8 C 169/2022-135 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu výše uvedenou částku s příslušenstvím, jak je shora specifikováno. V odůvodnění žaloby uvedl, že žalovaný využil dne 2.6.2021 služeb společnosti [právnická osoba] ve vlaku [číslo] směr [obec], když neměl platný jízdní doklad. V souladu s přepravními podmínkami [anonymizována dvě slova] (dále jen„ [anonymizováno]) byl žalovaný vyzván k úhradě ceny za přepravu ve výši 31 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč, což neučinil. Zmíněná společnost následně postoupila pohledávku za žalovaným žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13.12.2021. Postoupení bylo žalovanému oznámeno, byla mu rovněž zaslána předžalobní upomínka, avšak bezvýsledně. Žalobce se z jednání soudu omluvil, žalovaný se bez omluvy, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adrese trvalého pobytu shora), nedostavil. Soud tedy věc rozhodl a projednal v nepřítomnosti účastníků řízení s odkazem na § 101 odst. 3 o.s.ř. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Z Části druhé, Kapitoly [anonymizováno] odst. [anonymizována dvě slova] je přepravní smlouva uzavřena nastoupením cestujícího do dopravního prostředku. Dle odst. 5.2. cit. ustanovení je cestující povinen zaplatit za jízdu cenu dle Tarifu. Dle Části druhé, Kapitoly [anonymizováno] odst. [anonymizována dvě slova] se za porušení přepravních podmínek považuje, pokud cestující nemá platnou jízdenku. Dle odst. [anonymizováno] cit. ustanovení je v takém případě cestující povinen zaplatit přirážku 1 000 Kč. Ze zápisu o závadách sepsaném dne 2.6.2021 průvodčím vlaku společnosti [právnická osoba] vyplynulo, že žalovaný v daný den cestoval ve vlaku směr [obec] v oblasti [obec] [část obce] bez jízdního dokladu, přičemž cena jízdenky by činila 31 Kč. Záznam je podepsán též žalovaným. Cena odpovídá Tarifu [anonymizována dvě slova], který žalobce rovněž doložil. Dále žalobce předložil předžalobní výzvu ze dne 16.12.2021, kde žalovaného vyzývá k úhradě žalobou uplatněného dluhu a právní předchůdce žalobce tímto oznamuje žalovanému postoupení předmětné pohledávky, jak je shora specifikováno. Dle přiloženého potvrzení byla tato písemnost žalovanému odeslána před podáním žaloby. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, je pověřená osoba dopravce oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Podle odst. 5 písm. c) citovaného ustanovení je cestující povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Podle odst. 6 citovaného ustanovení ve znění účinném od 1.5.2013 výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1500 Kč. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich souvislosti má soud za prokázané, že se žalovaný ve výše popsaném případě cestoval drážním vozidlem právního předchůdce žalobce bez platného jízdního dokladu, jak je shora uvedeno. Žalovaný v řízení zůstal pasivní a těmto skutečnost a důkazům je prokazujícím nijak nečelil. Dle § 37 zákona o dráhách a shora citovaných ustanovení [anonymizováno] je tedy povinen uhradit stanovenou přirážku za porušení přepravního řádu, v daném případě tedy 1 000 Kč a cenu jízdného, v daném případě 31 Kč. Jelikož žalovaný dluh řádně a včas neuhradil (nebyl tvrzen a tím méně prokázán opak), je v prodlení (§ 1968 odst. 2 občanského zákoníku) a žalobce může požadovat rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od data následujícího po provedené kontrole, když byl žalovaný bez absence sjednané splatnosti povinen dluh uhradit k výzvě právního předchůdce žalobce jako věřitele bezodkladně (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku) Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy měl žalobce ve věci plný úspěch a zároveň doložil, že splnil podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1.7.2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobci tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. advokátního tarifu náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobce dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobce při součtu výše uvedených částek činí 1 489 Kč (400 + 900 + 189).