1 C 8/2023-47 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalované povinnost uhradit jí 35 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení 11,75 % ročně z částky 35 000 Kč od 9.2.2022 do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnila následovně: Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou dle Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 29. 3. 2021 se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen [anonymizováno]). [anonymizováno] uzavřela s žalovanou dne 6. 3. 2020 smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen Smlouva), na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 35 000 Kč. Žalovaná obdržela celkem 35 000 Kč a měla je splatit nejpozději do 8. 2. 2022, žalovaná však poskytnuté peněžní prostředky nevrátila a dostala se do prodlení se zaplacením úvěru. 2. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila. 3. Žalovaná se, ač řádně a včas předvolána, k jednání soudu nedostavila. Žalobkyně souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 22. 3. 2021 a jejích příloh soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla smluvně postoupena od [anonymizováno] na žalobkyni. 5. Z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že [anonymizováno] vyhotovila pro účely oznámení žalované dne 18. 2. 2022 dopis, v němž oznamuje žalované, že pohledávka přešla na žalobkyni a kolik jí žalovaná dluží. 6. Z výzvy k úhradě pohledávky před podáním žaloby z 18.2.2022 sodu zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení 39 705 Kč s tím, že pokud tak neučiní, bude podána žaloba. Z podacího lístku soud zjistil, že na Českou poštu v [obec] podal právní zástupce žalobkyně k poštovní přepravě doporučené psaní pro žalovanou. 7. Z výpisu z účtu [obec] spořitelny z 6. 3. 2020, že byla ve prospěch účtu [číslo] [variabilní symbol] (účet žalované) připsána částka 35 000 Kč. 8. Ze smlouvy o úvěru splatném ve splátkách [číslo] ze dne 6. 5. 2020 soud zjistil, že jde o listinu, která není žalovanou podepsána a dle níž mělo dojít k uzavření smlouvy o neúčelovém úvěru s tím, že částka jistiny činí 34 108,02 Kč, den splatnosti je určen do 30 měsíců ode dne poskytnutí finančních prostředků, povinnost 30 splátek ve výši 2 311,51 Kč splatných dle tabulky níže obsažené v téže listině, zápůjční úroková sazba činí 64,36 %, celková výše spotřebitelského úvěru činí 69 345,30 Kč, RPSN činí 79,30 %, způsob poskytnutí -na účet 2 [bankovní účet]. 9. Z výpisu z účtu žalované u [obec] spořitelny soud zjistil, že na účet [anonymizováno] zaslala dne 6.3.2020 1 Kč. 10. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalobkyně disponuje údaji žalované a na její účet zaslala částku 35 000 Kč dne 6. 3.2020. Nebylo prokázáno, že by žalovaná uzavřela smlouvu o úvěru a již vůbec nebylo prokázáno, že by se před poskytnutím uvedené částky zabývala případně [právnická osoba] zkoumáním úvěruschopnosti žalované. Dne 18. 2. 2022 zaslala právní zástupce žalobkyně žalované doporučený dopis s výzvou k úhradě, přičemž třetím pracovním dnem po odeslání této výzvy byl dne 23. 2. 2022. Od následujícího dne tj. od 24. 2. 2022 je s vrácením částky 35 000 Kč žalobkyně v prodlení. 11. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 15. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti, když žalovaná neuzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně úvěrovou smlouvu, avšak obdržela od ní na svůj bankovní účet částku 35 000 Kč, kterou ani poté, co byla vyzvána právním zástupcem žalobkyně, nevrátila a s vydáním bezdůvodného obohacení je v prodlení. Vzájemný vztah účastníků řízení je třeba vypořádat dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení. 16. Pokud pak bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uhradila žalovanému 35 000 Kč, je třeba na dané plnění pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť jí bylo plněno bez právního důvodu a je tedy povinna takové obohacení spočívající v obdržených finančních prostředcích žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Již z povahy právního vztahu vydání bezdůvodného obohacení je zřejmé, že doba plnění nemohla být mezi stranami dohodnuta a žalovaný byl tedy povinen bezdůvodné obohacení vydat bezodkladně po výzvě věřitele (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Za kvalifikovanou výzvu k plnění soud považuje předžalobní výzvu k zaplacení z 18. 2. 2022, která byla dána na poštu dne 18. 2. 2022 a ve smyslu domněnky doby dojití upravené dle § 573 občanského zákoníku, tak došla do sféry žalovaného dne třetí pracovní den tj. 23. 2. 2022 a od 24. 2. 2022 je tak žalovaná v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). S ohledem na prodlení žalované má pak žalobkyně od shora uvedeného dne rovněž nárok na úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě s ohledem na výše uvedené vyhověl, a to co do částky 35 000 Kč spolu s úroky z prodlení od odpovídajícího data prodlení (výrok I.shora) a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl. 17. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně požadovala do dne vyhlášení rozsudku celkem částku 40 464,55 kč, soud jí přiznal po částečném zamítnutí částku 40 295,55 kč (jde jen o výši spočtenou do okamžiku vyhlášení rozsudku) a žalobkyně tak měla neúspěch jen v poměrně nepatrné části a tak jí náleží dle § 142 odst. 3 o.s.ř. plná náhrada nákladů řízení. V daném případě náklady spočívají v uhrazeném soudním poplatku ve výši 1 400 Kč a nákladů na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a.t.) náleží odměna ve výši 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) tři paušální náhrady výdajů po 100 Kč za jeden úkon. Náklady řízení na straně žalobce dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy 21 % z částky 1 800 Kč tj. 378 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při součtu výše uvedených částek činí 3 578 Kč. 18. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.