45 C 429/2022-20 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 10 276 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný je vlastníkem nebo provozovatelem vozidla [registrační značka], [VIN kód], nákladního automobilu jiného než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg. Žalovaný v době od 12. 7. 2018 do 4. 11. 2018 neměl k vozidlu uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ač je k tomu dle zákona povinen. Jelikož vozidlo pojištěno nebylo, je žalovaný dle shora uvedeného zákona povinen žalobkyni uhradit příspěvek, který se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby dle druhu vozidla, tedy 116 dní x 86 Kč = 9 976 Kč. Dále žalobkyně požaduje úhradu částky 300 Kč, jakožto poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 1. 3. 2019 vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu ve výši 9 976 Kč a nákladů na jeho uplatnění ve výši 300 Kč do 30 dnů od doručení výzvy, když bylo žalobkyní zjištěno, že vozidlo [registrační značka] nebylo v období od 12. 7. 2018 do 4. 11. 2018 pojištěno, a že vlastníkem nebo provozovatelem předmětného vozidla byl v daném období žalovaný. Tato výzva byla žalovanému odeslána dne 1. 3. 2019. 5. Z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 10. 5. 2019 vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu do 9. 6. 2019 s tím, že dlužná část příspěvku činí 10 326 Kč. 6. Z II. upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 4. 7. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu do 14. 7. 2019 s tím, že aktuální výše příspěvku činí 10 471 Kč. Tato upomínka byla žalovanému odeslána dne 4. 7. 2019. 7. Z předžalobní upomínky ze dne 18. 11. 2021 plyne, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky ve výši 12 686 Kč. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 18. 11. 2021. 8. Z výpisu z databáze žalobkyně ze dne 24. 2. 2019 (obsahující údaje získané z centrálního registru vozidel) vyplývá, že vozidlo [registrační značka], [značka automobilu] [anonymizována dvě slova], nákladní automobil do 3,5 t, je registrováno od 26. 6. 2018 minimálně do dne pořízení výpisu na žalovaného. 9. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Žalovaný byl v období od 12. 7. 2018 do 4. 11. 2018 vlastníkem a provozovatelem nákladního automobilu [registrační značka], [značka automobilu] [anonymizována dvě slova], [VIN kód], jiného než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, přičemž uvedené vozidlo nemělo v tomto období, tj. celkem 116 dní, uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dopisem ze dne 1. 3. 2019 vyzvala žalobkyně žalovaného, aby uhradil zákonný příspěvek nepojištěných za nepojištěné ve výši 9 976 Kč ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy, avšak žalovaný ve stanovené lhůtě ničeho neuhradil, a to ani přes další upomínky žalobkyně a předžalobní výzvu. 10. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 11. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 12. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 13. Podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 14. Podle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg ve výši 86 Kč. 15. Podle § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výše nákladů [žalobkyně] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 16. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Po právním posouzení v řízení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný coby vlastník a provozovatel shora uvedeného vozidla [registrační značka] neměl v období od 12. 7. 2018 do 4. 11. 2018 k vozidlu sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoliv tato povinnost vyplývá z ustanovení § 1 odst. 2 shora citovaného zákona. Vzhledem k těmto skutečnostem má tedy žalobkyně právo na úhradu příspěvku dle § 4 odst. 1 zákona ve výši dle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (116 dní x 86 Kč) a dále na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, a to na základě ustanovení § 4 odst. 4 shora citovaného zákona ve výši dle § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (300 Kč). Jelikož žalovaný neuhradil vzniklý dluh řádně a včas, je s jeho úhradou v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobkyně má rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném v době prodlení. 18. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 276 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t