9 C 255/2022-19 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 13. 1. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 942,74 Kč a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 27. 5. 2020 uzavřena Smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb [číslo] na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat služby elektronických komunikací a zprostředkovávat za splnění smluvních podmínek přístup ke službám třetích stran a žalovaný se zavázal řádně a včas za sjednané služby platit. Právní předchůdkyně žalobkyně zapůjčila žalovanému přijímací zařízení za účelem využití veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dodávaných na základě smlouvy. Každé zařízení je přitom identifikováno jedinečným sériovým číslem. Převzetí zařízení stvrdil žalovaný svým podpisem na Zakázkové listu. Žalovaný neplnil své povinnosti vyplývající mu z uzavřených smluv a VOP, když nehradil ceny za poskytnuté služby a pronájem zařízení. V důsledku porušení smluvních povinností, právní předchůdkyně žalobkyně jednostranně ukončila smluvní vztah se žalovaným, a to odstoupením označeným jako Upomínka – Odstoupení od smlouvy ze dne 7. 10. 2020. Dle VOP je poskytovatel oprávněn účtovat si smluvní pokuta za nevrácení poskytnutého zařízení nejpozději do 7/14 dnů od data ukončení smlouvy, nebo je-li zařízení vráceno nefunkční či ve stavu, který neodpovídá běžnému opotřebení. Smluvní pokutu je poskytovatel oprávněn účtovat za každé zapůjčené zařízení. Žalovaný nevrátil při ukončení smluvního vztahu právní předchůdkyni žalobkyně jedno zařízení, které mu bylo zapůjčeno za účelem využívání veřejně dostupných služeb. Vzhledem k této skutečnosti žalobkyně nároku smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč dle Ceníku. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému vyúčtovala služby po skončení každého zúčtovacího období. Žalovaný se dostal se splatnými vyúčtováními do prodlení. K zaplacení dlužné částky za služby, vrácení zařízení, a nakonec i k samotnému zaplacení smluvní pokuty byl žalovaný opakovaně právní předchůdkyní žalobkyně vyzývána a upomínána. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 4. 11. 2021. Žalovaný ani přes zaslanou výzvu k úhradě na dlužnou částku nezaplatil ničeho. [právnická osoba] (právní předchůdkyně žalobkyně) zanikla v důsledku fúze sloučením společností [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova], jako zanikající společností, se žalobkyní, společností [právnická osoba], jako společností nástupnickou, na kterou ke dni 1. 4. 2020 přešlo veškeré jmění zanikající [právnická osoba] Česká republika a [právnická osoba] 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 29. 5. 2020 uzavřena Smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb [číslo] na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat služby elektronických komunikací a zprostředkovávat za splnění smluvních podmínek přístup ke službám třetích stran a žalovaný se zavázal řádně a včas za sjednané služby platit. Právní předchůdkyně žalobkyně pronajala žalovanému přijímací zařízení za účelem využití veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dodávaných na základě smlouvy. Každé zařízení je přitom identifikováno jedinečným sériovým číslem. Jednalo se o Modem * MODEM [anonymizováno 6 slov]). Převzetí zařízení stvrdil žalovaný svým podpisem na Zakázkové listu. Žalovaný neplnila své povinnosti vyplývající mu z uzavřené smlouvy a VOP, když nehradil ceny za poskytnuté služby. V důsledku porušení smluvních povinností, právní předchůdkyně žalobkyně jednostranně ukončila smluvní vztah se žalovaným, a to odstoupením označeným jako Upomínka – Odstoupení od smlouvy ze dne 7. 10. 2020. Dle čl. 7 6. VOP je poskytovatel oprávněn účtovat si smluvní pokuta za nevrácení poskytnutého zařízení nejpozději do 7/14 dnů od data ukončení smlouvy, nebo je-li zařízení vráceno nefunkční či ve stavu, který neodpovídá běžnému opotřebení. Smluvní pokutu je poskytovatel oprávněn účtovat za každé zapůjčené zařízení. Žalovaný při ukončení smluvního vztahu nevrátil právní předchůdkyni žalobkyně jedno zařízení, jež mu bylo zapůjčeno za účelem využívání veřejně dostupných služeb. Vzhledem k této skutečnosti žalobkyně nároku smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč za zařízení dle Ceníku. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému vyúčtovala služby po skončení každého zúčtovacího období. Žalovaný se dostal do prodlení s vyúčtováním [číslo] splatným dne 5. 10. 2020, v tomto řízení žalobkyní uplatněná částka 500 Kč, s vyúčtováním [číslo] splatným dne 20. 9. 2020, v tomto řízení žalobkyní uplatněná částka 4, 68 Kč, s vyúčtováním [číslo] splatným dne 20. 8. 2020, v tomto řízení žalobkyní uplatněná částka 140 Kč, s vyúčtováním [číslo] splatným dne 20. 7. 2020, v tomto řízení žalobkyní uplatněná částka 140 Kč, s vyúčtováním [číslo] splatným dne 20. 6. 2020, v tomto řízení žalobkyní uplatněná částka 158,06 Kč. K zaplacení dlužné částky za služby, vrácení zařízení a nakonec i k samotnému zaplacení smluvní pokuty byl žalovaný opakovaně právní předchůdkyní žalobkyně vyzývána a upomínána. Žalovaný byl vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 4. 11. 2021. 6. Dle § 1939 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), poukázka opravňuje poukazníka vybrat u poukázaného vlastním jménem plnění a poukázanému se poukázkou přikazuje, aby poukazníkovi plnil na účet poukazatele. Přímé právo vznikne poukazníkovi proti poukázanému jen tehdy, přijme-li poukázaný poukázku. 7. Dle § 2201 občanského zákoníku nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 8. Dle § 2048 odst. 1 občanského zákona ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Skutkový stav soud hodnotil po právní stránce následovně: Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva dle § 2201 odst. 1 zákona č. 89/2012 občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ.“), kterou se žalobkyně zavázala pronajmout žalovanému zařízení, a žalovaný se zavázal za tyto zařízení platit dohodnutý nájem. Žalovaný neplnil své povinnosti nájemce z nájemní smlouvy, když neuhradila žalobkyni jako pronajímateli (poskytovateli) nájem za zařízení, přičemž žalovanému dále vznikla povinnost uhradit žalobkyni cenu za poskytnuté služby třetích stran, když žalobkyně vystupovala coby poukazník těchto služeb, které byly žalovanému vyúčtovány. Žalovaný jako poukázaný využíval služby třetích stran jakožto poukazatelů (§ 1939 o. z.), avšak nezaplatil jejich cenu. Žalovaná dále při ukončení smluvního vztahu nevrátil pronajaté zařízení, a proto byla žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném smluvní pokutu (§ 2048 o. z.). Jelikož žalovaný neuhradil ceny za poskytnuté služby a pronájem zařízení a smluvní pokuty, žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení dlužné částky. Žalobkyně má proti žalovanému splatnou pohledávku v tvrzené výši, neboť žádný důkaz nesvědčí o tom, že pohledávka žalobkyně zanikla plněním žalovaného či jiným právně relevantním způsobem. Soud žalobě zcela vyhověl. 10. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení, u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši