45 C 249/2022-20 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 8 634,91 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené kupní ceny za dodanou elektřinu, neuhrazeného poplatku zaplaceného žalobkyní distributorovi za odpojení odběrného místa od distribuční soustavy a poplatků za upomínky s výzvou k úhradě. Žalobkyně v žalobě uvedla, že uzavřela se žalovaným dne 22. 4. 2020 smlouvu o dodávce elektřiny do odběrného místa [adresa] (dále jen„ odběrné místo“). V souladu se smlouvou žalobkyně vystavila žalovanému fakturu [variabilní symbol] se splatností dne 9. 12. 2020 na částku 3 140,87 Kč představující cenu za sdružené služby dodávky elektřiny v období 30. 4. 2020 - 23. 11. 2020. Tuto částku žalovaný ani zčásti neuhradil. Žalobkyně dále vystavila žalovanému fakturu [variabilní symbol] se splatností dne 31. 5. 2021 na částku 3 626,54 Kč představující cenu za sdružené služby dodávky elektřiny v období 24. 11. 2020 - 13. 5. 2021. Tuto částku žalovaný ani zčásti neuhradil. Dále pak došlo k odpojení výše uvedeného odběrného místa distributorem od distribuční soustavy, za což distributor vyúčtoval žalobkyni dle svého ceníku za tento úkon částku 907,50 Kč. Žalobkyně následně vystavila žalovanému fakturu [variabilní symbol] se splatností dne 31. 5. 2021 na tento poplatek uhrazený distributorovi. Tuto částku žalovaný ani zčásti neuhradil. Žalobkyně zaslala žalovanému upomínky s výzvou k úhradě splatných plateb, vystavené ve dnech 7. 8. 2020, 22. 10. 2020, 29. 1. 2021 a 22. 4. 2021, za něž v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami vyúčtovala žalovanému částku v celkové výši 960 Kč (4 x 240 Kč) a požaduje po žalovaném jejich zaplacení. Žalovaný shora uvedené dlužné částky nezaplatil ani po předžalobní výzvě. 2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adresu trvalého pobytu shora) bez omluvy nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. 4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu do shora uvedeného odběrného místa, a to na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN [číslo] ze dne 22. 4. 2020. Žalovaný však za dodanou elektřinu neuhradil kupní cenu ve výši 3 140,87 Kč vyúčtovanou za období 30. 4. 2020 – 23. 11. 2020 daňovým dokladem [číslo] se splatností dne 9. 12. 2020 a kupní cenu ve výši 3 626,54 Kč vyúčtovanou za období 24. 11. 2020 – 13. 5. 2021 daňovým dokladem [číslo] se splatností dne 31. 5. 2021 Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 22. 4. 2020 neobsahuje konkrétní ujednání o nároku žalobkyně na zaplacení poplatku za zaslání písemné upomínky s výzvou k úhradě. [právnická osoba] vyúčtovala žalobkyni poplatek za přerušení na napěťové hladině NN v částce 750 Kč bez DPH. V ceníku služeb společnosti [právnická osoba] je pro případ odpojení od distribuční soustavy uvedena cena za službu ve výši 907,50 Kč. Tuto částku žalobkyně vyúčtovala žalovanému daňovým dokladem [číslo] se splatností dne 31. 5. 2021 k zaplacení. Ve Všeobecných obchodních podmínkách dodávky elektřiny (účinné od 1. 6. 2018) je upraven nárok žalobkyně na poplatek 240 Kč za doporučenou upomínku s výzvou k úhradě jakékoliv splatné platby. Právní zástupce žalobkyně poslal žalovanému dne 5. 1. 2022 předžalobní upomínku. 6. Podle § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 7. Podle § 30 odst. 1 písm. b) energetického zákona má obchodník s elektřinou právo ukončit nebo přerušit dodávku elektřiny zákazníkům při neoprávněném odběru elektřiny. 8. Podle § 51 odst. 1 písm. b) energetického zákona je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění. 9. Podle § 25 odst. 10 písm. b) energetického zákona je provozovatel distribuční soustavy povinen na základě žádosti obchodníka s elektřinou nebo výrobce elektřiny přerušit distribuci elektřiny v případě neoprávněného odběru elektřiny. 10. Podle § 1968 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "občanský zákoník), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 11. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 13. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, nezpochybnil pravost ani správnost listin předložených žalobkyní a sám žádná tvrzení ani žádné důkazy nepředložil. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa] (§ 50 energetického zákona). Žalovaný neuhradil žalobkyni sjednanou kupní cenu za odebranou elektřinu v celkové výši 6 767,41 Kč (3 140,87 Kč + 3626,54 Kč). Žalovaný je rovněž povinen zaplatit žalobkyni náklady zaplacené žalobkyní distributorovi v souvislosti s odpojením odběrného místa od distribuční soustavy ve výši 907,50 Kč. Ode dne následujícího po splatnosti faktur se žalovaný dostal do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobkyni tedy vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou kupní ceny náleží rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném v době prodlení. 14. Co se týče požadavku na zaplacení poplatků ve výši 960 Kč (4 x 240 Kč) za upomínky s výzvou k úhradě, shledal soud žalobu jako nedůvodnou. V daném případě se totiž dle obsahu ujednání nejedná o poplatek za poskytnuté služby, ale toto ujednání odpovídá institutu smluvní pokuty, když nárok na její zaplacení vzniká až následkem porušení povinnosti. Žalobkyně dostatečně nedoložila, že by taková povinnost byla mezi stranami spotřebitelské smlouvy sjednána, k čemuž by došlo pouze v případě, že by toto ujednání o smluvní pokutě bylo upraveno přímo ve spotřebitelské smlouvě, na níž by žalovaný připojil svůj podpis. Pouhým odkazem na žalobkyní jednostranně vyhotovené všeobecné smluvní podmínky, kdy přesná specifikace smluvní pokuty a její výše není součástí spotřebitelské smlouvy, nedošlo mezi účastníky smlouvy k platnému ujednání smluvní pokuty pro případ porušení povinnosti (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013). 15. Vzhledem k výše uvedenému skutkovému závěru i právnímu posouzení soud rozhodl tak, že žalobě částečně vyhověl, když přiznal žalobkyni právo na zaplacení kupní ceny za odebranou elektřinu v celkové výši 6 767,41 Kč a poplatku za odpojení od distribuční soustavy ve výši 907,50 Kč. Soud však žalobu zamítl v části požadující úhradu poplatků za písemné upomínky s výzvou k úhradě, neboť se ve své podstatě jedná o smluvní pokuty, které nebyly mezi smluvními stranami platně sjednány. 16. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. dle většinového úspěchu žalobkyně, jež zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o. s. ř. Náklady řízení na straně žalobkyně pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v ně