7 C 193/2022-46 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí 5 383 Kč spolu s úroky z prodlení z této částky za dobu výše uvedenou ve výši 1 474 Kč. V odůvodnění žaloby uvedla, že s žalovaným uzavřela jako pojistitel s účinností od 1. 8. 2018 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo„ [anonymizováno] životní pojištění“. Žalovaný sjednané pojistné řádně nehradil a za období od 1. 11. 2018 do 1. 4. 2019, kdy pojištění z tohoto důvodu zaniklo, žalobkyni dluží částku ve výši žalované jistiny. 2. Z jednání soudu se žalobkyně omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (doručeno fikcí na adresu trvalého pobytu shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavil. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 3. Soud provedl důkaz pojistnou smlouvou uzavřenou mezi účastníky řízení, jež je výše specifikována včetně Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění spojená s investičními fondy – OSOINV 14, a Přehledu poplatků a parametrů produktu [anonymizováno] životní pojištění, které byly sjednány jako její součást. Žalovaný se v této smlouvě uzavřené dne 31. 7. 2018 s počátkem pojištění dne 1. 8. 2018, zavázal hradit pojistné ve výši 1 000 Kč měsíčně, konec pojištění byl sjednán na kalendářní rok, v němž se žalovaný dožije 75 let věku. K tomu žalobkyně doložila potvrzení o přijetí nabídky ze dne 14. 8. 2018, dále upomínku ze dne 5. 2. 2019 s upozorněním na možnost zániku pojištění, a dále oznámení o zániku pojištění ze dne 11. 4. 2019, v němž žalovaného upozorňuje, že pojištění sjednané pojistnou smlouvou dne 1. 4. 2019 z důvodu nezaplacení pojistného zaniklo. Žalobkyně rovněž předložila předžalobní upomínku ze dne 23. 11. 2021 adresovanou žalovanému včetně poštovního archu svědčícího o jejím odeslání žalovanému před podáním žaloby. Žalobkyně rovněž předložila vyúčtování pojistné smlouvy [číslo] [číslo] včetně výpočtu kapitálové hodnoty smlouvy ze dne 22. 11. 2021, z něhož vyplývá, že celková dlužná částka činí 5 383 Kč, přičemž tato částka sestává z dlužného pojistného za období od 1. 11. 2018 do 1. 4. 2019 ve výši 5 033 Kč a poplatku za předčasné ukončení smlouvy v částce 350 Kč. 4. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobkyně uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu, jak je shora uvedeno. Žalovaný pojistné řádně nehradil, ač se k tomu v pojistné smlouvě zavázal, a to v období výše specifikovaném. 5. Dle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla uzavřena písemně výše specifikovaná pojistná smlouva. Jelikož žalovaný řádně nehradil pojistné, pojistná smlouva zanikla. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, netvrdil tedy a tím méně prokázal, že by provedl jakoukoliv úhradu pojistného žalobkyni či, že by pojištění zaniklo dříve, než žalobkyně tvrdí a prokazuje na základě doručení výzvy shora uvedené (§ 2804 občanského zákoníku). Žalovaný je povinen uhradit pojistné za celou dobu pojištění (§ 2782 občanského zákoníku), za období od 1. 11. 2018 do 1. 4. 2019 čítající 151 dní (částka 1 000 Kč měsíčně, tj. 33,33 Kč denně, 1 000/30), za shora uvedené období tudíž ve výši 5 033 Kč (33,33 Kč x 151 dní). Žaloba na dlužné pojistné ve výši 5 033 Kč je důvodná. Je dále zřejmé, že ode dne, kdy žalobkyně požaduje úroky z prodlení, bylo veškeré předcházející pojistné splatné a žalobkyni tedy vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou pojistného náleží rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném v době prodlení. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalobkyně požaduje úhradu poplatku ve výši 350 Kč za předčasné ukončení smlouvy. Ač je daná povinnost žalovaného nazývána jako poplatková, je třeba uzavřít, že není podstatné, jakým způsobem je povinnost spotřebitele k úhradě v textu smlouvy nazvána, ale jakému právnímu institutu svým obsahem takové ujednání odpovídá. V daném případě poplatek (předčasné ukončení smlouvy) souvisí s porušením smluvní povinnosti spotřebitele, resp. nárok na jejich zaplacení dodavateli vzniká až následkem porušení povinnosti spotřebitele a odpovídá tedy svým obsahem ustanovení o smluvní pokutě. Na tomto závěru nemůže nic změnit, že daná smluvní ujednání pro vznik nároku počítají i s aktivitou dodavatele, neboť tuto aktivitu (zaslání upomínky, ukončení pojistné smlouvy atp.) nečiní dodavatel na základě vůle spotřebitele či v jeho zájmu, nejedná se o službu určenou zákazníkovi a její poskytnutí nebylo předmětem uzavřené smlouvy. V tomto ohledu je pak nutné poukázat na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013, kde Ústavní soud uzavřel, že„ v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis).“ Jelikož v daném případě žalobkyně odvozuje svůj nárok ze spotřebitelské smlouvy a dále z titulu smluvní pokuty, jež si strany sjednaly pouze v obchodních podmínkách, na něž předmětná smlouva odkazuje, je zřejmé, že žalobě nelze ohledně zaplacení smluvní pokuty dle závěrů Ústavního soudu vyhovět. S odkazem na výše uvedené tedy soud žalobu v rozsahu 350 Kč zamítl včetně odpovídající části příslušenství. 7. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. dle většinového úspěchu žalobkyně, jež zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobkyně pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po datu 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. advokátního tarifu náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobkyně dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 189Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při součtu výše uvedených částek činí 1 489 Kč (400 + 900 + 189). Žalobkyně byla úspěšná ohledně zaplacení 5 033 Kč s úroky z prodlení, jak jsou výše specifikovány, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím celkem 6 411 Kč, žalovaný byl úspěšný ohledně zaplacení 350 Kč s úroky z prodlení, jak jsou výše specifikovány, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím celkem 446 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 6 857 Kč tak představuje úspěch žalobkyně 93,5 %, úspěch žalovaného 6,5 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobkyně má právo na úhradu 87 % svých nákladů, z částky 1 489 Kč tedy ve výši 1 295 Kč. S argumentací žalobkyně ohledně aplikace § 14b tarifu v daném řízení se soud neztotožnil. Je jistě pravdou, že žalobkyně nabízí celou řadu pojistných produktů, nicméně jejich obsah a specifika nejsou pro řízení o dlužném pojistném vůbec podstatné, v daném řízení je nutné tvrdit pouze to, kolik činilo sjednané pojistné a za jakou dobu nebylo hrazeno, čemuž následně odpovídá pomě