7 C 386/2021 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí 2 784 Kč s příslušenstvím, a to s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení za dobu od 8. 11. 2020 do 28. 7. 2021 ve výši 166 Kč. V odůvodnění žaloby uvedla, že s žalovaným uzavřela jako pojistitel s účinností od 7. 1. 2020 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo životní pojištění. Žalovaný sjednané pojistné řádně nehradil a za období od 7. 7. 2020 do 7. 11. 2020, kdy pojištění z tohoto důvodu zaniklo, žalobkyni dluží na pojistném částku ve výši 2 134 Kč. Žalobkyně dále požaduje poplatek za předčasné ukončení pojistné smlouvy ve výši 350 Kč a poplatek za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné po zániku pojištění ve výši 300 Kč. Dlužnou částku v celkové výši 2 784 Kč žalovaný neuhradil ani přes zaslanou výzvu k úhradě. 2. Z jednání soudu se žalobkyně omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (doručeno fikcí dne 31. 1. 2022 na adresu trvalého pobytu shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavil. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.) v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 3. Z pojistné smlouvy [číslo] ze dne 6. 1. 2020 soud zjistil, že účastnící řízení mezi sebou uzavřeli pojistnou smlouvu s počátkem pojištění od 7. 1. 2020. Žalovaný se touto smlouvou zavázal hradit pojistné ve výši 3 192 Kč pololetně. 4. Z upomínky k zaplacení dlužného pojistného ze dne 24. 8. 2020 soud zjistil, že byl žalovaný upozorněn na dluh na pojistném ve výši 3 192 Kč a požádán o úhradu nejpozději do 6. 11. 2020 s upozorněním, že v případě neuhrazení pojistného do této doby dojde k zániku pojištění. 5. Z přehledu inkasní bilance pojistné smlouvy [číslo] soud zjistil, že ke dni ukončení pojistné smlouvy žalobkyně vyčíslila celkové dlužné pojistné na částku 2 784 Kč. 6. Z přehledu poplatků a parametrů pojištění pro sazbu 7 [anonymizováno] platného od 19. 12. 2018, který je nedílnou součástí pojistné smlouvy, soud zjistil, že v případě předčasného ukončení pojistné smlouvy je žalobkyní účtován jednorázový poplatek 350 Kč. 7. Ze Sazebníku nákladů na vymáhání pojistného u produktů životního pojištění (s účinností od 1. 6. 2019) soud zjistil, že poplatek za upomínku k zaplacení dlužného pojistného v případě životního pojištění není stanoven, a to na rozdíl od sazebníku u produktů neživotního pojištění. 8. Z přípisu Ukončení pojistné smlouvy ze dne 18. 11. 2020 soud zjistil, že žalobkyně žalovanému oznámila ukončení pojistné smlouvy uplynutím dne 6. 11. 2020 z důvodu nezaplacení pojistného s výzvou k úhradě a upozorněním, že se v případě neuhrazení navýší částka o náklady související s vymáháním ve výši 300 Kč. 9. Z přípisu Pokus o smír ze dne 15. 12. 2020 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upozornila na dlužnou částku a na možnost jejího vymáhání. 10. Z předžalobní upomínky ze dne 18. 3. 2021 adresované žalovanému včetně podacího archu soud zjistil, že předžalobní upomínka byla odeslána žalovanému před podáním žaloby. 11. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobkyně uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu, jak je shora uvedeno. Žalovaný pojistné řádně nehradil, ač se k tomu v pojistné smlouvě zavázal, a to v období výše specifikovaném. 12. Dle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 13. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla uzavřena písemně výše specifikovaná pojistná smlouva. Jelikož žalovaný řádně nehradil pojistné, pojistná smlouva zanikla. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, netvrdil tedy a tím méně prokázal, že by provedl jakoukoliv úhradu pojistného žalobkyni či, že by pojištění zaniklo dříve, než žalobkyně tvrdí. Žalovaný je povinen uhradit pojistné za celou dobu pojištění (§ 2782 odst. 1 občanského zákoníku). Sjednané pojistné v daném případě činilo 3 192 Kč půlročně. Za dané období od 7. 7. 2020 do 7. 11. 2020 činí dlužné pojistné částku ve výši 2 134 Kč. Žaloba co do zaplacení dlužného pojistného je důvodná. Dále je zřejmé, že ode dne, kdy žalobkyně požaduje úroky z prodlení, bylo veškeré předcházející pojistné splatné a žalobkyni tedy vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou pojistného náleží rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném v době prodlení. 15. Co se týče poplatků v celkové částce 650 Kč s odpovídajícím příslušenstvím, shledal soud žalobu nedůvodnou, když žalobkyně dostatečně nedoložila, že by taková povinnost byla mezi stranami sjednána. Pouhý odkaz na žalobkyní jednostranně vyhotovený Sazebník nákladů a vymáhání pojistného a na Přehled poplatků a parametrů pojištění, který je navíc nejednoznačný a variabilní, kdy přesná specifikace výše poplatků není součástí pojistných smluv, nemůže být k tíži žalovaného. Ač je daná povinnost žalobkyní nazývána jako poplatková, je třeba uzavřít, že není podstatné, jakým způsobem je povinnost spotřebitele k úhradě v textu smlouvy nazvána, ale jakému právnímu institutu svým obsahem takové ujednání odpovídá. V daném případě některé z poplatků (zaslání upomínky, ukončení pojistné smlouvy atp.) souvisí mimo jiné s porušením smluvní povinnosti spotřebitele, resp. nárok na jejich zaplacení dodavateli vzniká až následkem porušení povinnosti spotřebitele a odpovídá tedy svým obsahem ustanovení o smluvní pokutě. Na tomto závěru nemůže nic změnit, že daná smluvní ujednání pro vznik nároku počítají i s aktivitou dodavatele, neboť tuto aktivitu (zaslání upomínky, ukončení pojistné smlouvy atp.) nečiní dodavatel na základě vůle spotřebitele či v jeho zájmu, nejedná se o službu určenou zákazníkovi a její poskytnutí nebylo předmětem uzavřené smlouvy. V tomto ohledu je pak nutné poukázat na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013, kde Ústavní soud uzavřel, že„ v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis).“ Jelikož v daném případě žalobkyně odvozuje svůj nárok ze spotřebitelské smlouvy a dále z titulu smluvní pokuty, jež si strany sjednaly pouze v obchodních podmínkách, na něž předmětná smlouva odkazuje, je zřejmé, že žalobě nelze ohledně zaplacení smluvní pokuty dle závěrů Ústavního soudu vyhovět. S odkazem na výše uvedené tedy soud žalobu v rozsahu 650 Kč zamítl včetně odpovídající části příslušenství. Svou neúčastí u jednání soudu se žalobkyně vzdala možného poučení dle § 118a o. s. ř. 16. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. dle většinového úspěchu žalobkyně, jež zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o. s. ř., v daném případě nákladů za uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a nákladů na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“) náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží jí tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobkyně dál