12 C 400/2020-152 — Okresní soud v Chomutově

1. Dopisem ze dne 7. 7. 2020 žalovaný okamžitě zrušil pracovní poměr s žalobcem podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce a důvod ke zrušení pracovního poměru spatřoval v tom, že v průběhu pandemie žalovaný zastavil provoz, ale žalobce podle potřeby docházel do zaměstnání pro výkon udržovacích prací a kontroly. Po postupnému obnovení provozu sdělil skladník materiálů dne 12. 6. 2020 jednateli společnosti, že ve skladu chybí mj. 6 kusů pneumatik v hodnotě 10 000 Kč; tyto nebyly nikde ve firmě k nalezení, až se náhle objevily znovu ve skladu 15. 6. 2020 tak, že je vyložil firemní řidič. K dotazu skladníka , jméno FO, tento sdělil, že jej žalobce poslal do svého bydliště, kde naložil postrádané pneumatiky a dovezl je zpět na pracoviště. Podle dopisu - žalobce odvezl pneumatiky do svého bydliště bez vědomí zaměstnavatele a nakládal s jeho majetkem způsobem, který odporuje oprávněným zájmům zaměstnavatele, který spatřoval v jednání žalovaného znaky odcizení části majetku zvláště s ohledem na to, že se jednalo o pneumatiky na dodávku. Uvádí se dále v dopise, že v průběhu pandemie zjistil zaměstnavatel i ztrátu dalšího cenného majetku, kterou nahlásil Policii ČR.2. Žalobou doručenou soudu 1. 9. 2020 ve znění jejího doplnění ze dne 30.9.2020 se žalobce domáhal určení, že okamžité zrušení pracovního poměru, které mu bylo doručeno 8. 7. 2020 je neplatné. Tvrdil, že podle okamžitého zrušení ze dne 7. 7. 2020 měl odmítnout převzetí dopisu s okamžitým zrušením pracovního poměru a že na dopisu jsou podpisy tří osob, u kterých není zřejmé, o koho se jedná a co svým podpisem stvrzují. Uvedl, že následně bylo okamžité zrušení pracovního poměru zasláno doporučeně poštou na dodejku a že dopis převzal jeho syn dne 8. 7. 2020. Žalobce oznámil 9. 7. 2020 žalovanému a prostřednictvím právní zástupkyně žalovaného upozornil na neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru. Následně mu žalovaný prostřednictvím své právní zástupkyně nabídl možnost jiného skončení pracovního poměru bez bližší specifikace. Neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru žalobce spatřoval v tom, že z listin nevyplývá, kdo je zaměstnavatel a kdo s ním okamžitě ruší pracovní poměr, přitom podle § 423 občanského zákoníku je jméno, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Na razítku u podpisu je uvedeno , právnická osoba, ., , adresa, , ale zaměstnavatel na základě pracovní smlouvy má sídlo v , adresa, dle obchodního rejstříku, okamžité zrušení pracovního poměru není na hlavičkovém papíru, takže jedině dovozováním lze dojít k závěru, kdo s žalobcem okamžitě zrušil pracovní poměr. Neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru žalobce spatřoval dále v tom, že se tvrzení ohledně pneumatik nezakládá na pravdě. Žalobce tvrdil, že byl statutárním orgánem žalovaného požádán, aby pneumatiky odvezl do pneuservisu pana , jméno FO, v , obec, za účelem se je pokusit prodat. Protože v autoservisu neměli zájem pneumatiky koupit, nechal žalobce pneumatiky odvézt zpět do provozovny ve , obec, . Žalobci do podání žaloby nebylo sděleno obvinění pro krádež či jiný trestný čin pouze mu je známo, že věc byla vedena pod č. j. , hodnota, . Z dopisu s okamžitým zrušením pracovního poměru nevyplývá, jaký majetek měl být odcizen a kdy měl žalovaný zjistit toto odcizení, když okamžité zrušení pracovního poměru je možné podat ve lhůtě dvou měsíců od data zjištění porušení. Vzhledem k tomu, že se s ním byl rozvázán pracovní poměr okamžitým zrušením nepřiznal mu Úřad práce, u kterého se zaevidoval 9. 7. 2020 nárok na hmotné zabezpečení. tvrdil, že za dobu od ledna do června 2020 činila jeho superhrubá mzda v lednu 71 474 Kč, v únoru 73 590 Kč, v březnu 73 590 Kč, v dubnu 64 908 Kč, v květnu 71 445 Kč a v červnu 67 082 Kč. Žalobce považoval svůj pracovní poměr za skončený ke dni 7. 7. 2020 a náhradu mzdy požaduje od 8. 7. 2020, přičemž za červenec 2020 požaduje náhradu mzdy 60 210 Kč, neboť jeho průměrný výdělek by činil 232,97 Kč superhrubá mzda měla činit 73 590 Kč při odpracované fondu pracovní doby. Podle žalobce měla jeho mzda v srpnu činit 73 590 Kč, v září 73 590 Kč, říjnu 73 590 Kč a stejně tak v listopadu a v prosinci 2020. Žalobce požadoval náhradu mzdy za dobu od 8. 7. 2020 do 30. 9. 2020 celkem ve výši 207 390 Kč, neboť 13. 7. 2020 oznámil žalovanému, že trvá na dalším zaměstnávání.3. Žalovaný ve svém vyjádření trval na důvodnosti okamžitého zrušení pracovního poměru s tím, že okamžité zrušení předložil žalobci 7. 7. 2020 v provozovně ve , obec, jednatel společnosti za přítomnosti dalších dvou zaměstnanců – výrobního ředitele , jméno FO, a zaměstnankyně , jméno FO, . Tito byli přizváni jako svědci toho, že se žalobce seznámil s předloženou listinou. Poté, co se žalobce seznámil s listinou tuto odložil a odmítl si ji převzít, jednatel a další 2 osoby zapsali na jedno vyhotovení okamžitého zrušení pracovního poměru poznámku, že se zaměstnanec s obsahem dopisu seznámil a odmítl jej osobně převzít. Žalobce byl vyzván jednatelem, aby předal užívaný majetek – osobní automobil, telefon, tankovací kartu, aniž by se pokusil na místě skutečnosti uvedené v okamžitém zrušení vyvrátit. Vzhledem k tomu, že odmítl převzetí okamžitého zrušení jej žalovaný zaslal ještě doporučeně do jeho bydliště. Žalovaný asi 10. 7. 2020 obdržel do provozovny ve , obec, oznámení žalobce, že trvá na dalším zaměstnávání, neboť byl lživě obviněn. Žalobce se za přítomnosti svědků seznámil s okamžitým zrušením pracovního poměru, takže věděl, kdo s ním okamžitě ruší pracovní poměr a vědět to musel, neboť se na žalovaného obrátil dopisem, ve kterém žádal o pokračování pracovního poměru. Žalovaný tvrdil, že jeho statutární orgán , jméno FO, nedal žalobci pokyn, aby pneumatiky odvezl do pneuservisu za účelem pokusu o jejich prodej a nebylo by to ani logické. Jednatel i společník žalovaného pan , jméno FO, znali majitele pneuservisu pana , jméno FO, osobně a pokud by měli zájem o prodej pneumatik tímto způsobem, pak by se nejprve přímo s touto firmou domluvili a potom by dali příkaz řidiči k jejich odvozu. Žalovaný poukázal na to, že se žalobce v žalobě vyhnul vysvětlení, jakým způsobem se pneumatiky ocitly v jeho sklepě, odkud byly žalovanému vráceny. V žalobě rovněž nespecifikuje ani přibližné datum, kdy měl být statutárním orgánem žalovaného požádán k odvozu pneumatik, z čehož vyplývá možnost, že měl pneumatiky ve svém bydlišti neurčenou dobu, možná i týdny; žalovaný pouze uvedl, kdy zjistil jejich ztrátu. Pneumatiky po sdělení skladníka 12. 6. 2020 byly hledány nejdříve v celém areálu provozovny, ale i na přilehlém pozemku. To, že se „náhle“ objevily 15. 6. 2020 přikládal žalovaný skutečnosti, že se v malé firmy o ztrátě mluvilo a ten, kdo za to odpovídal, že majetek ze společnosti zmizel se postaral o jeho znovuobjevení. Žalovaný vyslovil otázku - pokud by objednatel dal žalobci skutečně příkaz, aby odvezl pneumatiky k prodeji mimo firmu, proč by tuto skutečnost nesdělil skladníkovi, který začal pneumatiky postrádat. Dotazem na firemního řidiče , jméno FO, bylo zjištěno, že je přivezl na příkaz žalobce z jeho bydliště. K osobě žalobce žalovaný uvedl, že žalobce u něho pracoval nejdříve jako manipulant, žalovaný byl s jeho prací natolik spokojen, že ho umístil na pozici výše s velmi dobrým příjmem a jeho práci ocenil i přesto, že rok předtím pod vlivem alkoholu havaroval se služebním vozidlem, na kterém způsobil značnou škodu jinou škodou a byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Chomutově k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců s odkladem na zkušební dobu 18 měsíců. Žalovaný se za žalobce zaručil a nepožadoval ani náhradu škody ve výši 35 000 Kč. Po utlumení výroby z důvodu koronaviru byl od 15. 4. 2020 zastaven provoz a zaměstnanci zůstali doma až téměř do konce dubna. Kromě jednatele , jméno FO, , společníka žalovaného , jméno FO, a skladníka pana , jméno FO, měl přístup do areálu provozovny ve , obec, rovněž žalobce. Ke dni 15. 4. 2020 byly zatím části výrobní haly bylo uskladněno 7 ks nepoužívaných šicích strojů v celkové hodnotě asi 350 000 Kč. Dne 13. 5. 2020 zaměstnankyně paní , jméno FO, zjišťovala početní stav strojů podle majetkového účetního přehledu strojů a zjistila, že fyzický počet strojů nesouhlasí s účetním dokladem, žalovaný si vyžádal z dodavatelské firmy doklady – výrobní čísla jednotlivých strojů poté 17. 6. 2020 provedl inventuru majetku firmy. Výsledkem bylo zjištění, že chybí 7 kusů průmyslových šicích strojů zn. , hodnota, . Žalovaný věděl, že nikdo nepřekonal překážku vstupu do provozovny a že ztrátu majetku může mít na svědomí pouze osoba, která měla volný přístup. Se svým podezřením se žalovaný obrátil 24. 6. 2020 s trestním oznámením na neznámého pachatele na PCR, která však věc odložila, neboť nebylo možno specifikovat konkrétní dobu ztráty. Ve stejné době žalovaný zjistil, že v neděli 14. 6. 2020 zaměstnankyně , jméno FO, , tehdejší přítelkyně žalobce, sešívala v provozovně žalovaného kůže na volanty na šicím stroji v majetku zaměstnavatele, ale práce prováděla