16 C 79/2020-62 — Okresní soud v Chomutově

Žalobkyně se žalobou podanou dne 28.2.2020 domáhala určení, že žalovaný není dědicem ze závěti v řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení], posledně bytem [adresa žalobkyně], zemřelé dne [datum] a že žalovaný není dědicem ze závěti v řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení], posledně bytem [adresa žalobkyně], zemřelém dne [datum]. Podle ustanovení § 170 odst. 1 z.ř.s. v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou, k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než dva měsíce. Vzhledem k tomu, že § 170 odst. 1 z.ř.s. umožňuje odkázat dědice, aby žalobou uplatnil své dědické právo, odpovídá tomuto ustanovení žalobní petit buď na určení, že žalobce je dědicem po zůstaviteli, nebo že žalovaný není dědicem po zůstaviteli. Sporné skutečnosti nebo právní otázky, které jsou pro takové určení významné, představují jen posouzení předběžné otázky, které se neuvádí ve výroku, ale jen v důvodech rozhodnutí. Žaloba podaná ve smyslu ustanovení § 170 odst. 1 z.ř.s. není určovací žalobou ve smyslu § 80 o.s.ř., ale je žalobou na určení právní skutečnosti, u níž naléhavý právní zájem vyplývá z právního předpisu. Taková žaloba nemůže být zamítnuta pro nedostatek naléhavého právního zájmu na požadovaném určení a žalobce není povinen tvrdit a prokazovat skutečnosti o takovém právním zájmu. Žalobkyně svou žalobu opřela o skutečnost, že usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] a usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] jí bylo uloženo, aby ve lhůtě do 2 měsíců podala u okresního soudu žalobu ve smyslu § 170 z.ř.s. [jméno] [příjmení] zemřela dne [datum]. Dne [datum] sepsala notářským zápisem závěť, kde povolala jako dědice nemovitého majetku v [obec] – jedné poloviny domu [adresa] s pozemky manželova synovce [celé jméno žalovaného] (žalovaného), dědicem ostatního majetku povolala manžela. Dále uvedla, že měla jediného potomka (žalobkyni), kterou v závěti požádala, aby tuto závěť respektovala. Při jednání dne [datum] žalobkyně neuznala závěť za pravou ani za platnou s tím, že byla rodiči ujištěna, že na ni v závěti pamatují. [jméno] [příjmení] zemřel dne [datum]. Dne [datum] sepsal notářským zápisem závěť, kde povolal jako dědice nemovitého majetku v [obec] – jedné poloviny domu [adresa] s pozemky svého synovce [celé jméno žalovaného] (žalovaného), dědicem ostatního majetku povolal manželku. Dále uvedl, že měl jediného potomka (žalobkyni), kterou v závěti požádal, aby tuto závěť respektovala. Žalobkyně popřela pravost a platnost závěti. Žalobkyně má za to, že závěť neobsahuje pravou a skutečnou vůli jejích rodičů, kteří jí v době, kdy měla být závěť sepsána, ale i následně opakovaně ujišťovali, že nemovitosti po jejich smrti zdědí jako jejich dcera. Žalobkyně nebyla závětí vyděděna. Její rodiče byli žalovaným oklamáni a při pořizování závěti uvedení v omyl, žalobkyně nevylučuje ani tíseň a obavy z žalovaného. Rodiče jí opakovaně sdělovali, že mají obavu z žalovaného a prosili jí, aby se vrátila do [obec]. Žalobkyni je známo, že žalovaný rodiče k pořízení závěti odvezl a byl úkonu po celou dobu přítomen. Vzhledem k ujištěním rodičů a vzhledem ke zdravotnímu stavu a věku rodičů (kteří již neměli plné vědomí o tom, co znamenají jednotlivé právní úkony a právní jednání) má žalobkyně za to, že obě závěti neobsahují pravou vůli rodičů projevenou v závěti. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Žalobkyně (adoptovaná dcera zůstavitelů) neprojevovala v době před pořízením závěti po velice dlouhou dobu (více jak deset let) žádný zájem o zůstavitele, ačkoliv zůstavitelé o její přízeň stáli a snažili se jí kontaktovat. Žalobkyně se nezajímala o zdravotní stav zůstavitelů, zda nepotřebují pomoci. Žalobkyně nepečovala o nemovitost, která má dle závěti připadnout z jedné poloviny do vlastnictví žalovaného (a která z druhé poloviny patří žalobkyni), a to ani v době, kdy zde zůstavitelé bydleli. Na sklonku života zůstavitelů žalobkyně párkrát zůstavitele navštívila v zařízení sociálních služeb, a to vždy pouze na velmi krátkou návštěvu. Oproti tomu žalovaný pomáhal zůstavitelům s péčí o nemovitosti, obstarával jim nákupy, byl jim nablízku jako přítel a oni se na něj obraceli, když potřebovali pomoc. Rozhodnutí zůstavitelů, aby byl dědicem jejich podílu na nemovitostech, bylo pro žalovaného překvapivé, ale důvod zůstavitelů byl pochopitelný (nezájem žalobkyně). Zůstavitelé v závětích požádali žalobkyni, aby jejich vůli respektovala. Závěti zůstavitelů byly pořízeny formou notářského zápisu a zůstaviteli podepsány a je tedy založena právní domněnka pravosti a pravdivosti zůstaviteli pořízených závětí (§ 568 obč.zák.). Žalovaný trvá na tom, že pořízené závěti jsou projevem skutečné a pravé vůle zůstavitelů, učiněné nikoliv v omylu, tísni či stavu nezpůsobilosti k právnímu jednání. Pokud žalobkyně tvrdí omyl, tíseň nebo nezpůsobilost při pořizování závěti, musí tato svá tvrzení prokázat. <b>Soud za prokázané tyto skutečnosti:</b> Účastníci učinili nesporným, že notářským zápisem [anonymizována dvě slova] [rok], sepsaným dne [datum] a podepsaným [jméno] [příjmení], zůstavitelka [jméno] [příjmení] sepsala závěť, kde za dědice jejího nemovitého majetku v [obec], kde má s manželem v SJM polovinu rodinného domku [adresa] s pozemky ustanovuje synovce manžela pana [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], veškerý ostatní majetek, který po ní v den po její smrti zbude, odkazuje svému manželovi [jméno] [celé jméno žalovaného], dále prohlašuje, že má jediného potomka, dceru [jméno] [příjmení], narozenou [datum], kterou žádá, aby její závěť respektovala. Prohlašuje, že závěť činí prosta veškerého nároku při plném vědomí, zcela duševně zdráva a současně odvolává své případné dřívější závěti. Účastníci učinili nesporným, že notářským zápisem sepsaným dne [datum] v kanceláři Mgr. [jméno] [příjmení] a podepsaným [jméno] [příjmení], zůstavitel [jméno] [příjmení] sepsal závěť, kde za dědice jeho nemovitého majetku v [obec], kde má s manželkou v SJM polovinu rodinného domku [adresa] s pozemky, ustanovuje svého synovce pana [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], veškerý ostatní majetek, který po něm v den po jeho smrti zbude, odkazuje své manželce [jméno] [příjmení], dále prohlašuje, že má jediného potomka, dceru [jméno] [příjmení], narozenou [datum], kterou žádá, aby jeho závěť respektovala. Prohlašuje, že závěť činí prost veškerého nároku při plném vědomí, zcela duševně zdráv a současně odvolává své případné dřívější závěti. Účastníci učinili nesporným, že usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] notář [anonymizováno] [jméno] [jméno] rozhodl, že pozůstalá dcera [celé jméno žalobkyně] se odkazuje, aby podala žalobu u Okresního soudu v Chomutově tak, že [celé jméno žalovaného] a pozůstalý manžel zemřelý dne [datum] nejsou dědici ze závěti, a tuto žalobu podala do dvou měsíců od právní moci usnesení. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Účastníci učinili nesporným, že usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] notář [anonymizováno] [jméno] [jméno] rozhodl, že pozůstalá dcera [celé jméno žalobkyně] se odkazuje, aby podala žalobu u Okresního soudu v Chomutově tak, že [celé jméno žalovaného] není dědicem ze závěti, a tuto žalobu podala do dvou měsíců od právní moci usnesení. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Mgr. [jméno] [příjmení] jako svědkyně uvedla, že činnost notáře ukončila k [datum] a nemá přístup k listinám o sepisu notářských zápisů. K sepisu předmětných notářských zápisů, ke kterým došlo [datum] nemůže nic říci, kdy si nevybavuje ani osoby ani situaci. Podle lékařského potvrzení MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] je žalobkyně od roku 1998 v léčbě pro těžší obsedantně kompulsivní a úzkostnou poruchu. Léta byla v invalidním důchodu. Její onemocnění jí výrazně ztěžovalo přiměřenou sociální adaptaci a trvale užívala psychofarmaka. Z účastnické výpovědi žalobkyně soud zjistil, že od roku 1992 do smrti rodičů měla byt v [obec], kde byla zaměstnaná v divadle jako členka baletního souboru a také učila. Po roce 2001 jí rodiče řekli, že se má starat o byt v [obec]. Odjela a asi tak jednou za měsíc se vracela do [obec], ale denně si s rodiči telefonovali. Kolem roku 2008 s baletem skončila, měla plný invalidní důchod, nadále bydlela v [obec] a jezdila do [obec]. Když nemohla za rodiči jezdit, byla s nimi denně v telefonickém kontaktu. V roce 2009 jí tatínek do telefonu řekl„ přijeď, je tady [anonymizováno], nebo mu ten dům dám“. Ze zdravotních důvodů nepřijela, myslí si, že tam byl nějaký tlak, nevěděla, že existuje nějaká dohoda mezi tatínkem a jeho bratrem. Kolem roku 2009 byla nemocná, kdy brala léky, které jí utlumovaly. V roce 2012 jí tatínek řekl, že polovinu domu darovali žalovanému, podrobnosti jí k tomu neřekl. Byl skleslý, takže pochopila, že to bylo pod nátlakem. V roce 2014 se rodiče vystěh