45 C 34/2022-22 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 1. 11. 2021 domáhala zaplacení částky 899 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacení pojistného z pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou. Pojistná smlouva byla uzavřena dne 29. 3. 2021 a jejím předmětem bylo sjednání pojistného produktu [anonymizována dvě slova]. Pojistné bylo sjednáno ve výši 3 342 Kč s pololetní splatností. K zániku předmětné pojistné smlouvy došlo dne 21. 3. 2021 v souladu se zákonnými a smluvními ustanoveními. Žalobkyni tak vznikla za žalovanou pohledávka ve výši 599 Kč, představující pojistné za období od 29. 3. 2021 do 21. 4. 2021. Žalobkyně dále požaduje zaplacení poplatku ve výši 300 Kč Ani přes předžalobní výzvu žalovaná dlužnou částku neuhradila. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána (fikcí na adresu trvalého pobytu shora) bez omluvy nedostavila, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. 4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena pojistná smlouva autopojištění [anonymizována tři slova], kdy předmětem pojištění bylo vozidlo [registrační značka], [značka automobilu], typ [anonymizováno], [VIN kód], s počátkem doby pojištění od 29. 3. 2021 Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Výše ročního pojistného činila 6 684 Kč se splatností pololetně (2 x 3 342 Kč). Obsahem závazku byla povinnost žalobkyně zajistit pojištění a tomu odpovídající povinnost žalované platit žalobkyni pojistné. Pojistná smlouva zanikla dnem 20. 4. 2021 z důvodu výpovědi ze strany žalované. Žalovaná částka ve výši 599 Kč představuje pojistné za období od 29. 3. 2021 do 20. 4. 2021. Pojistná smlouva neobsahuje ujednání o nároku žalobkyně na zaplacení poplatku ve výši 300 Kč. Právní zástupkyně žalobkyně poslala žalované dne 18. 8. 2021 předžalobní upomínku. 6. Po právní stránce soud věc posoudil jako nárok žalobkyně vzniklý ze smluvních ujednání účastníků řízení opírajících se o § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“). Dle § 2758 odst. 1 občanského zákoníku pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Dle § 2758 odst. 2 občanského zákoníku není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Dle § 2782 odst. 1 občanského zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle § 12 odst. 1 písm. f) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pojištění zaniká výpovědí podle zvláštního právního předpisu. Dle § 2805 občanského zákoníku pojistitel nebo pojistník může pojištění vypovědět s osmidenní výpovědní dobou do dvou měsíců ode dne uzavření smlouvy. Dle § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. má pojistitel v případě zániku pojištění před uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno, právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, v němž pojištění zaniklo. 7. Dle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 8. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 2758 občanského zákoníku, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Jedná se tedy o tzv. povinné ručení dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, kdy pojištění zaniklo v souladu s § 12 odst. 1 písm. f) zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2805 občanského zákoníku výpovědí ze strany žalované. Žalovaná neplnila svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázala, když žalobkyni nezaplatila pojistné za období od 29. 3. 2021 do 21. 4. 2021. Žalovaná je povinna uhradit pojistné za celou dobu pojištění (§ 2782 odst. 1 občanského zákoníku, § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb.). Žalobkyně má tedy proti žalované splatnou pohledávku v tvrzené výši (599 Kč), neboť žádný důkaz nesvědčí o tom, že pohledávka žalobkyně zanikla plněním žalované či jiným právně relevantním způsobem. V důsledku prodlení žalované vznikl žalobkyni také nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. Co se týče požadovaného uhrazení poplatku za vymáhání v částce 300 Kč, shledal soud žalobu jako nedůvodnou. V daném případě se totiž dle obsahu ujednání nejedná o poplatek za poskytnutou službu, ale toto ujednání odpovídá institutu smluvní pokuty, když nárok na její zaplacení vzniká až následkem porušení povinnosti. Žalobkyně dostatečně nedoložila, že by taková povinnost byla mezi stranami spotřebitelské smlouvy sjednána, k čemuž by došlo pouze v případě, že by toto ujednání o smluvní pokutě bylo upraveno přímo v pojistné smlouvě, na níž by žalovaná připojila svůj podpis. Pokud tedy přesná specifikace smluvní pokuty a její výše není součástí spotřebitelské smlouvy, nedošlo mezi účastníky smlouvy k platnému ujednání smluvní pokuty pro případ porušení povinnosti (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013). 11. Vzhledem k výše uvedenému skutkovému závěru i právnímu posouzení soud rozhodl tak, že žalobě částečně vyhověl, když přiznal žalobkyni právo na zaplacení dlužného pojistného ve výši 599 Kč včetně úroků z prodlení z této částky. Soud žalobu zamítl v části požadující přiznání úhrady nákladů za vymáhání ve výši 300 Kč, neboť se ve své podstatě jedná o smluvní pokutu, která nebyla mezi smluvními stranami platně sjednána. 12. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. dle většinového úspěchu žalobkyně, jež zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o. s. ř. Náklady řízení na straně žalobkyně pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. advokátního tarifu náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobkyně dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o. s. ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při součtu výše uvedených částek činí 1 489 Kč. Žalobkyně byla úspěšná ohledně zaplacení částky 599 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 26,27 Kč, tj. celkem v částce 625,27 Kč, a žalovaná byla úspěšná ohledně zaplacení částky 300 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 939 Kč tak představuje úspěch žalobkyně 66,59 % a úspěch žalované 33,41 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobkyně má právo na úhradu 33,18 % svých nákladů, z částky 1 489 Kč tedy ve výši 494,05 Kč Tyto náklady řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit advokátu žalobkyně. 13. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud