9 C 54/2022-26 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku v celkové výši 4 363 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 1. 9. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo univerzální investiční životní pojištění. Žalovaná částka představuje neuhrazené pojistné za období od 1. 10. 2020 do 1. 2. 2021 a storno poplatek s náklady na vymáhání pohledávky. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, ale ani přes výzvu žalobkyně dlužnou částku neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně na základě výzvy soudu doplnila žalobu podání ze dne 7. 4. 2022, kde zopakovala skutečnosti v žalobě uvedené a dále uvedl, že s odkazem na čl. 5 odst. 9 Všeobecných obchodních podmínek je pojistitel oprávněn, v případě že pojistné nebylo zaplaceno včas a v sjednané výši, požadovat taktéž náklady spojené s vymáháním tohoto pojistného a dále dle čl. 5 odst. 10 9 Všeobecných obchodních podmínek, je pojistitel oprávněn účtovat pojistníkovi podle druhu produktu pojistné, výdaje a poplatky za úkony, vše dle sazebníku poplatků. Dále žalobkyně uvedla, že přehled poplatků za vybrané úkony pojistitele je v aktuální verzi k dispozici na webových stránkách pojistitele (žalobkyně) nebo na libovolné pobočce pojistitele (žalobkyně). Žalobkyně současně s doplněním žaloby doložila Sazebník nákladů na vymáhání pojistného u produktů životního a neživotního pojištění a Všeobecné obchodní podmínky. 4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně ani žalovaný se k této výzvě nevyjádřili, ačkoliv jim byla výzva doručena na adresu pro doručování ve smyslu § 46 a § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 5. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. 6. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 1. 9. 2019 smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo univerzální investiční životní pojištění. Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné na částku 1 108 Kč s měsíční splatností a počátek pojištění byl stanoven ke dni 1. 9. 2020. Žalovaný však neuhradil pojistné splatné dne 1. 10. 2020, a to ani po opakovaných urgencích ze strany žalobkyně. Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužní částky, a to předžalobní upomínkou ze dne 16. 11. 2021 a upozornila jej na možnost zániku pojištění v důsledku neplacení. Pojistná smlouva zanikla ke dni 1. 2. 2021. Důvodem zániku pojištění bylo nezaplacení pojistného. Při zániku pojistné smlouvy má pojistitel právo na zaplacení dlužného pojistného za dobu platnosti pojistné smlouvy, kdy nebylo pojistné hrazeno, a to jako poměrnou část sjednaného pojistného. Po zániku pojistné smlouvy byl žalovanému zaslán pokus s smír ze dne 8. 3. 2021, v němž žalobkyně žalovanému sděluje, že po zániku pojištění za ním eviduje neuhrazenou částku ve výši 4 063 Kč. Za období, kdy nebylo pojistné hrazeno tj. od 1. 10. 2020 do 1. 2. 2021, činí dlužné pojistné částku ve výši 3 563 Kč a storno poplatek s náklady na vymáhání 800 Kč. Dne 17. 6. 2021 zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dluhu. 7. Podle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 8. Dle § 2783 odst. 2 o. z. jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, v němž pojištění zaniklo. 9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu ustanovení § 2758 o. z., jejímž předmětem bylo univerzální investiční životní pojištění. Pojistná smlouva zanikla ke dni 1. 2. 2021. Důvodem zániku pojištění bylo neplacení pojistného. Při zániku pojistné smlouvy má pojistitel právo na zaplacení dlužného pojistného za dobu platnosti pojistné smlouvy, kdy nebylo pojistné hrazeno a to jako poměrnou část sjednaného pojistného. Za období, kdy nebylo pojistné hrazeno tj. od 1. 10. 2020 do 1. 2. 2021, činí dlužné pojistné částku ve výši 3 563 Kč. Žalobkyně dále požadovala storno poplatek ve výši 500 Kč a náklady na vymáhání 300 Kč. Co do zaplacení částky 3 573 Kč tj. neuhrazeného pojistného za výše uvedené období a částky na vymáhání ve výši 300 Kč tak soud shledal žalobu důvodnou. Co do nároku ve výši 500 Kč, představující storno poplatek, soud žalobu zamítl a to z toho důvodu, že žalobkyně ani po výzvě soudu nedoložila na základě, čeho tento poplatek po žalovaném nárokuje. Žalobkyně byla ve výzvě soudem upozorněna na nepříznivé rozhodnutí ve věci v případě, že požadované skutečnosti nedotvrdí a svá tvrzení nedoloží. Žalobkyně se však v doplnění žaloby ze dne 7. 4. 2022 omezila pouze na tvrzení, že přehled poplatků za vybrané úkony pojistitele je v aktuální verzi k dispozici na webových stránkách pojistitele (žalobkyně) nebo na libovolné pobočce pojistitele (žalobkyně). Přehled poplatků tak žalobkyně soudu nedoložila, a proto nemá soud za prokázanou výši tohoto poplatku a ani jeho oprávněnost. Protože pojistné nebylo žalovaným ve lhůtě splatnosti zaplaceno, vznikl žalobkyni nárok i na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky pojistného, přičemž žalobkyně zákonný úrok z prodlení kapitalizovala ke dni podání žaloby. 11. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 154,57 Kč, přičemž tato částka představuje 77,54 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 88,77 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 11,23 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 363 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátu žalobkyně. 12. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.