1 C 119/2023-38 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 29. 11. 2022 (návrhem na vydání [webová adresa]) domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 310 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že žalovaný provozoval osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm³, [registrační značka], VIN [anonymizováno], přičemž k tomuto vozidlu vedeném v příslušném registru vozidel, nebylo v období od 25. 9. 2020 do 25. 2. 2021 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou k úhradě příspěvku odeslanou dne 23. 9. 2021 (doručeno dne 8. 10. 2021), když splatnost příspěvku nastala 7. 12. 2021 a jde o částku 10 310 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dnů, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, tedy 154 dní krát 65 Kč tj. 10 010 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný ani přes zaslanou výzvu k úhradě na dlužnou částku nezaplatil ničeho. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Z jednání nařízeného na 12. 10. 2023 se žalobkyně omluvila, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto dle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 4. Provedeným dokazování byly soudem zjištěny následující skutečnosti: 5. Z předžalobní upomínky z 5. 8. 2022 na čl. 13 soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně žalovaného upomínala za dobu od 25. 9. 2020 do 11. 5. 2021 v částce 11 115 Kč do 15 dnů s upozorněním na možnost podání žaloby a soudní řešení. 6. Z výzvy k úhradě z 23. 9. 2021 na čl. 15 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] a zaplacení částky 14 885 Kč do 60 dnů od doručení výzvy za předmětný vůz za dobu 25. 9. 2020 - 11. 5. 2021. 7. Z dopisu magistrátu města Chomutova z 13. 7. 2023 na čl. 25-26 soud zjistil, že žalovaný byl mj. veden jako provozovatel vozidla od 14. 10. 2019 a vozidlo bylo provozované od 11. 4. 2012 do 12. 5. 2021. 8. Z výpisu z aplikace České pošty soud zjistil, že doporučené psaní žalobkyně RR6762299455F bylo doručeno žalovanému 30. 9. 2021 9. Z výpisu odeslané doporučené pošty soud zjistil, že dne 8. 5. 2022 bylo podáno doporučené psaní pro žalovaného jako zásilka RR [anonymizováno]. 10. Z výpisu z aplikace pošty Sledování zásilek soud zjistil, že dne 1. 8. 2022 byla doporučená zásilka převzata k poštovní přepravě a dne 8. 8. 2022 uložena, protože adresát nebyl zastižen-šlo o zásilku uvedenou v bodě 10.odůvodnění tohoto rozsudku. 11. Z upomínky žalobkyně z 31. 12. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl upomínán o zaplacení příspěvku 10 360 Kč za předmětné vozidlo za dobu 25. 9. 2020 do 11. 5. 2021. 12. Z poštovního archu z 23. 9. 2021 na čl. 31 s nadpisem v archu:„ [anonymizováno] výzvy“ soud zjistil, že téhož dne bylo pro žalovaného předáno k poštovní přepravě doporučené psaní [anonymizováno]. 13. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: žalovaný provozoval osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm³, [registrační značka], VIN [anonymizováno], přičemž k tomuto vozidlu vedeném v příslušném registru vozidel, nebylo v období od 25. 9. 2020 do 25. 2. 2021 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou k úhradě příspěvku odeslanou dne 23. 9. 2021 (doručeno dne 8. 10. 2021), když splatnost příspěvku nastala 7. 12. 2021 a jde o částku 10 310 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dnů, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, tedy 154 dní krát 65 Kč tj. 10 010 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný ani přes zaslanou výzvu k úhradě na dlužnou částku nezaplatil ničeho. 14. Skutkový stav soud hodnotil po právní stránce následovně: Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) nestanoví-li tento zákon jinak musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 15. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 16. Dle § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 4 odst. 4 zákona je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle § 4 odst. 5 zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 17. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 do 2 500 cm³ ve výši 65 Kč. 18. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaný jako vlastník osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500 cm3 byl v souladu s § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinen uzavřít na automobil pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný tak svoji povinnost nesplnil a vznikla mu tak povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek, když splatnost příspěvku nastala 7. 12. 2021 a jde o částku 10 310 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dnů, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, tedy 154 dní krát 65 Kč tj. 10 010 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z., jehož výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni vzniku prodlení a odvíjí se od repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 20. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 940 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátu žalobkyně. 21. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.