18 C 15/2024-47 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 744,02 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Žaloba odůvodněna tím, že společnost , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, , IČ: , IČO, , (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne 2. 4. 2022 Smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet , Anonymizováno, č. , tel. číslo, (dále jen „Smlouva“) na částku 20 000 Kč, žalobkyně téhož dne úvěr žalovanému poskytla na jeho účet. Žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně tento úvěr splatit s úrokem ve výši 15,50 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 471,35 Kč, a to počínaje dnem 11.5.2022, přičemž anuitní splátka byla složena z platby jistiny, úroku a poplatků. Žalovaný však své závazky ze Smlouvy neplnil řádně a včas, když uhradil pouze částku ve výši 2 828,10 Kč, načež předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 16. 3. 2023. Předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2023. O postoupení pohledávek z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni byl žalovaný vyrozuměn dopisem. I přes upomínku žalobkyně žalovaný svůj dluh nezaplatil.2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila přímo v žalobě, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:4. Ze Smlouvy soud zjistil, že ji žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně dne 2. 4. 2022. Na základě Smlouvy se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal předchůdkyni žalobkyně uhradit spolu s úrokem ve výši 15,50 % ročně, v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 471,35 Kč. Finanční prostředky byly poskytnuty žalovanému bezhotovostním převodem na účet žalovaného.5. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že dle tvrzení předchůdkyně žalobkyně byla žádost o uzavření Smlouvy posouzena individuálně, byly kontrolovány různé registry a rejstříky, přičemž při výpočtu disponibilní částky bylo počítáno s částkou životního minima a částkou normativních nákladů na bydlení. Dle tohoto posouzení měl být žalovaný rozvedený, žít u svých rodičů, jeho čistý příjem činil 23 586 Kč, pracoval na dobu neurčitou, kdy čistý měsíční příjem domácnosti měl být 65 000 Kč.6. Ze žádosti o úvěr ze dne 2.4. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný má dvě vyživovací povinnosti, je rozvedený, bydlí u rodičů, pracuje na dobu neurčitou, průměrný čistý měsíční příjem činí 23 586 Kč.7. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 18. 3. 2023 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně zesplatnila úvěr č. , č. účtu, ke dni 16. 3. 2023. Nesplacená jistina činila celkově dlužnou částku ve výši 22 071,79 Kč.8. Z předžalobní upomínky ze dne 6.10.2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 29 016,41 Kč.9. Z platební historie a úvěrových účtů bylo zjištěno, že žalovaný po celou dobu uhradil 2 828,10 Kč.10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2023, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni.11. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 25. 9. 2023 soud zjistil, včetně podacího lístku, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení své pohledávky za žalovaným na žalobkyni.12. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné.13. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav:14. Dne 2. 4. 2022 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena Smlouva, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Daný úvěr poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému bezhotovostním převodem na jím uvedený účet. Žalovaný se opak zavázal poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 471,35 Kč, počínaje dnem 11.5.2022. Žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně poskytnuté prostředky vrátit spolu s úrokem za půjčené prostředky ve výši 15,50 % ročně.15. Žalobkyně sice v doplnění žaloby ze dne 13. 5. 2024 tvrdí, že předchůdkyně žalobkyně dostatečně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, avšak k tomuto svému tvrzení nedoložila dostatek relevantní dokumentace k prokázání tohoto svého tvrzení. Předchůdkyně žalobkyně očividně vycházela převážně jen z tvrzení žalovaného, která si nijak neověřila, nebo vycházela ze svých interních kalkulací. O reálné výdajové stránce žalovaného tak de facto není známo ničeho.16. Není tak ničeho známo o skutečných nákladech žalovaného na bydlení, energie, služby, jídlo, dopravu atd. Vycházet přitom pouze z částek životního minima a normativních nákladů na bydlení považuje soud za nedostatečné. Soud tak shledal posouzení úvěruschopnosti žalovaného předchůdkyní žalobkyně jako nedostatečné. Předchůdkyni žalobkyně přitom nic nebránilo v tom si od žalovaného vyžádat např. výpisy z účtů, z nichž by bylo velmi lehce zjistitelné, kolik činí jeho skutečné měsíční náklady. Z předložených důkazů tedy nevyplývá, že by předchůdkyně žalobkyně vycházela ze všech nezbytných dokumentů, které jsou pro posouzení úvěruschopnosti nezbytné. Předchůdkyně žalobkyně převedla své pohledávky za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. Žalovaný byl o postoupení pohledávek na žalobkyni informován. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně.17. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.18. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen „ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.19. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.20. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.21. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.22. Dle § 49 odst. 1 a odst. 4 o. s. ř. do vlastních rukou se doručují písemnosti, u nichž tak stanoví zákon nebo nařídí-li tak soud. Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu.23. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení