7 C 22/2022 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 21. 9. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí výše uvedenou částku s příslušenstvím, jak je shora specifikováno. V odůvodnění žaloby uvedla, že provozuje městskou hromadnou dopravu, přičemž žalovaná cestovala jejími drážními vozidly (trolejbus linka č. 341) v rozporu s přepravními podmínkami, když neměla platný jízdní doklad a neprokázala se jím při přepravní kontrole, k níž došlo dne 20. 4. 2021. Na základě těchto skutečností byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni jízdné a přirážku k jízdnému dle Přepravního řádu a Smluvních přepravních podmínek Dopravy Ústeckého kraje (dále jen„ SPP“). Žalovaná ani přes zaslanou výzvu k úhradě na dlužnou částku nezaplatila ničeho. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalovaná byla usnesením ze dne 19. 1. 2022, č. j. 7 C 22/2022-51, vyzvána, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy písemně vyjádřila k připojené žalobě a aby ve vyjádření uvedla, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, případně v jakém rozsahu, dále aby vylíčila rozhodné skutečnosti ve věci a aby označila důkazy k prokázání tvrzených skutečností. Dále byla žalovaná usnesením vyzvána, aby se ve stejné lhůtě vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaná byla zároveň upozorněna, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Stejná výzva byla zaslána také žalobkyni. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila ani k žalobě, ani k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a soud tak její souhlas předpokládal. Nevyjádřila se ani žalobkyně a soud tedy také její souhlas předpokládal. 4. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, postupoval soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 20. 4. 2021 podepsaného žalovanou a osobou pověřenou žalobkyní ke kontrole soud zjistil, že žalovaná se přepravovala bez platné jízdenky, jak je shora uvedeno, kontrola byla provedena v místě [anonymizována dvě slova]. 6. Dále žalobkyně předložila předžalobní výzvu ze dne 5. 5. 2021, kde žalovanou vyzývá k úhradě žalobou uplatněného dluhu do 5. 6. 2021. Dle přiložené kopie dodejky byla tato písemnost žalované odeslána 5. 5. 2021. 7. Dle čl. 3 odst. 3.3. SPP (ve znění platném od 1. 4. 2021) je přepravní smlouva uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do prostoru dopravce označeného jako veřejnosti přístupný pouze s platným jízdním dokladem. Dle čl. 4 odst. 4.1. SPP je cestující povinen před nástupem do vozidla opatřit si jízdní doklad (písm. f), mít při zahájení přepravy, po celou dobu přepravy a v okamžiku vystupování z vozidla platný jízdní doklad, jímž se prokáže při kontrole jízdních dokladů (písm. i), a na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se cestující platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné a přirážku (písm. n). 8. Dle čl. 9 odst. 9.3. SPP je cestující povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému, pokud nemá platný jízdní doklad. Dle čl. 9 odst. 9.4. SPP přirážka k jízdnému činí 1 500 Kč. 9. Dle Ceníku jednotlivého jízdného (Přílohy č. 1 Tarifu Dopravy Ústeckého kraje platného od 1. 4. 2021) činí jízdné v daném případě (oblast [obec]) částku 17 Kč. 10. Podle § 3 odst. 1 písm. f) zák. č. 266/1994 Sb., o dráhách, se železniční dráhou ve smyslu citovaného zákona rozumí i speciální dráha, která slouží zejména k zabezpečení dopravní obslužnosti obce. Podle § 37 odst. 4 písm. d) citovaného zákona je pověřená osoba dopravce oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Podle odst. 5 písm. c) citovaného ustanovení je cestující povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Podle odst. 6 citovaného ustanovení ve znění účinném od 1. 5. 2013 výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1500 Kč. 11. Podle § 7 odst. 6 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podle § 15 cit. vyhlášky je porušením přepravních podmínek z hlediska bezpečnosti cestujícího, bezpečnosti jiných osob a ochrany zdraví, bezpečnosti a plynulosti veřejné osobní dopravy a z hlediska zajištění řádné, klidné a pohodlné přepravy, jestliže cestující se při přepravě nemůže prokázat platným jízdním dokladem, odmítne zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému na místě (písm. b). 12. Dle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich souvislosti má soud za prokázané, že žalovaná ve výše popsaném případě cestovala dopravním prostředkem (trolejbusem č. 341) žalobkyně bez platného jízdního dokladu a je tedy dle § 37 zákona o dráhách, povinna zaplatit přirážku k jízdnému (1 500 Kč) a jízdné (17 Kč) se splatností v den provedené kontroly. Jelikož žalovaná dluh řádně a včas neuhradila (nebyl tvrzen a tím méně prokázán opak), je v prodlení (§ 1968 odst. 2 občanského zákoníku) a žalobkyně může požadovat rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od data následujícího po provedené kontrole. 14. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Soud žalobkyni již nepřiznal 50 Kč, představujících náklady za vnitrostátní poštovné, neboť paušální náhrada 100 Kč za úkon dle § 151 odst. 3 věty druhé o. s. ř. zahrnuje hotové výdaje účastníka, hotové náklady jsou tak již součástí paušální náhrady.