16 C 378/2021-57 — Okresní soud v Chomutově

1.Žalobce se žalobou ze dne 14.10.2021 domáhal zaplacení částky 274.834 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 16.1.2021 do zaplacení. Svůj nárok opřel o skutečnost, že v rámci trestního řízení vedeného u Okresního soudu v Chomutově pod sp.zn. [spisová značka] nebylo dosud rozhodnuto s konečnou platností. Žalobce byl postaven před soud na základě obžaloby státního zástupce pro spáchání pokusu trestného činu ublížení na zdraví a výtržnictví, tedy pro trestné činy, za které lze uložit trest odnětí svobody v trvání až deseti let. Stát v rámci objektivní odpovědnosti odpovídá za průtahy, jakož i dlouhodobost řízení. Žalobce od počátku trestního řízení namítal, že v dané věci nedošlo k řádnému hodnocení důkazů a došlo k porušení zásadních zásad trestního řízení. Od počátku řízení uvádí, že se toliko bránil brutálnímu útoku ze strany tří útočníků (nutná obrana). Soud prvního stupně dvakrát ve věci rozhodl, kdy byl žalobce zproštěn obžaloby dle § 226 písm. b) tr.ř. Teprve po nepředvídatelné výměně předsedy senátu došlo k odsouzení žalobce. Odsuzující rozsudek byl napaden odvoláním, o kterém rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem tak, že odvolání dle § 256 tr.ř. zamítl. Dnem 7.10.2021 je věc pravomocná. Žalobce je rozhodnut iniciovat mimořádné opravné prostředky. Žalobce má za to, že doba řízení a jeho průběh odůvodňují uplatnění náhrady škody, kdy je vystaven trestnímu stíhání s potencionálním uložením nepodmíněného trestu odnětí svobody po dobu mnoha let a náhrady škody přesahující jedno sto tisíc korun a to po dobu 9 let a 1 měsíce. S ohledem na uvedené a na stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 13.4.2011 [anonymizováno] [značka automobilu] [číslo] žalobce žádá náhradu nemajetkové újmy v penězích základní částku ve výši 137.417 Kč. K této částce žalobce dospěl tak, že za první dva roky daného řízení požaduje 17.000 Kč a za každý další ze čtyř dalších let rovněž 17.000 Kč (v polovině mantinelů nastaveného NS) a za každý další měsíc pak požaduje částku 1.417 Kč. V dané věci dále musí být zohledněny další faktory nad rámec základní částky. Ve vztahu ke složitosti řízení se nejednalo o složitou kauzu, kdy se jednalo o učebnicový případ nutné obrany a když celý proces byl veden toliko před soudy dvou instancí. V případě, že by bylo dopřáno sluchu žalobce, řízení před soudem by nikdy nezačalo a bylo by ukončeno v rámci přípravného řízení. Za tento bod žalobce považuje za vhodné navýšit základní částku v rozsahu 10% (ust. § 31a odst. 3 písm. b) zákona). Žalobce má maximální snahu o co nejrychlejší vyřízení věci. Nadměrná dlouhodobost není zaviněna žalobcem. Jedná se o věc trestní a provádění úkonů trestního řízení není závislé na vůli žalobce. Naopak pochybeními ze strany soudu nebyl žalobce řádně předvolán ve svém mateřském jazyce (byť o tlumočení žádal již na počátku trestního řízení). S ohledem na přístup žalobce, by navýšení základu mělo dosahovat přinejmenším 10% (ust. §31a odst. 3 písm. c) zákona). Postup orgánů veřejné moci snažící se vést řízení i přes zprošťující rozhodnutí (žalobce byl na počátku řízení dvakrát zproštěn obžaloby, přesto bylo v řízení zcela nesmyslně a nepodstatně pokračováno) zasluhuje navýšení o 30% základní částky (ust. §31a odst. 3 písm. d) zákona) Trestní řízení je pro žalobce významné, kdy na místě by bylo navýšit základní částku o 50% (ust. § 31a odst.3 písm. e) zákona) Trestní řízení je řízení se zvýšeným významem, žalobce je osobou zachovalou, která byla nezákonně obviněna, obžalována a dokonce pravomocně odsouzena. Mimo jiné mu byla uložena povinnost k náhradě škody a nákladů trestního řízení. Žalobce tak požaduje celkové navýšení o 100% (částka 137.417 Kč). Celkový nárok žalobce tak činí částka 274.834 Kč. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované žádostí ze dne 15.6.2020. Na žádost žalovaná reagovala dopisem ze dne 15.6.2020, v němž žalobci sdělila, že jeho žádost byla zaregistrována. Organizační složka státu se vyjádřila až dne 30.11.2020, kde žalobci bylo sděleno, že došlo toliko ke konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, přičemž finanční zadostiučinění žadateli nenáleží. Lhůta k mimosoudnímu vyjednávání uplynula dnem 15.1.2021 (od následujícího dne je žalovaná s plněním v prodlení). Žalobci tak nezbylo nic jiného, než se svého nároku domáhat soudní cestou. 2.Žalovaná žalobcem tvrzené nároky neuznala. Žalobce uplatnil dne 15.6.2020 u žalované nárok na poskytnutí nemajetkové újmy, kdy žalovaná konstatovala nepřiměřenost délky řízení, peněžitá náhrada přiznána nebyla. Ohledně průběhu řízení bylo zjištěno, že řízení bylo zahájeno 29.9.2012 usnesením o zahájení trestního stíhání. Dne 15.5.2014 byla podána obžaloba. V červenci 2014 rozhodl okresní soud zprošťujícím rozsudkem a v říjnu 2014 krajský soud zrušil k odvolání státního zástupce rozsudek okresního soudu a věc mu vrátil. V červenci 2015 rozhodl okresní soud opět zprošťujícím rozsudkem, v srpnu se odvolalo státní zastupitelství a v lednu 2016 krajský soud zrušil rozsudek okresního soudu a věc mu vrátil. Věc není doposud pravomocně skončena. Celková doba řízení prozatímně činí 8 let a 1 měsíc. Žalovaná dospěla k závěru, že délku řízení je třeba hodnotit jako nepřiměřenou a žalobci tak vznikla nemajetková újma, avšak podstatně nižší intenzity. V řízení nelze konstatovat průtahy. Bylo vedeno vyšetřování, ve věci dosud rozhodoval soud I. stupně dvakrát a soud II. stupně dvakrát. Řízení je po skutkové i právní stránce složité. Byly provedeny listinné důkazy a vyslechnuti svědci, byly vypracovány znalecké posudky na posouzení zranění poškozeného a byl opakovaně přiznán tlumočník. Bylo pátráno po pobytu poškozeného. Žalobce má určitý podíl na délce řízení, kdy se bez omluvy nedostavoval k hlavnímu líčení, byl nekontaktní i ke svému právnímu zástupci. Význam řízení pro žalobce byl shledán jako běžný, s ohledem na skutečnost, že řízení není doposud skončeno. Pro posouzení důvodnosti nároku je stěžejní, zda bylo trestní řízení vedeno důvodně, a proto je žádost žalobce v současné chvíli předčasná. Žalovaná konstatuje, že v řízení vedeném u Okresního soudu v Chomutově pod sp.zn. [spisová značka] došlo k porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Žalovaná dospěla k závěru, že samotné konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě je dostačující k náhradě vzniklé nemajetkové újmy bez přiznání peněžitého zadostiučinění. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění je třeba zohlednit ekonomickou situaci v dané zemi, kdy výše částky by měla mimo jiné korespondovat s životní úrovní v dané zemi. Výše náhrady, kterou žalobce požaduje není přiměřená. Žalobci žádná závažnější majetková újma nevznikla a dále nevzniká. Žalobce (kdy žádá odškodnění, kdy nevyčká ani skončení řízení) sleduje cíl – finančně se obohatit. Na straně žalobce nejsou splněny ani základní předpoklady pro peněžité odškodnění a proto se žalovaná se doposud nemohla dostat do prodlení. 3. V podání ze dne 13.6.2023 žalobce rozšířil žalobu, kdy požadoval zaplacení částky 350.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 16.1.2021 do zaplacení. Žalobce uvedl, že dne 12.4.2022 bylo vyhlášeno usnesení Nejvyššího soudu ČR. Vzhledem k tomu, že soud prvního stupně byl po dobu téměř čtyř měsíců zcela nečinný, žalobce zaslal dne 1.8.2022 urgenci o nařízení hlavního líčení. Dne 25.8.2022 bylo vydáno usnesení, kterým bylo řízení zastaveno, neboť soud skutek překvalifikoval na přečin ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky, kdy jeho trestní odpovědnost zanikla z důvodu promlčení. Žalobce dne 30.8.2022 trval na tom, aby věc byla projednána. Soud proto až dne 10.10.2022 vydal usnesení, kterým rozhodl o tom, že se v řízení pokračuje z důvodu, že žalobce trvá na projednání věci. Hlavní líčení bylo nařízeno na 8.12.2022 (o 8 měsíců později, nežli byl vysloven závazný právní názor NS ČR), kdy se žalobce nedostavil z důvodu, že jeho opakovaná žádost o tlumočení do jazyka vietnamského byla ignorována a byl předvolán v českém jazyce, kterému nerozumí. Další hlavní líčení bylo nařízeno na 20.2.2023, kdy byl vyhlášen další odsuzující rozsudek, kdy žalobce měl spáchat přečin ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky, kdy trest se neukládá. Proti rozsudku se žalobce odvolal. Veřejné zasedání o projednání odvolání bylo nařízeno na den 6.6.2023, při kterém byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a žalobce byl zproštěn obžaloby v plném rozsahu, neboť skutek není trestným činem. Ke dni 6.6.2023 je řízení pravomocné. Trestní řízení začalo 29.9.2012 a skončilo 6.6.2023, kdy trvalo 10 let, 8 měsíců a 8 dnů. S ohledem na dobu trvání řízení a závažnost zásahu, za který nese stát objektivní odpovědnost, žalobce požaduje v souladu se stanoviskem Nejvyššího soudu ze dne 13.4.2011 [anonymizováno] [značka automobilu] [číslo] nově 18.000 Kč za první dva roky daného řízení a následně 18.000 Kč a za každý další rok řízení a částku 1.500 Kč za každý měsíc řízení. Žalobce tak žádá, aby mu bylo přiznáno v základní částce celkem 175.500 Kč. Žalobce má za to, že je zcela adekvátní navýšit základní částku