31 C 231/2021-50 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 10 833 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] kterou žalovaný uzavřel dne 12. 12. 2016 se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) a jejímž předmětem byl úvěr ve výši 9 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru 2 574 Kč do 18. 8. 2017, což nicméně neučinil. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne [datum]. Žalobkyně požaduje zaplacení z jistiny 9 000 Kč, úroku 2 574 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 1 351,74 Kč a smluvní pokuty 1 833 Kč. Podáním ze dne 15. 12. 2021 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět ohledně smluvní pokuty 1 833 Kč a ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 2 574 Kč. Soud proto ve stejném rozsahu rozhodl o zastavení řízení dle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř., jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na 4. 11. 2020. Vzhledem k tomu, že se nikdo z řádně předvolaných účastníků k nařízenému jednání nedostavil (žalobkyně se omluvila), projednal soud věc v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.), v jejich nepřítomnosti, přičemž vycházel z provedených listinných důkazů, ze kterých zjistil následující skutečnosti: Smlouvou o úvěru ze dne 12. 12. 2016 a dohodou o prodloužení splatnosti úvěru ze dne 31. 7. 2017 se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému celkem částku 9 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit předchůdkyně žalobkyně do [datum] částku 11 574 Kč Ani jeden dokument však neobsahuje podpis žalovaného. Tabulka/výpis předchůdkyně žalobkyně č. [anonymizováno] [číslo] shrnuje údaje o úvěru. Dle výpisů z účtu ze dne 31. 12. 2016 a 3. 2. 2017 byla odeslána na účet označený jménem žalovaného částka 3 000 Kč a následně částka 6 000 Kč; z výpisů nicméně nevyplývá, kdo byl majitelem účtu, ze kterého byly peníze odeslány. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a potvrzením o přijetí platby ze dne 9. 8. 2019 byl na žalobkyni postoupen soubor pohledávek. Dopisem ze dne 19. 8. 2019 (odeslaným dle podacího archu dne 20. 8. 2019) bylo postoupení pohledávky oznámeno žalovanému. Dopisem ze dne 12. 3. 2021 (odeslaným dle podacího archu dne 18. 3. 2021) byla žalovanému právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní výzva. Svou absencí při ústním jednání se žalobkyně vzdala možnosti být soudem poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. k doplnění důkazních návrhů. 4. Na základě provedených důkazů, které byly hodnoceny jak jednotlivě, tak i ve své vzájemné souvislosti, lze po skutkové stránce uzavřít, že nedošlo k uzavření předmětné úvěrové smlouvy, přičemž na účet žalovaného byly z účtu neznámého vlastníka zaslány částky 3 000 Kč a 6 000 Kč (tj. celkem 9 000 Kč). 5. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po stránce právní a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nedošlo k uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neboť žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovanou postoupena, nedoložila, že předchůdkyně žalobkyně řádně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru. Ani smlouva, ani dohoda neobsahují podpis žalovaného a ani z žádného jiného z předložených dokumentů nevyplývá, že by žalovaný odsouhlasil obsah smlouvy nebo vyjádřil vůli být smlouvou vázán jiným způsobem. Žalobkyně následně sice prokázala, že žalovanému byla poskytnuta částka 9 000 Kč, a žalovaný se tak na něčí úkor bezdůvodně obohatil dle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., plněním, které mu bylo poskytnuto bez právního důvodu, nicméně z žádného z předložených důkazů nevyplývá, na čí úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil. Z předložených výpisů z účtu nevyplývá, kdo je majitelem účtu a kdo tedy výše uvedené částky na účet žalovaného zaslal. Aktivní legitimaci žalobkyně (resp. její předchůdkyně) soud nemá za prokázanou – ze smlouvy o postoupení pohledávek existence pohledávky nevyplývá a jinak nebyla existence pohledávky žalobkyně za žalovaným a tedy ani aktivní legitimace žalobkyně prokázána. Soud proto žalobu pro nedostatek aktivní legitimace žalobkyně zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku. 8. Přestože žalovaný byl ve věci zcela úspěšný a měl by ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, žádné náklady neuplatnil a z obsahu spisu ani nevyplývá, že by mu nějaké náklady dosud vznikly, a proto soud ve výroku III. rozsudku nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.