45 C 37/2022-17 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 5 300 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 18. 5. 2020 smlouvu o dodávce elektřiny, na jejímž základě dodávala žalobkyně do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Žalobkyně vyúčtovala žalované za dodanou elektřinu na základě této smlouvy za období od 19. 6. 2020 do 2. 3. 2021 fakturou [číslo] ze dne 30. 3. 2021 částku 4 392 Kč splatnou dne 16. 4. 2021. Dále pak došlo k odpojení výše uvedeného odběrného místa od distribuční soustavy a jeho následnému opětovnému připojení provozovatelem distribuční soustavy. Distributor toto opětovné připojení provedl a vyúčtoval žalobkyni dle svého ceníku za tento úkon částku 908 Kč. Žalobkyně následně vystavila žalované fakturu [číslo] ze dne 9. 3. 2021 splatnou dne 9. 3. 2021 na tento poplatek uhrazený distributorovi. Dlužné částky žalovaná nezaplatila ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne 25. 10. 2021. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 18. 5. 2020 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, jejímž předmětem byly sdružené služby dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa žalované], EAN: [číslo]. Žalovaná nezaplatila za poskytnuté sdružené služby dodávky elektřiny v období od 19. 6. 2020 do 2. 3. 2021 částku 4 392 Kč, vyúčtovanou fakturou [číslo] ze dne 30. 3. 2021 s datem splatnosti 16. 4. 2021. Vzhledem k opětovnému připojení odběrného místa dle smlouvy k distribuční soustavě jejím provozovatelem, žalobkyně vyúčtovala žalované náklady na tento úkon distributora fakturou [číslo] ze dne 9. 3. 2021, splatnou dne 9. 3. 2021 ve výši 908 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu v celkové výši 5 300 Kč předžalobní výzvou ze dne 25. 10. 2021. Žalovaná však ani přes to svůj dluh nezaplatila. 6. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, v platném znění (dále jen„ energetický zákon“) smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. 7. Podle § 1958 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. 8. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu § 50 odst. 2 energetického zákona. Žalobkyně své závazky ze smlouvy řádně plnila, žalovaná své závazky z ní porušila, když neuhradila vyúčtování služeb v souladu s § 1958 odst. 1 občanského zákoníku řádně a včas. Žalovaná se tak dostala dle § 1968 občanského zákoníku do prodlení s úhradou svých závazků ve výši 908 Kč a 4 392 Kč. Žalovaná je dále povinna dle § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy počátek jeho běhu je dán dnem následujícím po dni, kdy nastala splatnost jednotlivých vyúčtování. Žalobkyně však úrok z prodlení požaduje až od data splatnosti poslední faktury. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že podané žalobě zcela vyhověl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Soud žalobkyni již nepřiznal 50 Kč, představujících náklady za vnitrostátní poštovné, neboť paušální náhrada 100 Kč za úkon dle § 151 odst. 3 věty druhé o. s. ř. zahrnuje hotové výdaje účastníka, hotové náklady jsou tak již součástí paušální náhrady. 12. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.