45 C 240/2022-40 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 28. 1. 2022 domáhala zaplacení částky 1 467,20 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného pojistného. Žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu Sdružené pojištění vozidla – AH [číslo] s počátkem pojištění den 12. 6. 2019, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Roční pojistné bylo sjednáno ve výši 11 400 Kč, s četností placení měsíčně. Na základě dohody došlo ke dni 30. 6. 2020 k zániku pojistné smlouvy. Žalobkyni tak vznikla za žalovaným pohledávka ve výši 861,90 Kč, představující pojistné za období od 12. 5. 2020 do 30. 6. 2020. Žalobkyně dále s žalovaným uzavřela smlouvu Sdružené pojištění vozidla – AH [číslo] s počátkem pojištění dne 21. 7. 2020, jejímž předmětem bylo sdružené pojištění vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Roční pojistné bylo sjednáno ve výši 8 244 Kč, s četností placení měsíčně. Z důvodu vyřazení vozidla z evidence vozidel došlo ke dni 18. 11. 2020 k zániku předmětné pojistné smlouvy. Žalobkyni tak vznikla za žalovaným pohledávka ve výši 605,30 Kč, představující pojistné za období od 21. 10. 2020 do 18. 11. 2020. Žalobkyně dále požaduje zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 400 Kč, a to za zaslání dvou upomínek k úhradě dlužného pojistného po zániku pojištění. Ani přes předžalobní výzvu žalovaný dlužnou částku neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adresu trvalého pobytu shora) bez omluvy nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. 4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 4. 6. 2019 uzavřena pojistná smlouva – sdružené pojištění vozidla [registrační značka], [značka automobilu], [anonymizována tři slova], [VIN kód], s počátkem doby pojištění od 12. 6. 2019 Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Výše ročního pojistného činila 9 828 Kč se splatností měsíčně. Obsahem závazku byla povinnost žalobkyně zajistit pojištění a tomu odpovídající povinnost žalovaného platit žalobkyni pojistné. Na další pojistné období byla stanovena výše ročního pojistného na částku 11 400 Kč. K zániku pojistné smlouvy došlo dohodou ke dni 30. 6. 2020. Žalovaná částka představuje pojistné za období od 12. 5. 2020 do 30. 6. 2020 ve výši 861,90 Kč. Pojistná smlouva neobsahuje ujednání o nároku žalobkyně na zaplacení částky 200 Kč v případě odeslání upomínky dlužného pojistného po zániku pojištění. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dále dne 21. 7. 2020 uzavřena pojistná smlouva – sdružené pojištění vozidla [registrační značka], [značka automobilu], [anonymizována dvě slova], [VIN kód], s počátkem doby pojištění od 21. 7. 2020 Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Výše ročního pojistného činila 8 244 Kč se splatností měsíčně. Obsahem závazku byla povinnost žalobkyně zajistit pojištění a tomu odpovídající povinnost žalovaného platit žalobkyni pojistné. K zániku pojistné smlouvy došlo ke dni 18. 11. 2020 z důvodu vyřazení vozidla z evidence vozidel. Žalovaná částka představuje pojistné za období od 21. 10. 2020 do 18. 11. 2020 ve výši 605,30 Kč. Pojistná smlouva neobsahuje ujednání o nároku žalobkyně na zaplacení částky 200 Kč v případě odeslání upomínky dlužného pojistného po zániku pojištění. V Sazebníku administrativních poplatků (platný od 1. 1. 2020) je uveden poplatek za upomínku dlužného pojistného po zániku pojištění ve výši 200 Kč. Právní zástupce žalobkyně poslal žalovanému dne 20. 1. 2022 předžalobní upomínku. 6. Po právní stránce soud věc posoudil jako nárok žalobkyně vzniklý ze smluvních ujednání účastníků řízení opírajících se o § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“). Dle § 2758 odst. 1 občanského zákoníku pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Dle § 2758 odst. 2 občanského zákoníku není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Dle § 2782 odst. 1 občanského zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle § 12 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pojištění zaniká dnem vyřazení tuzemského vozidla z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, pokud se pojistitel a pojistník nedohodli na jeho přerušení. Dle § 12 odst. 1 písm. g) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pojištění zaniká dohodou. Dle § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. má pojistitel v případě zániku pojištění před uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno, právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, v němž pojištění zaniklo. 7. Dle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 8. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byly uzavřeny pojistné smlouvy ve smyslu § 2758 občanského zákoníku, jejichž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidel. Jedná se tedy o tzv. povinné ručení dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Pojistná smlouva ze dne 4. 6. 2019 (sdružené pojištění vozidla [registrační značka], [značka automobilu], [anonymizována tři slova]) zanikla dohodou ke dni 30. 6. 2020 v souladu s § 12 odst. 1 písm. g) zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil pojistné za období od 12. 5. 2020 do 30. 6. 2020 ve výši 861,90 Kč. Pojistná smlouva ze dne 21. 7. 2020 (sdružené pojištění vozidla [registrační značka], [značka automobilu], [anonymizována dvě slova]) zanikla z důvodu vyřazení vozidla z evidence vozidel v souladu s § 12 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil pojistné za období od 21. 10. 2020 do 18. 11. 2020 ve výši 605,30 Kč. Žalovaný je povinen uhradit pojistné za celou dobu pojištění (§ 2782 odst. 1 občanského zákoníku, § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb.). Žalobkyně má tedy proti žalovanému splatné pohledávky v tvrzené výši, neboť žádný důkaz nesvědčí o tom, že pohledávky žalobkyně zanikly plněním žalovaného či jiným právně relevantním způsobem. V důsledku prodlení žalovaného vznikl žalobkyni také nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. Co se týče požadovaných nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 400 Kč (2 x 200 Kč) shledal soud žalobu jako nedůvodnou. V daném případě se totiž dle obsahu ujednání nejedná o náklady spojené s uplatněním pohledávky ani o poplatek za poskytnutou službu, ale toto ujednání odpovídá institutu smluvní pokuty, když nárok na její zaplacení vzniká až následkem porušení povinnosti. Žalobkyně dostatečně nedoložila, že by taková povinnost byla mezi stranami spotřebitelské smlouvy sjednána, k čemuž by došlo pouze v případě, že by toto ujednání o smluvní pokutě bylo upraveno přímo v pojistné smlouvě, na níž by žalovaný připojil svůj podpis. Pouhým odkazem na žalobkyní jednostranně vyhotovený sazebník administrativních poplatků, kdy přesná specifikace smluvní pokuty a její výše není součástí spotřebitelské smlouvy, nedošlo mezi účastníky smlouvy k platnému ujednání smluvní pokuty pro případ porušení povinnosti (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013). 11. Vzhledem k