8 C 177/2022-24 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu výše uvedenou částku s příslušenstvím, jak je shora specifikováno. V odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že provozuje městskou hromadnou dopravu, přičemž žalovaný cestoval jeho drážními vozidly (tramvaj [anonymizována dvě slova]) v rozporu s přepravními podmínkami, když neměl platný jízdní doklad. Na základě těchto skutečností byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobci jízdné (30 Kč) a přirážku k jízdnému (1 500 Kč) dle Přepravního řádu a Smluvních přepravních podmínek PID (dále jen„ SSP“), obojí splatné v den provedení kontroly, k níž došlo dne 10.1.2022. Soud vyzval oba účastníky řízení k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby byla věc projednána bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě 15 dnů od doručení výzvy nevyjádří, bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí. Účastníci řízení v daném ohledu zůstali bez reakce, soud tedy věc v souladu s ust. § 101 odst. 4 a § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) projednal bez nařízení jednání. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 10.1.2022 podepsaného žalovaným a osobou pověřenou žalobcem ke kontrole soud zjistil, že žalovaný se přepravoval bez platné jízdenky, jak je shora uvedeno, kontrola byla provedena v místě [ulice]. Dále žalobce předložil předžalobní výzvu ze dne 14.3.2022, kde žalovaného vyzývá k úhradě žalobou uplatněného dluhu do 7 dnů. Dle přiloženého potvrzení byla tato písemnost žalovanému odeslána. Dle Čl. 2 odst. 1 SSP (ve znění účinném od 1.8.2018) je přepravní smlouva uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě a nastoupí do vozidla s platnou jízdenkou či zakoupí jízdenku ve voze, kde tak lze učinit. Dle Čl. 4.2 odst. 1 SSP je cestující si povinen před nástupem do vozidla opatřit jízdní doklad. Dle Čl. 8 odst. 4 SSP cestující, který se nemůže prokázat platným jízdním dokladem, zaplatí přirážku ve výši 1 500 Kč a jízdné, pokud tak učiní okamžitě či do 15 dnů snižuje se přirážka na 800 Kč. Dle Informace pro cestující vydané žalobcem a Tarifu pražské integrované dopravy ve znění účinném od 1.8.2021 (čl. III) činí jízdné v daném případě (oblast [obec]) částku 30 Kč. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb., o dráhách, se železniční dráhou ve smyslu citovaného zákona rozumí i speciální dráha, která slouží zejména k zabezpečení dopravní obslužnosti obce. Podle § 37 odst. 4 písm. d) citovaného zákona je pověřená osoba dopravce oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Podle odst. 5 písm. c) citovaného ustanovení je cestující povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Podle odst. 6 citovaného ustanovení ve znění účinném od 1.5.2013 výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1500 Kč. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich souvislosti má soud za prokázané, že se žalovaný ve výše popsaném případě cestoval drážním vozidlem žalobce bez platného jízdního dokladu a je tedy dle § 37 zákona o dráhách a shora citovaných ustanovení SSP povinen zaplatit jízdné (30 Kč) a přirážku k jízdnému (1 500 Kč) se splatností v den provedené kontroly. Jelikož žalovaný dluh řádně a včas neuhradil (nebyl tvrzen a tím méně prokázán opak), je v prodlení (§ 1968 odst. 2 občanského zákoníku) a žalobce může požadovat rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od data následujícího po provedené kontrole. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy měl žalobce ve věci plný úspěch a zároveň doložil, že splnil podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1.7.2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobci tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. advokátního tarifu náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobce dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobce při součtu výše uvedených částek činí 1 489 Kč (400 + 900 + 189).