8 C 51/2022-28 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu výše uvedenou částku s příslušenstvím, jak je shora specifikováno. V odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že provozuje městskou hromadnou dopravu, přičemž žalovaný cestoval jeho vozidly v rozporu s přepravními podmínkami, když neměl platný jízdní doklad. Na základě těchto skutečností byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobci jízdné (24 Kč) a přirážku k jízdnému (1 500 Kč) dle Přepravního řádu a Smluvních přepravních podmínek [anonymizováno] (dále jen„ [anonymizováno]“), obojí splatné v den provedení kontroly. Takto žalovaný dne 15.7.2021 cestoval [anonymizováno] linky [anonymizováno], dne 12.7.2021 [anonymizováno] linky [anonymizováno] a [anonymizováno] linky [anonymizováno] a dne 27.7.2021 [anonymizováno] linky [anonymizováno] Soud vyzval oba účastníky řízení k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby byla věc projednána bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě 15 dnů od doručení výzvy nevyjádří, bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí. Účastníci řízení v daném ohledu zůstali bez reakce, soud tedy věc v souladu s ust. § 101 odst. 4 a § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) projednal bez nařízení jednání. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 12.7.2021 podepsaného žalovaným a osobou pověřenou žalobcem ke kontrole soud zjistil, že žalovaný se přepravoval bez platné jízdenky, jak je shora uvedeno, kontrola byla provedena v místě [anonymizována dvě slova]. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 27.7.2021 podepsaného žalovaným a osobou pověřenou žalobcem ke kontrole soud zjistil, že žalovaný se přepravoval bez platné jízdenky, jak je shora uvedeno, kontrola byla provedena v místě [anonymizováno]. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 15.7.2021 podepsaného osobou pověřenou žalobcem ke kontrole soud zjistil, že žalovaný se přepravoval bez platné jízdenky, jak je shora uvedeno, kontrola byla provedena v místě [anonymizováno] [obec]. Žalovaný se odmítl podepsat. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 12.7.2021 podepsaného osobou pověřenou žalobcem ke kontrole soud zjistil, že žalovaný se přepravoval bez platné jízdenky, jak je shora uvedeno. Žalovaný se odmítl podepsat. Dále žalobce předložil předžalobní výzvu ze dne 16.9.2021, kde žalovaného vyzývá k úhradě žalobou uplatněného dluhu do 7 dnů. Dle přiloženého potvrzení byla tato písemnost žalovanému odeslána. Dle Čl. 2 odst. 1 [anonymizováno] (ve znění účinném od 1.8.2018) je přepravní smlouva uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě a nastoupí do vozidla s platnou jízdenkou či zakoupí jízdenku ve voze, kde tak lze učinit. Dle Čl. 4.2 odst. 1 [anonymizováno] je cestující si povinen před nástupem do vozidla opatřit jízdní doklad. Dle Čl. 8 odst. 4 [anonymizováno] cestující, který se nemůže prokázat platným jízdním dokladem, zaplatí přirážku ve výši 1 500 Kč a jízdné, pokud tak učiní okamžitě či do 15 dnů snižuje se přirážka na 800 Kč. Dle Informace pro cestující vydané žalobcem a Tarifu [anonymizována tři slova] ve znění účinném od 1.8.2018 (čl. III) činí jízdné v daném případě (oblast [obec]) částku 24 Kč. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb., o dráhách, se železniční dráhou ve smyslu citovaného zákona rozumí i speciální dráha, která slouží zejména k zabezpečení dopravní obslužnosti obce. Podle § 37 odst. 4 písm. d) citovaného zákona je pověřená osoba dopravce oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Podle odst. 5 písm. c) citovaného ustanovení je cestující povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Podle odst. 6 citovaného ustanovení ve znění účinném od 1.5.2013 výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1500 Kč. Podle § 18a odst. 1 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti a plynulosti dopravy a bezpečnosti ostatních cestujících. Pověřená osoba je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobními údaji podle odstavce 2 písm. c). Podle § 18a odst. 3 cit. zákona stanoví výši přirážky dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1500 Kč. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich souvislosti má soud za prokázané, že se žalovaný ve výše popsaném případě cestoval drážními vozidly a silničním vozidlem žalobce bez platného jízdního dokladu ve čtyřech shora uvedených případech a je tedy dle § 37 zákona o dráhách, resp. § 18a zákona o silniční dopravě a shora citovaných ustanovení [anonymizováno] povinen zaplatit jízdné (24 Kč) a přirážku k jízdnému (1 500 Kč) se splatností v den provedené kontroly v každém z popsaných případů. Jelikož žalovaný dluh řádně a včas neuhradil (nebyl tvrzen a tím méně prokázán opak), je v prodlení (§ 1968 odst. 2 občanského zákoníku) a žalobce může požadovat rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od data následujícího po provedené kontrole. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy měl žalobce ve věci plný úspěch a zároveň doložil, že splnil podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1.7.2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobci tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. advokátního tarifu náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobce dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobce při součtu výše uvedených částek činí 1 489 Kč (400 + 900 + 189).