60 000 Kč, když uvedla, že je občankou ČR, vlastní řidičský průkaz, je rozvedená, obývá domácnost, v níž jsou 2 osoby výdělečně činné, bydlí v nájemním bytě, vlastní automobil a standardní vybavení domácnosti. Pracuje u zaměstnavatele, který má sídlo v SRN jako dělnice ve výrobě na dobu neurčitou s průměrným měsíčním příjmem ve výši 27 862 Kč. Ke svým příjmům měla doložit potvrzení zaměstnavatele, výplatní pásky, pracovní smlouvu a výpisy z účtu. Ke svým výdajům uvedla, že výdaje spojené s bydlením činí 6 500 Kč, výdaje spojené s energiemi 5 500 Kč, stravování a výživa osob 6 000 Kč, splátky dalšího úvěru 6 103 Kč, průměrné měsíční výdaje žalované jako žadatelky činily 12 052 Kč a průměrné měsíční výdaje celé domácnosti pak 24 103 Kč. Zároveň uvedla, že má zkušenosti a znalosti, které se týkají spotřebitelských úvěrů. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 27.10.2017 soud zjistil, že žalovaná požádala právní předchůdkyni žalobkyně o vyplacení částky ve výši 60 000 Kč a zavázala se uhradit poplatek za uzavření smlouvy ve výši 780 Kč a dále se zavázala spolu s poskytnutou jistinou splatit celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 20 780 Kč. Uvedená částka měla být splacena v 16 měsíčních splátkách ve výši 5 000 Kč převodem na účet uvedený v záhlaví smlouvy, když každá splátka byla splatná 27.de v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 27.10.2017 soud zjistil, že v případě prodlení dlužníka s úhradou splátek úvěru či ze splatné jistiny byl dlužník povinen uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž byl dlužník v prodlení. Souhrn uplatněné smluvní pokuty nesměl přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil aktivní legitimaci žalobkyně. Z dopisu přechodného věřitele ze dne 19. ledna 2021 nazvaného oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že přechodný věřitel oznamoval postoupení pohledávky ze dne 21. 12. 2020 na žalobkyni s tím, že dlužná částka ze smlouvy [číslo] měla být uhrazena ve lhůtě do 10 dnů po obdržení dopisu. Z podacího archu s datem podání 2. ledna 2020 bylo prokázáno, že tohoto dne byla na adresu žalované odesílána doporučená pošta. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 2. 6. 2021 soud zjistil, že dlužná částka měla činit 19 048,69 Kč a měla být spolu s příslušenstvím zaplacena nejpozději do 10. 6. 2021. Z podacího archu s datem podání 4. 6. 2021 měl soud za prokázáno, že tohoto dne byla na adresu žalované odesílána doporučená pošta. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, což znamená, že se zavazuje mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného. Jeho závazek tedy zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda úvěrovaný o vyplacení celé částky požádá, jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti úvěrovaného, jeho projevu vůle. Tato žádost (požádání úvěrovaného o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. Závazek úvěrujícího k rezervaci peněžních prostředků pro úvěrovaného trvá po celou dobu trvání smlouvy. Úvěrovaný ovšem nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Smlouva o úvěru je smlouvou úplatnou, přičemž úplatu za poskytnutí prostředků představuje úrok. Úrok se platí jenom za prostředky, které jsou skutečně čerpány. Smlouva označená jako smlouva o úvěru, ale neobsahující závazek zaplatit za poskytnuté prostředky úroky, nemá povahu smlouvy o úvěru, ale smlouvy o zápůjčce. Pro smlouvu o úvěru není předepsána písemná forma. Požadavek písemné formy stanoví zákon o spotřebitelském úvěru pro smlouvu, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr. V daném případě měla být smlouva sjednána dne 27.10.2017 tedy za účinnosti z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, který vstoupil v účinnost dne 1.12.2016. Podle ust. § 104 z.č. 257/2016 Sb. smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle ust. § 110 odst. 1 z.č. 257/2010 Sb. neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li