8 C 204/2020-216 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu 191 147,63 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 669,29 Kč za dobu od 16.4.2020 do 14.5.2020, úrokem ve výši 4,49 % ročně z částky 185 042,84 Kč od 15.5.2020 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 490,60 Kč za dobu od 16.4.2020 do 14.5.2020 a úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 185 042,84 Kč za dobu od 15.5.2020 do zaplacení. V odůvodnění uvedl, že účastníci řízení dne 31.1.2011 uzavřeli smlouvu o hypotečním úvěru reg. [číslo] na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v celkové výši 1 487 999 Kč. Nedílnou součástí zmíněné smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky a Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele, dodatky ze dnů 14.12.2012, 5.12.2013, 20.2.2014 a 12.10.2016 a sdělení ze dnů 13.12.2011 a 18.9.2019. Žalovaný se ve Smlouvě o úvěru zavázal splatit poskytnutý úvěr spolu s úroky nejpozději do 15.1.2021 v pravidelných měsíčních splátkách jistina a úroku splatných vždy do 15. dne kalendářního měsíce. Aktuální výše úrokové sazby ve výši 4,49 % ročně z dosud neuhrazené části vyčerpané jistiny úvěru pramení ze sdělení ze dne 18.9.2019. Žalovaný se rovněž zavázal platit poplatky za služby poskytované v souvislosti s úvěrem dle Sazebníku [právnická osoba] Žalovaný neplnil řádně a včas povinnosti vzniklé na základě předmětné smlouvy o úvěru, zejména byl v prodlení s hrazením sjednaných splátek. Přesný průběh splácení úvěru ze strany žalovaného je zřejmý z historického výpisu z úvěrového účtu, na nějž žalobce odkazuje v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ČR vydané sp. zn. [spisová značka]. Žalobce proto využil oprávnění vyplývajícího z úvěrových podmínek a pohledávku vzniklou na základě předmětné smlouvy o úvěru zcela zesplatnil ke dni 14.11.2019. Ke dni 14.5.2020 činila pohledávka žalobce celkem částku 193 307,52 Kč, která byla tvořena jistinou ve výši 185 042,84 Kč, poplatky ve výši 6 104,79 Kč, smluvních úroků ve výši 669,29 Kč a zákonných úroků z prodlení 1 490,60 Kč. 2. Soud žalobě vyhověl vydáním elektronického platebního rozkazu, proti němuž žalovaný brojil včasným odporem. Zde dále uvedl, že je pravdou, že uzavřel předmětnou smlouvu o úvěru, čerpal úvěr v žalobcem uvedené výši a tento se zavázal splatit do 15.1.2021. Žaloba pak neobsahuje dostatečná tvrzení o tom, kolik a na jakou část dluhu žalovaný splatil, přičemž není ani zřejmé, kdy mělo dojít k prodlení žalovaného a jak bylo počítáno příslušenství, což bylo i předmětem dřívějších rozepří mezi účastníky řízení. Žalovaný žalobci ničeho nedluží a má veškeré závazky řádně uhrazeny. Žalovaný od počátku dluh řádně splácel, jednalo se o splátky ve výši 15 500 Kč měsíčně. Je pravdou, že se žalovaný v jednom období skutečně dostal do prodlení se splácením, a to za období června až srpna 2019, a to z důvodu [anonymizována tři slova]. Žalovaný byl přesvědčen, že má pro tyto případy sjednáno pojištění z důvodu neschopnosti splácet, ale mýlil se. Proto hned 30.8.2019 uhradil žalobci 20 000 Kč, dne 13.9.2019 zaplatil 10 000 Kč, dne 25.9.2019 uhradil 15 000 Kč a dne 9.10.2019 zaplatil 15 000 Kč z důvodu nezaplacení řádné splátky za září 2019. Žalovaný měl za to, že tímto dluh, který nemohl přesáhnout 45 000 Kč, řádně uhradil, a že je vše v pořádku. Žalovaný reagoval na výzvy žalobce a trval na tom, že ničeho nedluží. Výzvy žalobce postupem času zněly vždy na jinou snižující se částku. K datu 30.12.2019 žalobce ve své výzvě požadoval zaplacení 229 519,53 Kč, od tohoto data do 23.4.2020 žalovaný uhradil žalobci 67 200 Kč. Dluh tedy měl být snížen na 162 319,53 Kč, avšak žalobce v návrhu na smír ze dne 23.4.2020 požaduje zaplatit 191 594,50 Kč. Žalovaný se domnívá, že spor se dostal do osobní roviny, kdy vůči žalobci nebyl schopen vyvinout vždy ne zcela taktní a citlivý přístup, za což byl potrestán zesplatněním úvěr, která však bylo v rozporu s dobrými mravy. V čl. 34 všeobecných obchodních podmínek bylo konečně sjednáno, že sporné záležitosti by měli strany s maximálním úsilím vyřešit smírnou cestou, což se ke škodě žalovaného nestalo. 3. Žalobce k tomu ve svém vyjádření ze dne 23.7.2020 uvedl následující. Žalovaný se jistou dobu potýkal s řádným hrazením předmětného úvěru, naposledy měl všechny splátky uhrazené řádně a včas do 15.8.2018, přičemž v této době činily sjednané splátky 15 515 Kč dle dodatku ze dne 12.10.2016. Od 15.8.2018 do konce srpna 2019, kdy byl žalovaný z důvodu značného prodlení převeden na útvar žalobkyně pro mimosoudní vymáhání, uhradil pouze 127 000 Kč oproti smluveným 201 695 Kč (13 splátek po 15 515 Kč, přičemž žalovaným tvrzenou platbu ze dne 30.8.2019 ve výši 20 000 Kč obdržel žalobce až dne 2.9.2019, tuto tedy do částky 127 000 Kč nezahrnuje), přičemž pohledávka nadto narůstala zejména o zákonný úrok z prodlení z jistiny po splatnosti. Žalovanému tak byla dne 30.8.2019 zaslána výzva k úhradě částky po splatnosti ve výši 84 292,41 Kč s upozorněním, že v případě absence úhrady částky po splatnosti může žalobkyně požadovat okamžité splacení celého dluhu. Tato výzva byla doručena žalovanému do vlastních rukou dne 4.9.2019. Komunikace s žalovaným probíhala od 30.8.2019, kdy žalovaný odmítal, že by byl s jakoukoli částkou po splatnosti, proto mu žalobce zaslal historický výpis z úvěrového účtu, aby si mohl porovnat žalobcem obdržené platby oproti částkám, které žalovaný uhradil. Jelikož žalovaný stále odmítal své prodlení, netvrdil žádné konkrétní skutečnosti a ani nedoložil, že by uhradil něco nad rámec toho, co evidoval žalobce, přičemž neuhradil zcela částku po splatnosti, byla mu dne 4.10.2019 zaslána výzva k okamžitému splacení dluhu do 14.11.2019 s vyčíslením částky po splatnosti ke dni 2.10.2019 ve výši 70 299,40 Kč. Tato výzva byla doručena žalovanému do vlastních rukou dne 8.10.2019, nemohl tak mít za to, že po platbě učiněné dne 9.10.2019 zcela uhradil částku po splatnosti. Co se týče výčtu plateb uvedeného žalovaným, tak žalobkyně z těchto platbu ze dne 25.9.2019 neeviduje, což žalovanému sdělila již v dopise ze dne 9.1.2020. Jelikož pak žalovaný částku po splatnosti ve stanovené lhůtě zcela neuhradil, stala se pohledávka ze smlouvy o úvěru zcela splatnou ke dni 14.11.2019. Dne 15.11.2019 žalobce obdržel dopis, v němž žalovaný stále namítal, že po splatnosti není, na což bylo reagováno dopisem ze dne 18.11.2019, v němž žalobce především sdělil, že žalovaný dosud ani netvrdil, jaké úhrady splátek dle něj neodpovídají evidenci žalobce a ani tak nedoložil žádné platby, které dle něj měly být provedeny nad tento rámec. Na to žalovaný reagoval dopisem ze dne 28.11.2019, kde uvedl, že se odmítá dostavit na osobní jednání do [obec] jako sídla útvaru vymáhání žalobce a dále opětovně namítal, že předmětný dluh řádně hradí. Žalobce reagoval dopisem ze dne 3.12.2019, v němž žalovaného opětovně upozornil na jeho nedostatečná tvrzení. Dále žalobce eviduje dopis žalovaného ze dne 5.12.2019, v němž žalovaný teprve zaslal dotaz na konkrétní zaúčtování konkrétních plateb. Na to bylo reagováno dopisem ze dne 9.1.2020, v němž byl žalovaný upozorněn, že platby byly z jeho strany zasílány povětšinu času na běžný účet, z nějž byla v souladu se smlouvou o úvěru následně stržena vždy pouze částka po splatnosti (nebylo možné si tak úvěr„ předplácet“), proto měl žalovaný zřejmě u některých historických plateb za to, že mělo být na hypoteční úvěr uhrazeno více. Žalobce zde dále sdělil žalovanému výši pohledávky ke konkrétním dnům, kdy mu byla zaslána výzva k úhradě, a v závěru ho vyzval k úhradě celé dlužné částky, nebo aby doložil relevantní skutečnosti podporující jeho tvrzení, případně aby navrhl konkrétní výši splátky, pokud by chtěl svůj závazek uznat a splácet. Dopisem ze dne 31.1.2020 se žalovaný dožadoval dalšího vyčíslení pohledávky ke konkrétním dnům, k čemuž žalobce zaslal odpověď emailem dne 7.2.2020, kde žalovaného opětovně poučil o tom, že neeviduje některé jím tvrzené platby a odpověděl na další dotazy žalovaného. S žalovaným tak bylo dále komunikováno, nicméně žalovaný nedoložil žádné relevantní skutečnosti podporující jeho tvrzení, že předmětná pohledávka není po splatnosti, pohledávku zcela neuhradil a stále odmítal, že by byl v prodlení. Žalobce nad rámec tohoto zaslal žalovanému návrh splátkové dohody ve formě návrhu prétorského smíru, dle nějž by byl ochoten žalovanému odpustit narůstající zákonný úrok z prodlení za podmínky, že by řádně a včas hradil svůj závazek. Žalovaný tento návrh odmítl a žalobci tak nezbylo, než v květnu 2020 ukončit mimosoudní jednání a podat žalobu. Žalobce má tak s ohledem na výše uvedené za to, že vynaložil maximální úsilí k mimosoudnímu vyřešení věci. 4. Dále žalobce ve svém podání uvedl, že k námitce žalovaného ohledně nedostatečné specifikace splátek si dovoluje odkázat na historický výpis, jak již uvedl v žalobě, na němž eviduje předmětnou pohledávku, přičemž kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 669,29 Kč je vypočten z dlužné jistiny 185 042,84 Kč při sazbě 4,49 % ročně za období od 16.4