16 C 257/2023-54 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal zaplacení částky 11.785 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 17.2.2022 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 945 Kč a částky 810 Kč. Svůj nárok opíral o skutečnost, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena dne 17.1.2022 smlouva o úvěru distančním způsobem elektronickými prostředky komunikace na dálku. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetových stránek vyplněním žádosti. Žalobce posoudil jeho úvěruschopnost, kdy zjistil u žalovaného: celkový počet členů domácnosti, počet členů domácnosti mající příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené v žádosti, čisté měsíční příjmy, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Žalobce ověřil, zda se žalovaný nenachází ve výpisu z centrální evidence exekucí, v insolvenčním rejstříku, v registru neplatných dokladů a hledaných osob, a zjistil výpis z katastrálního rejstříku. Žalobce nahlédl do databází NRKI a BRKI registry. Následně žalobce vycházel z informací získaných od žalované, a to náhledem na jeho bankovní účet a související transakce dokládající jeho příjmy a výdaje, případně předloženým výpisem z účtu a z výplatních pásek. Následně žalobce vycházel z informací získaných od prostřednictvím licence AISP, kdy na základě souhlasu žalovaného poskytuje třetí strana (banka) informace o platebním účtu a transakcích, které jsou vykonávané na účtech žalovaného. Žalobcem ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila 14.628 Kč. Žalovaný následně správnost svých identifikačních údajů potvrdil a odsouhlasil podpisem úvěrové smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalované spotřebitelský úvěr až do výše 9.000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za volitelné služby. Žalovaná si zvolila následující volitelné služby: klidné spaní za poplatek 110 Kč, presto za poplatek 165 Kč. Úvěr byl splatný dne 16.2.2022. Úvěr byl žalované vyplacen prostřednictvím bankovního převodu dne 17.1.2022 v částce 9.000 Kč. Žalovaná neuhradila ničeho a dostala se do prodlení. Dluh žalované činí částka 12.730 Kč skládající se z jistiny ve výši 9.000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2.510 Kč, poplatku za klidné spaní ve výši 110 Kč, poplatku za presto ve výši 165 Kč a účelně vynaložených nákladů ve výši 945 Kč. Dále je žalobce oprávněn v souladu s čl. 6 VOP požadovat v případě prodlení žalovaného smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z jistiny až do zaplacení dluhu. Žalobce požaduje smluvní pokutu pouze za prvních 90 dnů prodlení. Předžalobní výzva byla žalované odeslána dne 30.11.2022. Na výzvu soudu, z jakých konkrétních a konkrétně označených listin, podkladů a dokumentů žalobce posuzoval úvěruschopnost žalované a jaké konkrétní informace získal, žalobce neuvedl žádné konkrétní údaje, vyjma toho, že ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila 14.628 Kč. K jednání soudu se právní zástupce žalobce omluvil. Žalovaná se k jednání soudu nedostavila. Dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalované byla žaloba a předvolání k jednání doručeno doručujícím orgánem – provozovatelem poštovních služeb dle ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. na adresu místa trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu (§ 46b písm. a) o.s.ř.). K jednání soudu se nedostavila a ani svou nepřítomnost neomluvila. Soud proto jednal v souladu s výše uvedeným § v její nepřítomnosti. Soud vycházel z předložených listin označených jako výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba], identifikované příjmy, autorizace ověření totožnosti, smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, přehled bankovních transakcí, kopií dokladu žalované, výzvy k úhradě před podáním žaloby. Soud dospěl k závěru, že žalobce disponoval osobními údaji žalované. Žalovaná se na internetových stránkách žalobce zaregistrovala, zaslal požadované údaje a kopie dokladů požadovaných žalobcem. Žalobce měl k dispozici bankovní výpis žalované, který obsahoval příjmové transakce a dle kterého ověřil čistý měsíční příjem ve výši 14.628 Kč. Účastníci dle tvrzení žalobce uzavřeli dne 17.1.2022 smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobce zaslal žalované částku 9.000 Kč. Žalovaná uvedla, celkový počet členů ve společné domácnosti 3, počet členů s příjmem 2, výše ověřeného čistého měsíčního příjmu činí 14.628 Kč, výše příjmu uvedená spotřebitelem 30.000 Kč, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky činí 1.300 Kč, měsíční výdaje na bydlení 7.867 Kč, další nezbytné výdaje 3.000 Kč. Podle § 2 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne 26.2.2019 sp.zn. III. ÚS 4129/18, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LSP. Ústavní soud tak dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy je dlužník v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle Směrnice 2008/48/ES. Čl. 23 Směrnice vyžaduje, aby věřitel, který neposoudí úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, obdržel částku významně nižší, než je částka, kterou by mohl získat, kdyby dodržel svou povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka (rozsudek Soudního dvora EU z 27.3.2014 ve věci C -565/12 – LCL Le Crédit Lyonnais SA v . Fesih Kalhan – Právní rozhledy 12/2014 str. 452). Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Na základě předložených dokladů soud dospěl k závěru, že v případě posouzení úvěruschopnosti žalované nebyl žalobce důsledný. Žalobce neuvedl, jaké konkrétní informace získal a z jakých konkrétních a konkrétně označených listin, podkladů a dokumentů posuzoval úvěruschopnost žalované. Soudu nebyl předložen žádný doklad, obsahující skutečné výdaje žalovaného. Žalobce uvedl, že vycházel z informací od dlužníka a dále náhledem na bankovní účet dlužníka a související transakce dokládající jeho příjmy a výdaje. Soudu byly bankovní účty žalované předloženy (ze kterých vyplývaly transakce dokládající příjmy a výdaje žalované), ale žalobce ani nesdělil, jaké konkrétní informace z tohoto bankovního účtů získal, jaké částky výdajů zjistil a zda souhlasí s tvrzením žalované ve výpisu. Na základě těchto skutečností soud dospěl k závěru, že žalobce se nezajímal o faktické výdaje žalované, kdy se v rámci předsmluvního hodnocení klienta omezil na skutečnosti uváděné žalovanou, aniž by je porovnal se skutečnými výdaji žalované. Věřitel nesplní svou povinnost, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Žalobce neuvedl, jaké konkrétní skutečnosti ohledně poměrů žalované žalobce zjistil a na základě jakých konkrétních skutečností dospěl k závěru, že žalovaná je schopna poskytnuté peněžní prostředky splatit. Soud tak dospěl k závěru, že žalobce poskytl žalované úvěr, aniž by řádně prověřil její schopnost úvěr splatit. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 so