34 C 403/2021-29 — Okresní soud v Chomutově

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobkyně se svou žalobou domáhá vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 2 100,45 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [žalobkyně] [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným účastnickou smlouvu [číslo] (dále jen„ Smlouva“), jejíž nedílnou součástí bylo i ujednání o kupní smlouvě, na základě které se žalobkyně zavázala prodat žalovanému zařízení [anonymizováno 7 slov], (dále jen„ Zařízení“) když žalovaný měl kupní cenu za Zařízení uhradit formou akontace a následně ve 23 stejných pravidelných splátkách po 100 Kč měsíčně. Žalovaný však jednotlivé splátky Zařízení nehradil řádně a včas. Předchůdkyně žalobkyně proto nesplacenou část kupní ceny celou zesplatnila a vyúčtovala žalovanému vyúčtováním [číslo] v částce 1 600 Kč. Předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 7. 2018 O postoupení pohledávek z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 8. 12. 2020. Žalovaný svůj dluh neuhradil ani přes předžalobní upomínku zástupce žalobkyně. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 5. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 29. 11. 2017 Smlouvu, na jejímž základě byla krom jiného uzavřena kupní smlouva Zařízení za kupní cenu 2 301 Kč, jež byla částečně uhrazena ve výši 1 Kč při převzetí Zařízení, zbylá část kupní ceny měla být uhrazena ve 23 stejných splátkách každé po 100 Kč pod ztrátou výhody splátek, s tím, že splatnost jednotlivých splátek se řídila splatností vyúčtování služeb. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil splátky Zařízení vyúčtované fakturami [číslo] na částku 100 Kč, se splatností 20. 7. 2018, [číslo] na částku 100 Kč, se splatností 20. 8. 2018, a [číslo] na částku 0,45 Kč představující haléřové vyrovnání se splatností 20. 9. 2018, zesplatnila předchůdkyně žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním zbylou část kupní ceny za Zařízení ve výši 1 600 Kč vyúčtováním [číslo] splatným dne 18. 12. 2018. Předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 11. 2020 a žalovaného o tomto postoupení dne 30. 11. 2020 informovala. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému dne 8. 12. 2020 předžalobní upomínku, avšak žalovaný na ni nijak nereagoval. 6. Podle § 2079 o.z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně. 7. Podle § 1931 o.z. bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. 8. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkové stavu k závěru, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena Smlouva, která v sobě obsahovala i kupní smlouvu o koupi Zařízení ve smyslu § 2079 o.z. za částku 2 301 Kč a formě úhrady jeho kupní ceny v měsíčních splátkách po 100 Kč ve smyslu § 1931 o.z. při akontaci 1 Kč, to vše pod ztrátou výhody splátek. Splatnost jednotlivých splátek Zařízení se shodovala se splatností jednotlivých vyúčtování. Žalovaný však porušil své závazky vůči předchůdkyni žalobkyně, když předchůdkyni žalobkyně nezaplatil splátky Zařízení řádně a včas. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v prodlení s úhradou svých platebních povinností dle faktur [číslo] [číslo] [číslo] zesplatnila předchůdkyně žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním ve Smlouvě zbylou část kupní ceny za Zařízení ve výši 1 600 Kč vyúčtováním [číslo] splatným dne 18. 12. 2018. Žalovaný je dále povinen dle § 1970 o. z. zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy počátek jeho běhu je dán dnem následujícím po splatnosti jednotlivých vyúčtování. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána dle § 1879 o.z. na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 11. 2020 mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní. 9. Pokud jde o poplatek 300 Kč za náklady vymáhání, nárok na jejich zaplacení nevyplývá ze zákonného ani smluvního ujednání, proto soud žalobu co do této částky jako nedůvodný zamítl. Soud k tomuto uvádí, že žalobkyně, jako subjekt zabývající se vymáháním pohledávek, musí počítat s tím, že tato její podnikatelská činnost s sebou nese určité náklady. S těmito náklady však žalobkyně musí kalkulovat při odkupu portfolia pohledávek. Navíc dle názoru soudu část předložených úkonů dle ABC ceníku ani nejsou náklady, které by měl nést žalovaný. Je např. odpovědností předchůdkyně žalobkyně, že dokumentace bude odpovídat datům v informačním systému. Stejně tak je odpovědností žalobkyně, kontrolovat provoz svého call centra. Tyto náklady tak nelze bez zákonné nebo smluvní opory přednášet na žalovaného. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy nepodařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 10. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 1 151,27 Kč, přičemž tato částka představuje 77,32 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 88,66 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 11,34 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 100,45 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit zástupci žalobkyně. 11. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.