8 C 83/2022-42 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku 2 582 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení z této částky od 17.7.2019 do zaplacení. V odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“), dne 6.3.2019 smlouvu o dodávce elektřiny ohledně odběrného místa [ulice a číslo], [obec]. Na základě uzavřené smlouvy [anonymizováno] dodal žalované elektřinu, takto jí vyúčtoval se splatností dne 16.7.2019 částku 2 582 Kč za dodanou elektřinu v době od 1.4.2019 do 25.6.2019 (po započtení úhrady žalované ve výši 1 500 Kč). Dne 13.10.2017 uzavřel [anonymizováno] s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobci, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná ničeho na předmětný dluh neuhradila i přes zaslání předžalobní výzvy žalobcem. 2. Z jednání soudu nařízeného na den 29.4.2022 se žalobce omluvil, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána (převzala osobně na adrese trvalého pobytu shora) bez omluvy nedostavila, soud tedy věc s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) projednal v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13.10.2017 a jejích dodatků ze dnů 29.3.2019 a 27.3.2020 včetně předávacího protokolu má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi [anonymizováno] jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem a jejím předmětem bylo postoupení pohledávek, mj. i pohledávky za žalovanou. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené dne 25.8.2014 mezi [anonymizováno] a žalovanou vyplynulo, že jejím předmětem byl závazek [anonymizováno] dodávat žalované elektřinu a závazek žalované za tuto uhradit kupní cenu. Jako nedílná součást smlouvy byly sjednány i obchodní podmínky a ceník, které žalobce rovněž doložil. Ze žádosti ze dne 17.6.2019 vyplynulo, že tuto adresovala žalovaná [příjmení] s tím, že žádá ukončení shora uvedené smlouvy k 25.6.2019. Z faktury splatné dne 16.7.2019 vyplynulo, že tuto vystavil [anonymizováno] žalované za odběr elektřiny ve shora uvedeném období za 4 082 Kč. K této žalobce rovněž doložil dvě upomínky adresované žalované bez dokladu jejich odeslání. V oznámení o postoupení ze dne 4.3.2021 vyrozuměl [anonymizováno] žalovanou, že došlo k postoupení předmětné pohledávky. Z předžalobní výzvy ze dne 21.11.2017 vyplynulo, že právní zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě předmětného dluhu s výstrahou jeho soudního vymáhání. Dle poštovního podacího archu byla tato písemnost žalované odeslána před podáním žaloby dne 4.3.2021. 4. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: [anonymizováno] dodával žalované elektřinu do výše uvedeného odběrného místa na základě smlouvy o odběru mezi těmito subjekty uzavřené. Žalovaná neuhradila za dodané komodity kupní cenu ve výši odpovídající vystavené faktuře shora specifikované, resp. odpovídající této částce po úhradě 1 500 Kč. Pohledávka za žalovanou byla žalobci postoupena, jak je výše uvedeno, což bylo žalované oznámeno a tato byla zároveň písemně vyzvána k úhradě dluhu. Žalovaná byla vyzvána k plnění s výstrahou soudního vymáhání písemností odeslanou dne 4.3.2021. 5. Podle § 50 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni dohodnutou cenu. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 6. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, avšak nikoli zcela, neboť žalovaná na základě smlouvy o dodávce elektřiny neuhradila kupní cenu za elektřinu dodanou [anonymizováno] jako právním předchůdcem žalobce (§ 50 energetického zákona). Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila, netvrdila a tím méně prokázala jakékoliv skutečnosti vyvracející žalobní tvrzení, zejména, že by kupní cenu zcela či zčásti uhradila či, že by [anonymizováno] dané komodity v dané ceně nedodal. Ohledně úroků z prodlení soud shledal, že doba plnění nebyla mezi účastníky řízení dohodnuta a žalovaná tak měla plnit první den poté, kdy byl žalobcem, resp. jeho právním předchůdcem požádána (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Žalobce neprokázal, že žalovanou vyzval ke splnění dluhu, když předložil pouze vystavené faktury se jménem a adresou žalované, případně upomínky, ale není zřejmé, kdy byly tyto ve sféře dispozice žalované. Za první prokazatelně odeslanou upomínku je tak třeba považovat až upomínku předžalobní odeslanou dne 4.3.2021. Zásilku je tedy nutno považovat za doručenou třetí pracovní den od jejího odeslání (§ 573 občanského zákoníku), tedy dne 9.3.2021. Jelikož pak žalovaná následující den bez zbytečného odkladu neplnila řádně a včas, je od dalšího následujícího dne v prodlení a žalobci vzniklo právo na úroky z prodlení (§ 1970, 1968 občanského zákoníku) Tyto soud žalobci přiřkl v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a tedy nikoli od data následujícího po splatnosti faktur výše specifikovaných. 7. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. dle většinového úspěchu žalobce, jenž zároveň doložil, že splnil podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1.7.2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobci tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. advokátního tarifu náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobce dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobce při součtu výše uvedených částek činí 1 489 Kč (400 + 900 + 189). Žalobce byl úspěšný ohledně zaplacení 2 582 Kč s úroky z prodlení, jak jsou výše specifikovány, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na jeho straně celkem 2 824,20 Kč, žalovaná byla úspěšná ohledně úroků z prodlení v kapitalizované výši 425,85 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 3 250,05 Kč tak představuje úspěch žalobce 87 %, úspěch žalované 13 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobce má právo na úhradu 74 % svých nákladů, z částky 1 489 Kč tedy ve výši 1 102 Kč.