34 C 233/2021-64 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 52 817,08 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným dne 29. 1. 2020 smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“) na částku 35 000 Kč. Úvěr byl žalovanému poskytnut bezhotovostním převodem dne 30. 1. 2020. Žalovaný se zavázal předmětný úvěr splatit v 48 měsíčních splátkách ve výši 2 869 Kč splatných vždy k 6. dni každého kalendářního měsíce počínaje březen 2020. Úvěr se úročil sazbou 95,91 %. Žalovaný však své závazky ze Smlouvy neplnil řádně, pročež úvěr ze Smlouvy byl zesplatněn k 10. 8. 2020. Žalobkyně požaduje v rámci žaloby vedle úhrady jistiny ve výši 34 767,63 Kč, dlužný úrok za poskytnutí úvěru přirostlý ke dni zesplatnění ve výši 8 314,34 Kč, to vše se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 1. 11. 2020 do zaplacení, a dále pak smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky 43 081,94 Kč denně od 1. 11. 2020 do 14. 6. 2021 ve výši 9 736,08 Kč, úrok ve výši 95,91 % ročně z částky 34 767,63 Kč od 12. 8. 2020 do 4. 9. 2020, od 5. 9. 2020 pak tento úrok požaduje v sazbě 10 % ročně. Požadovaný obchodní úrok je uplatněn jen do doby, kdy tento úrok dosáhne za dobu od 12. 8. 2020 částky 165 254 Kč. I přes upomínku žalobkyně žalovaný svůj dluh nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud nařídil ve věci jednání na den 15. 3. 2022. Jednání se zúčastnil zástupce žalobkyně, žalovaný se bez omluvy nedostavil. 4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: 5. Ze Smlouvy o úvěru na č.l. 4-6 soud zjistil, že tuto žalovaný uzavřel se žalobkyní dne 29. 1. 2020, a to ve formě smlouvy o úvěru. V rámci Smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 35 000 Kč, který se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit formou 48 měsíčních splátek každé ve výši 2 869 Kč. Úvěr měl být poskytnut na bankovní účet žalovaného [bankovní účet] RPSN dle Smlouvy činilo 151,61 %; 6. Z karty klienta na č.l. 9 soud zjistil, že výše úvěru činila 35 000 Kč, ze strany žalovaného bylo celkem uhrazeno 8 607 Kč; 7. Z oznámení ze dne 10. 8. 2020 č.l. 10 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dosud dlužné částky, avšak není doloženo doručení této výzvy; 8. Z předžalobní výzvy ze dne 26. 5. 2021 na č.l. 29 soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě nároků uplatněných v tomto řízení; 9. Z hodnocení klienta na č.l. 17-17 soud zjistil, že žalovaný měl mít čistý měsíční příjem 20 525 Kč, který mu měl plynout ze zaměstnání u [anonymizována tři slova] [právnická osoba] Jako měsíční životní náklady byla kalkulována částka životního minima 3 410 Kč, nájem včetně inkasa 1 500 Kč a ostatní náklady (doprava, kurzy, záliby) pak 0 Kč. Po přičtení rezervy 1 000 Kč tak měla žalovanému zbýt disponibilní částka 14 615 Kč. Dle hodnocení klienta žalovaný byl svobodný, žil sám, měl výuční list, bydlel ve vlastní nemovitosti. 10. Z výpisu z účtu na č.l. 18 soud zjistil, že žalovaný ke dni 29. 1. 2020 měl na svém účtu dluh 1 045,80 Kč, když dne 7. 1. 2020 obdržel částku 17 199 Kč od svého zaměstnavatele. Další mzdu obdržel dne 3. 12. 2019 ve výši 23 851 Kč; 11. Z pracovní smlouvy na č.l. 20 soud zjistil, že žalovaný pracoval u [právnická osoba] a [anonymizováno] [právnická osoba] na pozici [anonymizována dvě slova] na dobu neurčitou. 12. Z výpisu z bankovního účtu na č.l. 23 soud zjistil, že žalobkyně zaslala na bankovní účet uvedený žalovaným ve Smlouvě dne 30. 1. 2020 částku 35 000 Kč; 13. Ze scoringu klienta na č.l. 26 soud zjistil, že žalovaný byl hodnocen skórem 257, tedy jako vyšší riziko; 14. Z výpisu z registru [příjmení] na č.l. 27 soud zjistil, že žalovaný neměl ke dni 29. 1. 2020 žádné splátky po splatnosti; 15. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné. 16. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: 17. Dne 29. 1. 2020 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena Smlouva, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 35 000 Kč. Žalovaný se opak zavázal splácet poskytnutý úvěr a sjednané úroky formou 48 měsíčních splátek každé ve výši 2 869 Kč RPSN činila 151,61 %. Z předloženého hodnocení klienta a výpisů z účtů vyplývá, že žalobkyně zaslala žalovanému dne 30. 1. 2020 částku 35 000 Kč dle Smlouvy. Příjem žalovaného činil 20 525 Kč ze zaměstnání. Měsíční náklady žalovaného pak měly být 4 910 Kč. Nelze však přehlédnout, že ačkoliv žalovaný obdržel dne 7. 1. 2020 mzdu ve výši 17 199 Kč, již 29. 1. 2020 činil záporný zůstatek na jeho účtu 1 045,80 Kč, tedy žalovaný byl v kontokorentu. Soud tak shledal Smlouvu ve vztahu k ověření úvěruschopnosti žalovaného jako velmi neurčitě formulovou, kdy žalobkyně vyšla z toho, že příjmy žalovaného jsou měsíčně 20 525 Kč, což na jedné straně sice bylo doloženo podklady. Ohledně výdajové stránky věci se však žalobkyně spokojila jen s prohlášením žalovaného a interními modely žalobkyně, které se však na první pohled jen stěží mohou odpovídat realitě a zároveň ani nekorespondují s podklady předložené žalobkyni žalovaným. Konkrétně pokud žalobkyně kalkulovala s částkou na živobytí ve výši 3 410 Kč jako částkou, ze které se měsíčně uživí dospělá pracující osoba, a to včetně všech ostatních nákladů, jako např. koncesionářské poplatky, telekomunikační služby, oblečení, léky atd., jeví se tato částka jako silně podhodnocená. Stejně tak se soudu jeví jako silně podhodnocená částka 1 500 Kč jako náklady na bydlení, když tato částka má pokrýt minimálně platbu záloh na elektřinu, vodné a stočné, popř. i plyn, vycházeje i předpokladu, že když bydlel ve vlastní nemovitosti, nemusel žalovaný hradit nájem. Ostatní výdaje přitom měl mít žalovaný nulové. Tato částka však rozhodně nemůže zahrnovat např. dopravu, léky a telekomunikační, jež očividně nebyly zahrnuty ani do položky životních nákladů. Se závěrem žalobkyně o měsíčně disponibilní částce 14 615 Kč žalovaného nesouhlasí ani žalovaným předložený výpis z bankovního účtu, kde je zřejmé, že žalovaný zkonzumoval celou svou mzdu a byl ještě zadlužen za tři týdny od její výplaty. Žalobkyni mělo navíc upoutat, že osoba s disponibilní částkou 14 615 Kč měsíčně si je ochotna si půjčit 35 000 Kč se splatnosti na čtyři roky s RPSN 151,61 %, když žalovaný měl být schopen tuto částku nastřádat za de facto necelé tři měsíce. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného dopisem ze dne 26. 5. 2021 k zaplacení dlužných částek ze Smlouvy, ale bezúspěšně. 18. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 19. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 20. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 21. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1, 22. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 23. Dle § 49 odst. 1 o. s. ř. do vlastních rukou se doručují písemnosti, u nichž tak stanoví zákon nebo nařídí-li tak soud. 24. Dle § 1968 o.z., d