28 C 246/2023-57 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 3. 2. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku uvedenou ve výroku tohoto rozsudku se zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, osobního automobilu [registrační značka], [VIN kód] s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, přičemž v období od 4. 6. 2021 do 10. 9. 2021, tj. po dobu 99 dní a dále v období od 11. 9. 2021 do 27. 2. 2022, tj. 170 dní, neměl k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoli vozidlo bylo v daném období evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Žalovaný tak v obou případech porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo a žalobkyni proto vznikl na základě ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, za uvedené období nárok na zákonný příspěvek nepojištěných. Žalobkyně zaslala v každém jednotlivém případě žalovanému výzvu k úhradě do 60 dnů od doručení, dále upomínku k zaplacení dlužné částky, ovšem žalovaný nereagoval ani na předžalobní výzvu a dlužnou částku nezaplatil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání na 16. 2. 2023, k němuž se žádný z účastníků, žalobkyně po předchozí písemné omluvě svého zástupce, nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Soud proto žalobu projednal a ve věci rozhodl v nepřítomnosti stran dle § 101 odst. 3 o.s.ř. 4. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný evidovaný v registru silničních vozidel coby vlastník/provozovatel shora uvedeného automobilu neměl v období od 4. 6. 2021 do 10. 9. 2021, tj. po dobu 99 dní, k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoli bylo v uvedené době vozidlo evidováno jako provozované. Žalobkyně žalovaného vyzvala dne 1. 11. 2021 k zaplacení příspěvku nepojištěných ve výši 6 735 Kč. Částka příspěvku je tvořena zákonnou denní sazbou dle § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., tj. 65 Kč, vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, tj. 99 dní. Důkaz o tom, že se výzva řádně dostala do dispozice žalovaného, žalobkyně nepředložila, a tím, že se nedostavila k nařízenému jednání, zbavila se možnosti být poučena podle § 118a odst. 3 o.s.ř. o tom, že dosud neoznačila důkazy k prokázání svého tvrzení, že byl žalovaný do jednoho roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek kvalifikovaným způsobem vyzván k jeho zaplacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, pročež byl dne 2. 2. 2022 žalobkyní o zaplacení upomenut s tím, že do 17. 2. 2022 je povinen uhradit částku 6 765 Kč, tj. jak dlužný příspěvek, náklady vymáhání, tak zákonný úrok z prodlení. 5. Dále soud zjistil, že žalovaný evidovaný v registru silničních vozidel coby vlastník/provozovatel shora osobního automobilu neměl v období od 11. 9. 2021 do 27. 2. 2022, tj. po dobu 170 dní, k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoli bylo v uvedené době vozidlo evidováno jako provozované. Žalobkyně žalovaného vyzvala dne 21. 3. 2022 k zaplacení příspěvku nepojištěných ve výši 11 050 Kč. Částka příspěvku je tvořena zákonnou denní sazbou dle § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., tj. 65 Kč, vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, tj. 170 dní. Důkaz o tom, že se výzva řádně dostala do dispozice žalovaného, žalobkyně ani v tomto případě nepředložila, a tím, že se nedostavila k nařízenému jednání, zbavila se opět možnosti být poučena podle § 118a odst. 3 o.s.ř. o tom, že dosud neoznačila důkazy k prokázání svého tvrzení, že byl žalovaný do jednoho roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek kvalifikovaným způsobem vyzván k jeho zaplacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, pročež byl dne 22. 6. 2022 žalobkyní o zaplacení upomenut s tím, že do 7. 7. 2022 je povinen uhradit částku 11 390 Kč, tj. jak dlužný příspěvek, náklady vymáhání, tak zákonný úrok z prodlení. 6. Dne 30. 9. 2022 a dne 25. 10. 2022 zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu, jíž žalovaného vyzval k zaplacení obou dlužných příspěvků. Obě předžalobní výzvy se dostaly do dispozice žalovaného. 7. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla („ zákon o pojištění odpovědnosti“) nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 8. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle odst. 3 téhož ust. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle odst. 5 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Dle odst. 7 výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. Dle odst. 6 povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. 9. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Žalovaný sice dle tvrzení žalobkyně, o němž soud nemá důvodu pochybovat, porušil svou zákonnou povinnost pojistit vozidlo dle § 2 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti, když neměl za výše uvedená období uzavřenu pojistnou smlouvu. Žalobkyni tak vznikl dle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti nárok na příspěvek nepojištěných včetně nároku na poplatek spojený s jeho vymáháním, a to ve výši dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., ovšem bylo nezbytné jej u žalovaného jako osoby povinné uplatnit ve lhůtě jednoho roku od vzniku povinnosti. Žalobkyně tvrdila, že žalovaného v obou případech k zaplacení dlužné částky vyzvala, důkaz k prokázání svého tvrzení však nenabídla. Žalobkyně sice prokázala, že se do dispozice žalovaného dostala předžalobní výzva zástupce žalobkyně, ta však nesplňuje parametry kvalifikované výzvy k plnění dle ust. § 4 odst. 7 zák. č. 168/1999 Sb., a žalovanému byla doručena až po částečné prekluzi nároku. Z tohoto důvodu nezbylo, než žalobu v celém rozsahu zamítnout. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, když v řízení plně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu náklady řízení nevznikly.