18 C 10/2023-18 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 16 525 Kč s příslušenstvím dle výroku I tohoto rozsudku. 2. Svoji žalobu odůvodnila tím, že žalovaný je vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], se zdvihovým objemem válců nad [číslo] cm3 do 2 500 cm3, přičemž žalovaný neměl v období od 1. 3. 2019 do 31. 8. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoli vozidlo bylo v daném období evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Žalobkyně zaslala žalovanému několik výzev k úhradě se stanovenou zákonnou lhůtou 30 dní, ale bezvýsledně, žalovaný nereagoval ani na předžalobní upomínku a dlužnou částku nezaplatil. Dále je žalovaný vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu reg. zn. [anonymizována dvě slova] [číslo], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], se zdvihovým objemem válců nad [číslo] cm3 do 2 500 cm3, přičemž žalovaný neměl v období od 21. 7. 2021 do 19. 9. 2021 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoli vozidlo bylo v daném období evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Žalobkyně zaslala žalovanému několik výzev k úhradě se stanovenou zákonnou lhůtou 30 dní, ale bezvýsledně, žalovaný nereagoval ani na předžalobní upomínku a dlužnou částku nezaplatil. 3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 4. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný evidovaný v registru silničních vozidel coby vlastník/provozovatel shora uvedeného vozidla automobilu [registrační značka] neměl v období od 1. 3. 2019 do 31. 8. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoli bylo v uvedené době vozidlo evidováno jako provozované. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení příspěvku nepojištěných, částka příspěvku je tvořena zákonnou denní sazbou dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., tj. 65 Kč, vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, tj. 184 dní, což je 11 960 Kč, poplatek ve výši 300 Kč, celkem 12 260 Kč. Žalovaný však ani přes opakované upomínky a předžalobní výzvu dlužnou částku neuhradil. Splatnost příspěvku do garančního fondu nastala dne 6. 3. 2020. 5. Dále žalovaný evidovaný v registru silničních vozidel coby vlastník/provozovatel shora uvedeného vozidla automobilu reg. zn. [anonymizována dvě slova] [číslo] neměl v období od 21. 7. 2021 do 19. 9. 2021 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoli bylo v uvedené době vozidlo evidováno jako provozované. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení příspěvku nepojištěných, částka příspěvku je tvořena zákonnou denní sazbou dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., tj. 65 Kč, vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, tj. 61 dní, což je 3 965 Kč, poplatek ve výši 300 Kč, celkem 4 265 Kč. Žalovaný však ani přes opakované upomínky a předžalobní výzvu dlužnou částku neuhradil. Splatnost příspěvku do garančního fondu nastala dne 19. 3. 2022. 6. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla („ zákon o pojištění odpovědnosti“) nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 7. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [žalobci] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle odst. 3 téhož ust. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle odst. 4 téhož ustanovení osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [žalobci] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle odst. 5 téhož ustanovení výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [žalobce] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 8. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný coby vlastník/provozovatel neměl za shora uvedená období k uvedeným vozidlům sjednána pojištění, ačkoli je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti. Žalobkyni tak vznikl dle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti nárok na příspěvek nepojištěných včetně nároku na poplatek spojený s jeho vymáháním, a to ve výši dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky a nákladů na uplatnění pohledávky, k čemuž mu stanovila v souladu se zákonem lhůtu nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, ale žalovaný na výzvu nereagoval a dlužnou částku nezaplatil. Jelikož žalovaný se ocitl v prodlení se zaplacením dlužné částky, shledal soud žalobu důvodnou i co do úroku z prodlení z této částky, neboť žalobkyně požaduje úrok z prodlení od data, kdy žalovaný již byl v prodlení, a výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 525 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 11. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.