34 C 239/2022-89 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 26 433,16 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným dne 15. 11. 2017 smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“) na částku 33 000 Kč. Úvěr byl žalovanému poskytnut bezhotovostním převodem dne 15. 11. 2017. Žalovaný se zavázal předmětný úvěr splatit v 60 měsíčních splátkách ve výši 1 804 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje prosincem 2017. Úvěr se úročil sazbou 83,87 %. Žalovaný však své závazky ze Smlouvy neplnil řádně, pročež úvěr ze Smlouvy byl zesplatněn k 21. 2. 2021. Žalobkyně požaduje v rámci žaloby vedle úhrady jistiny ve výši 11 018,57 Kč, smluvní pokutu ve výši 1 996 Kč, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 800 Kč, to vše se zákonným úrokem z prodlení při zohlednění částečných úhrad žalovaným, a dále pak smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky dlužné jistiny, tj. 12 619,16 Kč od 23. 2. 2021, úrok ve výši 62,48 % ročně z dlužné jistiny od 23. 2. 2021 do doby, kdy tento úrok dosáhne částky 129 888 Kč. I přes upomínku žalobkyně žalovaný svůj dluh nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud nařídil ve věci jednání na den 25. 4. 2023 a den 23. 5. 2023, na jehož konci byl vyhlášen i rozsudek. 4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: 5. Ze smlouvy o úvěru na č.l. 7-9 soud zjistil, že tuto žalovaný uzavřel se žalobkyní dne 15. 11. 2017, a to ve formě smlouvy o úvěru. V rámci Smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 33 000 Kč, který se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit formou 60 měsíčních splátek každé ve výši 1 804 Kč. Úvěr měl být poskytnut na bankovní účet žalovaného [bankovní účet] RPSN dle Smlouvy činilo 83,87 %; 6. Z oznámení o schválení úvěru na č.l. 10 soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovaného dopisem ze dne 16. 11. 2017, že z její strany došlo ke schválení úvěru v hodnotě 33 000 Kč; 7. Z karty klienta na č.l. 12 soud zjistil, že výše úvěru činila 33 000 Kč, ze strany žalovaného bylo celkem uhrazeno 82 052 Kč; 8. Z oznámení ze dne 21. 2. 2021 na č.l. 13 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dosud dlužné částky, avšak není doloženo doručení této výzvy; 9. Z dodejky na č.l. 14 soud zjistil, že dne 21. 11. 2017 byla žalovanému doručena listovní zásilka podaná od žalobkyně. Datum doručení zásilky odpovídá oznámení o schválení úvěru na č.l. 10; 10. Z výzvy ze dne 18. 12. 2020 na č.l. 15 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dosud dlužné částky, avšak není doloženo doručení této výzvy; 11. Z historie transakcí na č.l. 19 soud zjistil, že žalovaný obdržel dne 5. 10. 2017 částku 25 815,60 Kč s označením„ [anonymizována tři slova]“; 12. Z hodnocení klienta na č.l. 23 soud zjistil, že žalovaný měl mít čistý měsíční příjem 22 000 Kč, který mu měl plynout ze zaměstnání u [právnická osoba] Jako měsíční životní náklady byla kalkulována částka 3 410 Kč, splátky jiného úvěru u žalobkyně ve výši 3 279 Kč, nájemné inkaso a doprava 3 000 Kč, ostatní výdaje 2 000 Kč, celkem výdaje tedy 11 689 Kč. Při zohlednění rezervy 1 000 Kč měl mít žalovaný měsíčně disponibilních 9 311 Kč; 13. Z výplatní pásky na č.l. 26 soud zjistil, že čistý příjem žalovaného za září 2017 činil 25 815 Kč, zaměstnavatelem byla [právnická osoba] [anonymizováno]; 14. Z výplatní pásky na č.l. 27 soud zjistil, že čistý příjem žalovaného za říjen 2017 činil 24 786,30 Kč, zaměstnavatelem byla [právnická osoba] [anonymizováno]; 15. Z dohody o změně pracovní smlouvy na č.l. 28-29 soud zjistil, že žalovaný vykonával u svého zaměstnavatele, společnosti [právnická osoba], činnost na pozici skladník v tarifní skupině H 16. Z historie transakcí na č.l. 30 soud zjistil, že žalovaný obdržel dne 6. 11. 2017 částku 24 786,30 Kč s označením„ [anonymizována tři slova]“; 17. Z výpisu z registru SOLUS na č.l. 31 soud zjistil, že žalovaný neměl k 10. 11. 2017 v tomto registru žádný záznam; 18. Ze scoringu klienta na č.l. 32 soud zjistil, že žalovaný byl hodnocen skórem 411, tedy nízké body do interní [anonymizována dvě slova], střední riziko; 19. Z dokladu o vyplacení úvěru na č.l. 33 soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému dne 15. 11. 2017 částku 33 000 Kč na číslo účtu [bankovní účet]; 20. Z předžalobní výzvy ze dne 7. 12. 2022 včetně podacího archu na č.l. 42-42 a č.l.44 soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě nároků uplatněných v tomto řízení; 21. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné. 22. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: 23. Dne 15. 11. 2017 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena Smlouva, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 33 000 Kč. Žalovaný se opak zavázal splácet poskytnutý úvěr a sjednané úroky formou 60 měsíčních splátek každé ve výši 1 804 Kč RPSN činila 83,87 %. Z předloženého hodnocení klienta a výpisů z účtů vyplývá, že žalobkyně zaslala žalovanému dne 15. 11. 2017 částku 33 000 Kč dle Smlouvy. Měsíční příjem žalovaného činil 25 815,60 Kč, resp. 24 786,30 Kč ze zaměstnání. Měsíční náklady žalovaného pak měly být 11 689 Kč. Soud však shledal Smlouvu ve vztahu k ověření úvěruschopnosti žalovaného jako velmi neurčitě formulovou, kdy žalobkyně vyšla z toho, že příjmy žalovaného jsou měsíčně 22 000 Kč, což i bylo doloženo podklady. Ohledně výdajové stránky věci se však žalobkyně spokojila jen s prohlášením žalovaného a interními modely žalobkyně, které se však na první pohled jen stěží mohou odpovídat realitě a zároveň ani nekorespondují s podklady předložené žalobkyni žalovaným. Konkrétně pokud žalobkyně kalkulovala s částkou na živobytí ve výši 3 410 Kč jako částkou, ze které se měsíčně uživí dospělá osoba, a to včetně všech ostatních nákladů, jako např. koncesionářské poplatky, telekomunikační služby, oblečení, léky atd., jeví se tato částka jako silně podhodnocená. Stejně tak se soudu jeví jako silně podhodnocená částka 3 000 Kč jako náklady na bydlení, když tato částka má pokrýt např. platbu záloh na elektřinu, vodné a stočné, popř. i plyn. Ostatní výdaje přitom měl mít žalovaný v úhrnu do výše 2 000 Kč. Tato částka však rozhodně nemůže zahrnovat např. dopravu, léky a telekomunikační služby, jež očividně nebyly zahrnuty ani do položky životních nákladů. Žalobkyni mělo navíc upoutat, že osoba s disponibilní částkou 9 311 Kč měsíčně si je ochotna si půjčit 33 000 Kč se splatností na pět let s RPSN 83,87 %. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného dopisem ze dne 7. 12. 2022 k zaplacení dlužných částek ze Smlouvy, ale bezúspěšně. 24. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 25. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 26. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 27. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1, 28. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 29. Dle § 49 odst.