9 C 68/2021-39 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 19. 2. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 223 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 30 Kč od 4. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 179 Kč od 5. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 14 Kč od 4. 1. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 000 Kč od 20. 5. 2020 do zaplacení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 5. 9. 2019 uzavřena Účastnická smlouva [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat služby elektronických komunikací a související služby v rozsahu, který si smluvní strany sjednaly a žalovaný se zavázal řádně a včas za sjednané služby platit. Součástí uzavřené účastnické smlouvy byla smlouva o pronájmu koncového zařízení Huawei 525, za které se žalovaný zavázal platit měsíčně částku ve výši 30 Kč. Žalobkyně vystavila žalovanému vyúčtování [číslo] splatné dne 3. 11. 2019, ve kterém požadovala platbu ve výši 30 Kč za pronájem Pevného internetu a částku ve výši 101,71 Kč za služby třetích stran. Žalobkyně dále vystavila žalovanému vyúčtování [číslo] splatné dne 4. 12. 2019, ve kterém požadovala platbu ve výši 30 Kč za pronájem Pevného internetu a částku ve výši 216,80 Kč za služby třetích stran. Žalobkyně dále vystavila žalovanému vyúčtování [číslo] splatné dne 3. 1. 2020, ve kterém požadovala platbu ve výši 14 Kč za pronájem Pevného internetu. Jelikož žalovaný neplnil své povinnosti vyplývající mu z uzavřené smlouvy, když nehradil ceny za poskytnuté služby, přistoupila žalobkyně ke dni 22. 2. 2020 k výpovědi účastnické smlouvy. Žalovaný byl zároveň vyzván k vrácení zapůjčených koncových zařízení a to nejpozději do 30 dnů od ukončení smlouvy. Žalovaný ve stanovené lhůtě žalobkyni poskytnuté koncové zařízení nevrátil, proto požaduje žalobkyně smluvní pokutu ve výši 4 000 Kč. Splatnost smluvní pokuty byla stanovena ve vyúčtování [číslo] do 19. 5. 2020. Žalovaný ani přes zaslanou výzvu k úhradě na dlužnou částku nezaplatil ničeho. 2. Usnesením Okresního soudu v Chomutově ze dne 20. 10. 2021, č.j. 9 C 68/2021-24 bylo vyhověno návrhu žalobkyně na změnu žaloby. Žalobkyně se nově domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 392,51 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 131,71 Kč od 4. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 246,80 Kč od 5. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 14 Kč od 4. 1. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 000 Kč od 20. 5. 2020 do zaplacení. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 5. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. 6. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 5. 9. 2019 účastnickou smlouvu [číslo] na jejímž základě poskytovala žalovanému služby elektronických komunikací. Součástí účastnické smlouvy byla smlouva o pronájmu koncového zařízení Huawei 525, za které se žalovaný zavázal platit měsíčně částku ve výši 30 Kč. Žalovanému bylo vystaveno vyúčtování [číslo] splatné dne 3. 11. 2019, ve kterém žalobkyně požadovala platbu ve výši 30 Kč za pronájem Pevného internetu a částku ve výši 101,71 Kč za poskytnuté služby třetích stran, dále vyúčtování [číslo] splatné dne 4. 12. 2019, ve kterém žalobkyně požadovala platbu ve výši 30 Kč za pronájem Pevného internetu a částku ve výši 216,80 Kč za poskytnuté služby třetích stran, dále vyúčtování [číslo] splatné dne 3. 1. 2020, ve kterém žalobkyně požadovala platbu ve výši 14 Kč za pronájem Pevného internetu. Jelikož žalovaný neuhradil žalobkyni vystavené vyúčtování, vypověděla dopisem ze dne 4. 2. 2020 uzavřenou smlouvu a zároveň žalovaného vyzvala k vrácení poskytnutého koncového zařízení ve lhůtě do 30 dnů. Ve vyúčtování [číslo] se splatností do 19. 5. 2020 požadovala žalobkyně po žalovaném zaplacení smluvní pokuty za nevrácené poskytnuté koncové zařízení ve výši 4 000 Kč. Dne 10. 12. 2020 zaslal zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dluhu. 7. Skutkový stav soud hodnotil po právní stránce následovně: 8. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva dle § 2201 zákona č. 89/2012 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), kterou se žalobkyně zavázala přenechat žalovanému koncové zařízení a žalovaný se zavázal za toto zařízení zaplatit dohodnutý nájem. Žalovaný neplnil své povinnosti nájemce z nájemní smlouvy, když nehradil žalobkyni jako pronajímateli sjednané nájemné za pronájem koncového zařízení ve výši 74 Kč, přičemž žalovanému dále vznikla povinnost uhradit žalobkyni cenu za poskytnuté služby třetích stran, když žalobkyně vystupovala coby poukazník těchto služeb, které byly žalovanému vyúčtovány vždy zvlášť. Žalovaný jako poukázaný využíval služby třetích stran jakožto poukazatelů (§ 1939 o.z.), avšak nezaplatil jejich cenu ve výši 318,51 Kč. V souladu s ujednáním čl. 2 .6.1. Všeobecných podmínek společnosti odstoupila žalobkyně od smlouvy a požadovala vrácení poskytnutého koncového zařízení. Žalovaný koncové zařízení žalobkyně ve stanovené lhůtě nevrátil a proto požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši 4 000 Kč (§ 2048 o.z.). Žalobkyně má proti žalovanému splatnou pohledávku v tvrzené výši, neboť žádný důkaz nesvědčí o tom, že pohledávka žalobkyně zanikla plněním žalovaného či jiným právně relevantním způsobem. V důsledku prodlení žalovaného vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z., jehož výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni vzniku prodlení a odvíjí se od repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud žalobě zcela vyhověl. 9. V souladu s ustanovením § 151 odst. 1 o.s.ř. o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 392,51 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí právního zastoupení, sepsání žaloby a výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátu žalobkyně. 10. Dále je nutno uvést, že požadavek žalobkyně na odměnu advokáta ve výši stanovené § 7 a.t. soud neshledal opodstatněným, když žaloba byla podána po [datum] a je typově podáním předpokládaným § 14b odst. 1 písm. a) a.t., tedy žalobou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. 11. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.