34 C 29/2021-33 — Okresní soud v Chomutově

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu uznání dluhu ohledně neuhrazených nákladů na léky a ceny regulačních poplatků za lékařskou péči poskytnutou žalovanému v celkové výši 525 Kč. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně ani žalovaný se nevyjádřili, jestli s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, soud tak souhlas předpokládal. Soud tak rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný uznal dne 19. 1. 2012 svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu za léky a výše 19 Kč, dne 23. 3. 2012 svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu za léky a výše 22 Kč, dne 28. 5. 2012 svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu za léky a výše 40 Kč, dne 8. 6. 2012 svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu za léky a výše 22 Kč, dne 25. 6. 2012 svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu za léky a regulační poplatek a výše 52 Kč, dne 25. 7. 2012 svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu za regulační poplatek a výše 30 Kč, dne 23. 8. 2012 svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu za regulační poplatek a léky a výše 60 Kč, dne 19. 9. 2012 svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu za regulační poplatek a léky a výše 60 Kč, dne 14. 12. 2012 svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu za léky a výše 22 Kč, dne 22. 1. 2013 svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu za regulační poplatek a výše 30 Kč, dne 22. 2. 2013 svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu za léky a výše 24 Kč, dne 22. 2. 2013 svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu za regulační poplatek a výše 30 Kč, dne 2. 8. 2013 svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu za regulační poplatek a výše 30 Kč, dne 26. 9. 2013 svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu za léky a výše 25 Kč, dne 1. 10. 2013 svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu za léky a regulační poplatek a výše 75 Kč, celkem tedy 541 Kč. Žalovaný na svůj dluh dle tvrzení žalobkyně uhradil dosud toliko 16 Kč, k úhradě tak zbývá částka 525 Kč. 6. Po provedeném řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že žalovaný dluh vůči žalobkyni v uplatněné výši řádně uznal co do důvodu i výše, má soud za to, že v době uznání tento dluh trval. Vzhledem k absenci vyjádření žalovaného pak má soud rovněž za to, že žalovaný na splacení tohoto dluhu uhradil toliko žalobkyní tvrzenou částku 16 Kč. K úhradě tak zbývá částka 525 Kč. 7. Podle ust. § 558 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění, (dále jen„ ObčZ“) uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. U promlčeného dluhu má takové uznání tento právní následek jen věděl-li ten, kdo dluh uznal, o jeho promlčení. 8. Podle § 151 odst. 1 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. V daném případě měla žalobkyně ve věci plný úspěch, soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč (paušální náhrada) za 1 úkon - sepis žaloby dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhl. č. 254/2015 Sb. (výrok II. rozsudku). 9. Protože žalobkyně je v řízení osvobozena od placení soudních poplatků (§ 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích), uložil soud za použití § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. podle výsledku řízení povinnost zaplatit soudní poplatek dle položky 1 bodu 1. písm. a) sazebníku soudních poplatků ve výši 1 000 Kč žalovanému (výrok III. rozsudku).