34 C 12/2022-26 — Okresní soud v Chomutově

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku 10 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela se žalovanou dne 1. 8. 2019 smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě zajišťovala žalované služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu a to až do dne 31. 1. 2020, kdy Smlouva zanikla. Žalovaná se v odstavci 4. 4. zvláštních podmínek pro službu kombinované televize [anonymizována dvě slova] zavázala vrátit žalobkyni pronajatá technická zařízení, zde set-top [anonymizována dvě slova], sériové číslo [anonymizováno] a [anonymizováno], do deseti dnů od ukončení Smlouvy. Splnění této povinnosti bylo utvrzeno sjednáním smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč při nesplnění této povinnosti za každé zařízení. Žalovaná byla žalobkyní i jejím právním zástupcem opakovaně vyzvána k zaplacení smluvní pokuty za nevrácené technické zařízení. Dlužnou částku žalovaná však přes zaslané výzvy nezaplatila. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná ani žalobkyně se nevyjádřily k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 5. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 1. 8. 2019 Smlouvu, kterou se žalovaná zavázala poskytovat žalované služby elektronických komunikací kombinovaná televize. V části I. Smlouvy žalovaná v částečně vytučněném textu krom jiného vzala na vědomí, že souhlasí se smluvní pokutou 5 000 Kč za nevrácení, poškození, zničení nebo neoprávněný zásah do zapůjčeného každého koncového zařízení. Dle bodu II. Smlouvy jsou její součástí i zvláštní podmínky pro službu [anonymizována dvě slova]. V odst. 4. 4. těchto zvláštních podmínek se žalovaná zavázala vrátit technické zařízení žalobkyni do 10 dnů od ukončení Smlouvy Smlouva zanikla ke dni 31. 1. 2020. Žalobkyně vyzvala žalovanou dne 10. 3. 2020 k vrácení technického zařízení a úhradě smluvní pokuty. Tuto výzvu pak zopakovala prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala dne 10. 3. 2021. 6. Dle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 7. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Dle § 2048 o.z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena Smlouva jako smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací. Smlouva zanikla ke dni 31. 1. 2020. Žalovaná tak měla na základě Smlouvy povinnost dle odst. 4. 4. zvláštních podmínek vrátit žalobkyni poskytnuté technické zařízení – set-top [anonymizována dvě slova], sériové číslo [anonymizováno] a set-top [anonymizována dvě slova], sériové číslo [anonymizováno] do deseti dnů od zániku Smlouvy, tj. do 10. 2. 2020. Vzhledem k tomu, že žalovaná tuto svou povinnost nesplnila, dostala se dle § 1968 o.z. do prodlení a žalobkyni vznikl nárok dle § 2048 o.z. na úhradu smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za každé z těchto zařízení, celkem tedy 10 000 Kč. Žalovaná přitom povinnost ze Smlouvy vrátit poskytnuté zařízení nesplnila ani po zaslání výzvy žalobkyně ze dne 10. 3. 2020 a ani po zaslání předžalobní výzvy ze strany právního zástupce žalobkyně ze dne 10. 3. 2021. S ohledem na své prodlení je žalovaná vedle samotné smluvní pokuty povinna dále zaplatit dle § 1970 o.z. žalobkyni i úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy počátek jeho běhu je dán dnem následujícím po dni, kdy se žalovaná dostala do prodlení, žalobkyně jej však požaduje až od 23. 3. 2021. K závaznosti této smluvní pokuty soud uvádí, že i když část obsahu smluvní pokuty je uvedena v odst. 4. 4. zvláštních podmínek, v samotné Smlouvě je v čl. I zcela jasně předmětná povinnost popsána. Žalobkyně navíc požaduje úroky z prodlení ze smluvní pokuty až od 23. 3. 2021, tedy až za více než rok po zániku Smlouvy. Za daného stavu tak soud dospěl k závěru, že sjednání smluvní bylo platné. Vzhledem k tomu, že se žalobkyní předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Redukce dle § 14b a. t. byla učiněna z důvodu, že u zdejšího soudu žalobkyně vystupuje ve více než 370 řízeních, a tedy i když k podeji žalob nevyužívá formulář pro elektronický platební rozkaz, očividně se z její strany jedná o tzv. formulářovou žalobu. Náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit zástupci žalobkyně. 11. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.