8 C 230/2022-41 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se svou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu 18 276 Kč spolu s úroky z prodlení z částky 11 546 Kč za dobu od 31.12.2020 do 17.3.2022 ve výši 1 153 Kč a úroky z prodlení z částky 6 730 Kč za dobu od 25.12.2020 do 17.3.2022 ve výši 681 Kč. V odůvodnění žaloby uvedl, že s žalovanou uzavřel jako pojistitel s účinností od 30.6.2020 pojistnou smlouvu [číslo] s účinností od 24.7.2020 pojistnou smlouvu [číslo] jejichž předmětem bylo životní pojištění. Žalovaná pojistné sjednané ve výši 2 342 Kč měsíčně, resp. 1 451 Kč měsíčně, řádně nehradila a za období od 30.8.2020 do 1.2.2021, resp. za období od 24.8.2020 do 1.2.2021, kdy pojištění z tohoto důvodu zaniklo, žalobci dluží částku 11 546 Kč, resp. částku 6 730 Kč s tím, že tyto dvě částky v každém z obou případů také sestávají z poplatku ve výši 350 Kč za předčasné ukončení smlouvy a poplatku 300 Kč za vyhotovení upomínky po zániku pojištění, které byly stranami sjednány. Z jednání soudu se žalobce omluvil, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána (fikcí na adresu trvalého pobytu shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavila. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila. Soud provedl důkaz pojistnou smlouvou uzavřenou mezi účastníky řízení dne 23.6.2020. Žalovaná se v této smlouvě uzavřené na dobu do 29.6.2070 zavázala hradit pojistné ve výši 2 342 Kč měsíčně. Soud provedl dále důkaz pojistnou smlouvou uzavřenou mezi účastníky řízení dne 23.7.2020. Žalovaná se v této smlouvě uzavřené na dobu do 23.7.2070 zavázala hradit pojistné ve výši 1 451 Kč měsíčně. Dále žalobce doložil šest písemností adresovaných žalované, a sice dvě upomínky k zaplacení dlužného pojistného s výstrahou jeho zániku ke každé z předmětných smluv, dvě oznámení o zániku každého zmíněného pojištění a dvě upomínky adresované žalované po zániku každého ze zmíněných pojištění. U žádné z těchto listin žalobce nedoložil její odeslání či doručení. Dále žalobce předložil dvě předžalobní upomínky adresované žalované včetně poštovních archů svědčících o jejich odeslání žalované před podáním žaloby. Z přehledu poplatků a parametrů pojištění, oddílu B., vyplynulo, že poplatek za předčasné ukončení smlouvy činí 350 Kč. Dle Sazebníku nákladů na vymáhání pojistného činí poplatek za upomínku po zániku pojištění 300 Kč. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobce uzavřel s žalovanou pojistné smlouvy, jak jsou shora specifikovány. Žalovaná pojistné řádně nehradila, ač se k tomu v pojistných smlouvách zavázala, a to v obdobích výše specifikovaných. Žalobce zaslal žalované před podáním žaloby prostřednictvím své právní zástupkyně předžalobní upomínku. Dle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je z větší části důvodná. Mezi žalobcem jako pojistitelem a žalovanou jako pojistníkem byly uzavřeny písemně výše specifikované pojistné smlouvy. Jelikož žalovaná řádně nehradila pojistné, pojištění z obou pojistných smluv zaniklo. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, netvrdila tedy a tím méně prokázala, že by provedla jakoukoliv úhradu pojistného žalobci či, že by pojištění zaniklo dříve, než žalobce tvrdí. Žalobce sice neprokázal, kdy přesně pojištění zaniklo, tato skutečnost ovšem není k tíži žalované, která by v případě dalšího trvání smluv byla povinna hradit pojistné ještě vyšší. Žalovaná je povinna uhradit pojistné za celou dobu trvání pojištění (§ 2782 občanského zákoníku), za období od 30.8.2020 do 1.2.2021 čítající pět měsíců po 2 342 Kč v případě smlouvy ze dne 23.6.2020 tedy celkem 11 710 Kč, za období od 24.8.2020 do 1.2.2021 čítající rovněž pět měsíců po 1 451 Kč v případě smlouvy ze dne 23.7.2020, tedy celkem 7 255 Kč. Obě zmíněné částky v součtu činí 18 965 Kč. Pokud pak žalobce z titulu dlužného pojistného požadoval zaplacení 16 976 Kč, je žaloba jednoznačně důvodná. Je dále zřejmé, že od dne, kdy žalobce požaduje úroky z prodlení, bylo veškeré předcházející pojistné splatné a žalobci tedy vzhledem k prodlení žalované s úhradou pojistného náleží rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném v době prodlení. Co se týče stornopoplatku ve výši 350 Kč a poplatku ve výši 300 Kč za upomínku nárokovaných v případě každé smlouvy, shledal soud žalobu nedůvodnou. Ač je daná povinnost žalované nazývána jako poplatková, je třeba uzavřít, že není podstatné, jakým způsobem je povinnost spotřebitele k úhradě v textu smlouvy nazvána, ale jakému právnímu institutu svým obsahem takové ujednání odpovídá. V daném případě každý z poplatků (zaslání upomínek, předčasné ukončení smlouvy atp.) souvisí s porušením smluvní povinnosti spotřebitele, resp. nárok na jejich zaplacení dodavateli vzniká až následkem porušení povinnosti spotřebitele a odpovídá tedy svým obsahem ustanovení o smluvní pokutě. Na tomto závěru nemůže nic změnit, že daná smluvní ujednání pro vznik nároku počítají i s aktivitou dodavatele, neboť tuto aktivitu (zaslání upomínky, ukončení pojistné smlouvy atp.) nečiní dodavatel na základě vůle spotřebitele či v jeho zájmu, nejedná se o službu určenou zákazníkovi a její poskytnutí nebylo předmětem uzavřené smlouvy. V tomto ohledu je pak nutné poukázat na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11.11.2013, kde Ústavní soud uzavřel, že„ v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis).“ Jelikož v daném případě žalobce odvozuje svůj nárok ze spotřebitelské smlouvy a dále z titulu smluvní pokuty, jež si strany sjednaly pouze v obchodních podmínkách, resp. listiny povahy obchodních podmínek, na něž předmětná smlouva odkazuje, je zřejmé, že žalobě nelze ohledně zaplacení smluvní pokuty dle závěrů Ústavního soudu vyhovět. Pro úplnost také soud uvádí, že žalobce nijak nedoložil, že by žalované zpoplatněné upomínky doručil či alespoň odeslal. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. dle nepatrného neúspěchu žalobce, jenž netvořil ani 10 % nárokované částky, přičemž žalobce zároveň doložil, že splnil podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1.7.2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobci tedy dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“) náleží odměna ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokátka v daném případě vykonala tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží jí tak odměna a náhrady v celkové výši 1 200 Kč (3 x 300 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobce dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 252 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobce při součtu výše uvedených částek činí 2 252 Kč (800 + 1 200 + 252). S argumentací žalobce ohledně aplikace § 14b tarifu v daném řízení se soud neztotožnil. Je jistě pravdou, že žalobce nabízí celou řadu pojistných produktů, nicméně jejich obsah a specifika nejsou pro řízení o dlužném pojistném vůbec podstatné, v daném řízení je nutné tvrdit pouze to, kolik činilo sjednané pojistné a za jakou dobu nebylo hrazeno, čemuž následně odpovídá poměrně jednoduchý matematický výpočet. T