16 C 16/2023-19 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se domáhal zaplacení částky 11.644 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 10.12.2020 do zaplacení. Svůj nárok opřel o skutečnost, že žalobce je prodejce poskytující služby dodávky elektřiny včetně zajištění distribuce elektřiny do odběrného místa. Žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Žalobce dodával žalovanému elektrickou energii do odběrného místa [adresa žalovaného]. Za odebranou elektřinu a související služby vystavoval žalobce žalovanému vyúčtování. Žalovaný neuhradil dlužnou částku za řádné fakturace [číslo] splatnou 9.12.2020 na částku 11.644 Kč. Došlo tak k podstatnému porušení smluvních ujednání a žalobce od uzavřené smlouvy odstoupil. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zaslané upomínce. S účinností od 1.11.2021 vložila [právnická osoba] a.s. svůj obchodní závod jako nepeněžitý vklad do základního kapitálu dceřiné společnosti [právnická osoba], v důsledku čehož se společnost [právnická osoba] stala věřitelem veškerých pohledávek. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena. Žalovaný se v dané lhůtě nevyjádřil a na výzvu soudu nereagoval. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. K dotazu soudu žalobce uvedl, že souhlasí, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalovaný se ve lhůtě dané soudem nevyjádřil, soud tedy předpokládal, že žalovaný dle § 101 odst. 4 o.s.ř. vyslovil souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání. Žalobce předložil smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 19.8.2019, řádnou fakturu [číslo] dopis ze dne 4.11.2021 a předžalobní upomínku ze dne 8.4.2022. Z těchto dokladů s přihlédnutím k tvrzení žalobce má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena dne 19.8.2019 kupní smlouva, na jejímž základě žalobce dodával elektřinu žalovanému na adresu [adresa žalovaného]. Za období od 1.1.2020 do 2.11.2020 byla žalovanému vyúčtována řádná faktura. Za spotřebu elektřiny a služby částka 30.443,81 Kč po odečtení přijatých záloh ve výši 18.800 Kč, vznikl žalovanému nedoplatek ve výši 11.644 Kč. Faktura byla vystavena dne 9.11.2020 a byla splatná 9.12.2020. Podle § 2758 odst.1 zák.č. 89/2012Sb. (dále jen o.z.) se kupní smlouvou prodávající zavazuje odevzdat kupujícímu předmět koupě a kupujíc se zavazuje, věc převzít a zaplatit prodávajícímu kupní cenu. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva, na jejímž základě byla žalovanému dodávána elektřina do odběrného místa [adresa žalovaného] v období od 1.1.2020 do 2.11.2020. Žalobce svou povinnost dle uzavřené smlouvy plnil a elektřinu do odběrného místa dodával. Dodanou elektřinu vyúčtoval výše uvedenou fakturou. Žalovaný svou povinnost stanovenou § 2758 o.z. (zaplatit za předmět koupě prodávajícímu kupní cenu) nesplnil. Dle předložené faktury žalovaný dluží za dodávku elektřiny celkem částku 11.644 Kč. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení (dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele). Dle ust. § 1970.o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžního dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalovaný kupní cenu splatnou 9.12.2020 řádně a včas nezaplatil a od 10.12.2020 je v prodlení. Dle nařízení vlády č. 351/2013Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Protože žalobci vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení, soud žalobci přiznal úroky z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013Sb. tak, jak požadoval. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst.1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch a vzniklo mu tak právo na náhradu nákladů řízení. Řízení bylo zahájeno návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (návrh byl podaný na ustáleném vzoru uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech) je žalováno peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, soud proto ve věci nákladů řízení postupoval dle vyhl. č. 177/1969Sb. (dále jen advokátní tarif) ve znění účinném od 1.7.2014 Náklady řízení v dané věci činí zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, mimosmluvní odměna zástupce žalobce za tři úkony právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu - převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva k plnění) po 300 Kč (§ 14b odst.1 bod 2 advokátního tarifu), tři náhrady hotových výdajů zástupce žalobce za tři úkony právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu - převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva k plnění) po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu) a náhrada za 21% z odměny a náhrad ve výši 252 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) Celkem 2.252 Kč.