34 C 109/2021-74 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 28 082,76 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným dne 10. 1. 2020 smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“) na částku 20 000 Kč. Úvěr byl žalovanému poskytnut bezhotovostním převodem dne 13. 1. 2020. Žalovaný se zavázal předmětný úvěr splatit v 42 měsíčních splátkách ve výši 1 287 Kč splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje únor 2020. Úvěr se úročil RPSN sazbou 70,11 %. Žalovaný však své závazky ze Smlouvy neplnil řádně, pročež úvěr ze Smlouvy byl zesplatněn k 26. 8. 2020. Žalobkyně požaduje v rámci žaloby vedle úhrady jistiny ve výši 19 623,18 Kč, dlužný úrok za poskytnutí úvěru přirostlý ke dni zesplatnění ve výši 3 414,20 Kč, to vše se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 1. 11. 2020 do zaplacení, a dále pak smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky 23 037,38 Kč denně od 1. 11. 2020 do 7. 6. 2021 ve výši 5 045,76 Kč, úrok ve výši 70,11 % ročně z částky 19 623,18 Kč od 28. 8. 2020 do 20. 9. 2020, od 21. 9. 2020 pak tento úrok požaduje v sazbě 10 % ročně. Požadovaný obchodní úrok je uplatněn jen do doby, kdy tento úrok dosáhne za dobu od 28. 8. 2020 částky 64 864 Kč. I přes upomínku žalobkyně žalovaný svůj dluh nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud nařídil ve věci jednání na den 15. 3. 2022. Jednání se zúčastnil zástupce žalobkyně, žalovaný se bez omluvy nedostavil. 4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: 5. Ze Smlouvy o úvěru na č.l. 4-6 soud zjistil, že tuto žalovaný uzavřel se žalobkyní dne 10. 1. 2020, a to ve formě smlouvy o úvěru. V rámci Smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit formou 42 měsíčních splátek každé ve výši 1 287 Kč. Úvěr měl být poskytnut na bankovní účet žalovaného [bankovní účet] RPSN dle Smlouvy činilo 97,66 %; 6. Z karty klienta na č.l. 9 soud zjistil, že výše úvěru činila 20 000 Kč, ze strany žalovaného bylo celkem uhrazeno 3 861 Kč; 7. Z oznámení ze dne 26. 8. 2020 č.l. 10 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dosud dlužné částky, avšak není doloženo doručení této výzvy; 8. Z předžalobní výzvy ze dne 19. 5. 2021 na č.l. 26 soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě nároků uplatněných v tomto řízení; 9. Z hodnocení klienta na č.l. 21-21 soud zjistil, že žalovaný měl mít čistý měsíční příjem 23 000 Kč, který mu měl plynout ze zaměstnání u [právnická osoba] Jako měsíční životní náklady byla kalkulována částka životního minima 3 410 Kč, náklady na dítě 2 000 Kč, nájem včetně inkasa 1 500 Kč, splátky na jiné úvěry u žalobkyně pak 8 278 Kč a ostatní náklady (doprava, kurzy, záliby) pak 0 Kč. Po přičtení rezervy 1 000 Kč tak měla žalovanému zbýt disponibilní částka 6 812 Kč. Dle hodnocení klienta žalovaný byl svobodný, žil sám, měl výuční list, bydlel u rodičů. 10. Ze sjetiny z internetového bankovnictví na č.l. 22 soud zjistil, že žalovaný ke dni 7. 12. 2019 měl na svém účtu částku 6 319,85 Kč, když dne 5. 12. 2019 obdržel částku 30 522 Kč od svého zaměstnavatele. Další mzdu obdržel dne 6. 11. 2019 ve výši 22 986 Kč a dne 4. 10. 2019 ve výši 21 978 Kč; 11. Z pracovní smlouvy na č.l. 33-36 soud zjistil, že žalovaný pracoval u společnosti [právnická osoba] na pozici operátor ve výrobě na dobu neurčitou. 12. Z výpisu z bankovního účtu na č.l. 30 soud zjistil, že žalobkyně zaslala na bankovní účet uvedený žalovaným ve Smlouvě dne 13. 1. 2020 částku 20 000 Kč; 13. Ze scoringu klienta na č.l. 29 soud zjistil, že žalovaný byl hodnocen skórem 200, tedy jako vyšší riziko; 14. Z výpisu z registru SOLUS na č.l. 28 soud zjistil, že žalovaný neměl ke dni 8. 1. 2020 žádné splátky po splatnosti; 15. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné. 16. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: 17. Dne 10. 1. 2020 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena Smlouva, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se opak zavázal splácet poskytnutý úvěr a sjednané úroky formou 42 měsíčních splátek každé ve výši 1 287 Kč RPSN činila 97,66 %. Z předloženého hodnocení klienta a výpisů z účtů vyplývá, že žalobkyně zaslala žalovanému dne 13. 1. 2020 částku 20 000 Kč dle Smlouvy. Příjem žalovaného činil 23 000 Kč ze zaměstnání. Měsíční náklady žalovaného pak měly být 15 188 Kč. Nelze však přehlédnout, že ačkoliv žalovaný obdržel dne 5. 12. 2019 mzdu ve výši 30 522 Kč, již 7. 12. 2019 činil zůstatek na jeho účtu pouze 6 319,85 Kč. Soud tak shledal Smlouvu ve vztahu k ověření úvěruschopnosti žalovaného jako velmi neurčitě formulovou, kdy žalobkyně vyšla z toho, že příjmy žalovaného jsou měsíčně 23 000 Kč, což na jedné straně sice bylo doloženo podklady, ale zároveň tento příjem kalkuluje i s vyšší vánoční mzdou. Ohledně výdajové stránky věci se však žalobkyně spokojila jen s prohlášením žalovaného a interními modely žalobkyně, které se však na první pohled jen stěží mohou odpovídat realitě a zároveň ani nekorespondují s podklady předložené žalobkyni žalovaným. Konkrétně pokud žalobkyně kalkulovala s částkou na živobytí ve výši 3 410 Kč a 2 000 Kč, celkem tedy s částkou 5 410 Kč jako částkou, ze které se měsíčně uživí dvě osoby, a to včetně všech ostatních nákladů, jako např. koncesionářské poplatky, telekomunikační služby, oblečení, léky atd., jeví se tato částka jako silně podhodnocená. Stejně tak se soudu jeví jako silně podhodnocená částka 1 500 Kč jako náklady na bydlení, když tato částka má pokrýt minimálně platbu záloh na elektřinu, vodné a stočné, popř. i plyn, vycházeje i z předpokladu, že když bydlel u rodičů, nájem neplatil. Ostatní výdaje přitom měl mít žalovaný nulové. Tato částka však rozhodně nemůže zahrnovat např. dopravu, léky a telekomunikační, jež očividně nebyly zahrnuty ani do položky životních nákladů. Se závěrem žalobkyně o měsíčně disponibilní částce 6 812 Kč žalovaného nesouhlasí ani žalovaným předložený výpis z bankovního účtu, kde je zřejmé, že žalovaný zkonzumoval většinu své mzdy za necelé dva dny. Žalobkyni mělo navíc upoutat, že osoba s disponibilní částkou 6 812 Kč měsíčně si je ochotna si půjčit 20 000 Kč se splatností na tři a půl let s RPSN 97,66 %. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného dopisem ze dne 19. 5. 2021 k zaplacení dlužných částek ze Smlouvy, ale bezúspěšně. 18. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 19. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 20. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 21. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1, 22. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 23. Dle § 49 odst. 1 o. s. ř. do vlastních rukou se doručují písemnosti, u nichž tak stanoví zákon nebo nařídí-li tak soud. 24. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dlu