30 C 189/2022-45 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 20. 7. 2022 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru nazvanou konsolidace půjček [číslo] na jejímž základě se zavázala žalovanému poskytnut úvěr ve výši 160 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v počtu pevně stanovených měsíčních anuitních splátek ve výši 3 186,58 Kč. Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela žalobkyně z informací získaných od spotřebitele, kdy byl úvěrovaný dotazován zejména na výši úvěru a na veškeré možné relevantní údaje pro posouzení příjmové a výdajové stránky. Žalobkyně se však nespokojila toliko s tvrzeními žalovaného o příjmové a výdajové stránce a vyvinula aktivní činnost k získání informací o finančních poměrech úvěrovaného. Především ověřila získané informace nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobkyně ověřila informace nahlédnutím do BRKI a NRKI a insolvenčního rejstříku, ISIR a databáze Ministerstva vnitra ČR aj. Zároveň zohlednila státem publikované údaje o životním existenčním minimu dle zákona č. 110/2006 Sb. a o průměrných výdajích obyvatelstva dostupných z databáze Českého statistického úřadu. Žalobkyně kladla na posouzení úvěruschopnosti velký důraz, přičemž v případě nesplnění nezbytných podmínek ze strany žalovaného by žalobkyně úvěr žalovanému neposkytla. Zákon nijak nekonkretizuje, jakými postupy má probíhat posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Z požadavku odborné péče nelze jistě dovozovat 1 konkrétní nejlepší postup posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Nelze ovšem opomenout, a že již před více než 30 lety bylo zjištěno, že lege artis vytvořený a správně použitý statistický model předvídá selhání spotřebitele lépe než posouzení úvěrovým pracovníkem bez použití takového modelu. Pokud má tedy poskytovatel možnost pro konkrétní případ takovýto statistický model použít, bylo by nesmyslné jej nutit k tomu, aby jeho výsledek nahrazoval posouzením úvěrového pracovníka. V případě žalovaného v zaměstnaneckém poměru vycházela žalobkyně z příjmů, který žalovaný doložil potvrzením o výši příjmu, výpisem z běžného účtu nebo deklaroval žádosti o úvěr. Při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného tak žalobkyně porovnávala jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat Českého statistického úřadu. Výpočtem byla získána částka disponibilních zdrojů žalovaného. Žalobkyně zároveň provedla lustraci stávajících úvěrových závazků žalovaného, a to jak interních, tak externích, kdy výsledek lustrace byl uveden v přiloženém vyjádření k posouzení úvěruschopnosti. 2. Úvěr ve výši 160 000 Kč žalovaný načerpal tak, že v souladu se smluvními ujednáními byla část úvěru použita na úhradu stávajících závazků úvěrového a případná zbývající část byla načerpána převodem na bankovní účet úvěrového. Protože ze strany žalovaného docházelo k opakovanému porušování smluvních ujednání ve smyslu prodlení s úhradou měsíčních splátek ze strany žalovaného zaslal mu žalobkyně oznámení o prohlášení úvěru za splatný, kdy žalovaného informovala o prohlášení úvěru za splatný ke dni 20. 12. 2021 a současně ho vyzvala k úhradě splatné částky. Žalovaná pohledávka se skládala z načerpané neuhrazené jistiny úvěru v částce 143 634,13 Kč, dále z obchodního úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění pohledávky, která činila 7 935,11 Kč, dále úrokem z prodlení počítaným z částky dlužné jistiny a kapitalizovaný ke dni předání případu k vymáhání do advokátní kanceláře, tedy ke dni 28. 6. 2022 v částce 5 925,86 Kč, přičemž žalobkyně byla oprávněna požadovat jen část úroku, která by jí dle zákona náležela, dále byla žalovaná pohledávka tvořena úrokem z prodlení počítaným z částky dlužného obchodního úroku a kapitalizovaným ke dni předání případu k vymáhání do advokátní kanceláře to je ke dni 28. 6. 2022 v částce 438,16 Kč, dále částka 1 580 Kč za dílčí poplatky předepsané žalovanému dle sazebníku jako poplatek za prohlášení úvěru za splatný, poplatek za odeslání upomínky k úhradě dluhu, případně též z dlužné pojištění z pojistné za pojištění schopnosti splácet úvěr. Částku 900 Kč požadovala žalobkyně za dílčí poplatky předepsané žalovanému, když se jednalo o poplatek za prohlášení úvěru za splatný, poplatek za odeslání upomínky k úhradě dluhu, případně též dlužné pojistné za pojištění schopnosti splácet úvěr. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 4. Žalobkyně vzala zpět žalobu co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5 925,86 Kč. 5. Podle ust. § 96 odst. 1,2 o.s.ř. může vzít žalobce za řízení zpět návrh na jeho zahájení zcela nebo zčásti. Soud ve smyslu provedeného zpětvzetí řízení zcela nebo zčásti zastaví. 6. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že v žádosti o úvěr konsolidace půjček ze dne 10.9.2020 žalovaný uvedl své jméno a příjmení, státní příslušnost, platnost vydaného občanského průkazu a platnost vydaného řidičského průkazu, uvedl, že bydlí v nájmu, má základní vzdělání, je svobodný, pracovní poměr má uzavřen na dobu neurčitou od 17. 9. 2018, není ve výpovědní ani zkušební lhůtě, uvedl svou korespondenční i trvalou adresu, e-mailovou adresu, číslo mobilního telefonu, výši svého průměrného čistého měsíčního příjmu za 3 měsíce ve výši 20 000 Kč a uvedl celkový čistý měsíční příjem domácnosti ve výši 20 000 Kč, když zdrojem příjmu byla pouze jeho mzda. Uvedl název zaměstnavatele: [právnická osoba] jeho adresu i pracovní pozici dělník/řemeslník. 7. Ze žádosti o úvěr konsolidace půjček ze dne 10. 9. 2020 soud dále zjistil, že současné závazky žalovaného u žalobkyně činil úvěr ve výši 35 000 Kč, který měl být měsíčně splácen splátkou ve výši 735 Kč, jehož aktuální výše činila 35 144,52 Kč dále úvěr ve výši 150 000 Kč, který měl být splácen měsíční splátkou ve výši 2 512,71 Kč a jehož aktuální výše činila 74 216,17 Kč. 8. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že poskytnutým úvěrem s měsíční splátkou ve výši 3 186,58 Kč měly být konsolidovány dosavadní závazky žalovaného se splátkami v celkové výši 3 247,71 Kč. 9. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalovaný deklaroval čistý měsíční příjem ve výši 20 000 Kč, a že tento příjem byl ověřen z dokladu o příjmu doloženého k jiné žádosti o úvěr, dále mělo být zjištěno, že dosavadní interní splátky činily 946,07 Kč, že žalovaný bydlí v pronajatém domě nebo bytě a náklady na bydlení hradí ve výši 100 %. 10. Z potvrzení o výši příjmu ze dne 5. 3. 2015 soud zjistil, že čistý měsíční příjem žalovaného činil v době vydání potvrzení 14 713 Kč, že pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou, a že žalovaný byl na pozici dělníka zaměstnán od 2. ledna 2013 u zaměstnavatele [právnická osoba] 11. Z výpisu z běžného účtu ze dne 30. 9. 2020 soud zjistil, že dne 10. 9. 2020 žalovaný načerpal úvěr ve výši 50 639,31 Kč, že od zaměstnavatele obdržel 18 391 Kč a 9 506 Kč a od České správy sociálního zabezpečení 4 849 Kč. Konečný zůstatek na účtu ke dni 30. 9. 2020 činil 2 482,62 Kč. 12. Z výpisu z běžného účtu ze dne 30. 9. 2020 soud zjistil, že zůstatek nesplacené jistiny úvěru činil 160 000 Kč s úrokovou sazbou 12,70 % ročně, a že zbývající počet řádných splátek činil 72. 13. Z výpisu z běžného účtu ze dne 30. 9. 2020 soud zjistil, že dne 15. 9. 2020 vybral žalovaný hotovost ve výši 12 000 Kč. 14. Z výpisu z běžného účtu ze dne 31. 8. 2020 soud zjistil, že dne 5. 8. 2020 žalovaný načerpal úvěr ve výši 4 386 Kč a obdržel mzdu mzdou od svého zaměstnavatele 1 ve výši 11 944 Kč a dále ve výši 21 157 Kč dále obdržel nemocenskou od České správy sociálního zabezpečení ve výši 3 489 Kč. 15. Z výpisu z běžného účtu ze dne 31. 8. 2020 soud zjistil, že pravidelné výdaje žalovaného zahrnovaly platby za plyn ve výši 200 Kč, za internet ve výši 531 Kč, za elektřinu ve výši 800 Kč, za nájem ve výši 6 200 Kč. Zřízen byl trvalý příkaz na 300 Kč a na 680 Kč a dále dne 16. 8. 2020 byla odepsána z běžného účtu žalovaného splátka na úvěr [číslo] ve výši 915 Kč a rovněž splátka ve výši 2 668,71 Kč na úvěr [číslo]. 16. Z výpisu z běžného účtu ze dne 31. 8. 2020 soud zjistil, že konečný zůstatek na účtu žalovaného ke konci srpna 2020 činil - 33 044,08 Kč. 17. Z výpisu z běžného účtu ze dne 31. 8. 2020 soud zjistil, že dne 14. 8. 2020 žalovaný vybral hotovost ve výši 16 400 Kč a 9 400 Kč dne 17. 8. 2020. 18. Z výpisu z běžného účtu ze dne 30. 7. 2020 soud zjistil, že žalovaný obdržel mzdu od svého zaměstnavatele ve výši 13 882 Kč, 16 774 Kč a 18 075 Kč. Dále, že jeho pravidelné platby v červenci 2020 činily 200 Kč za plyn, 531 Kč za internet, 800 Kč za elektřinu, až 6 200 Kč za nájem. Trvalé příkazy činily 300 Kč a 680 Kč. Konečný zůstatek ke dni 31. 7. 2020 na běžném účtu žalovaného činil - 35 118,95 Kč. 19. Výpisem z běžného účtu ze dne 31. 7. 2020 soud zjistil, že žalovaný dne 15. 7. 2020 vybral hotovost ve výši 16 600 Kč a dne 15. 7. 2020 vybral hotovost ve výši 14 000 Kč. 20. Výpisem z běžného účtu ze dne 30. 6.