23 C 104/2024 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doplněnou podáním ze dne 22.5.2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku ve výši 26 011 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s ním uzavřela dne 24. 7. 2023 úvěrovou smlouvu, (dále jen,, Smlouva“), na jejímž základě mu byly na jeho účet poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr spolu s poplatkem za jeho poskytnutí ve výši 660 Kč a úrokem ve výši 980 Kč zaplatit ve 24 měsíčních splátkách . Při posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet žalobkyně vycházela z informací poskytnutých žalovaným a zaznamenaných do Karty klienta a Metodiky posouzení úvěruschopnosti klienta a dále žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registrech SOLUSS, NRKI, CEE, ISIR. Žalovaný uhradil částku ve výši 3 773 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, proto byl úvěr zesplatněn ke dni 19.1.2024. Žalobkyně požaduje též poplatky za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 1 030 Kč a smluvní pokutu v celkové výši 1 500 Kč. Dluh nebyl žalovaným zaplacen ani přes zaslání předžalobní výzvy.2. Žalovaný se k žalobě ani ke svým majetkovým poměrům nevyjádřil.3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila v podání ze dne 18.6.2024, žalovaný se nevyjádřil, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal jeho souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:Ze Smlouvy bylo zjištěno, že ji mezi sebou uzavřely žalobkyně a žalovaný dne 24.7.2023, žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč , který se žalovaný zavázal uhradit ve 24 měsíčních splátkách spolu s poplatkem ve výši 660 Kč, poplatkem za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč měsíčně, poplatkem za korunový odklad ve výši 1 980 Kč a poplatkem za expres výplatu ve výši 199 Kč. Ve Smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč za nezaplacení splátky a účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním.Z Potvrzení žalobkyně o provedení ověření bonity klienta ze dne 19.3.2024 soud zjistil, že žalobkyně ověřila bonitu klienta před uzavřením Smlouvy, kdy vycházela z příjmu žalovaného ve výši 36 000 Kč, ostatních příjmů domácnosti ve výši 25 000 Kč a splátek jiným společnostem ve výši 11 000 Kč a lustrací v registru ISIR, NRKI.Z opisu výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že dne 24.7.2023 byla na účet žalovaného vyplacena částka ve výši 20 000 Kč.Z dopisu žalobkyně ze dne 19.1.2024 soud zjistil, že úvěr byl zesplatněn a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 26 011 Kč do 14 dnů ode dne jeho sepsání.Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaný uhradil částku ve výši 3 773 Kč.Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne 16.2.2024 a podacího archu České pošty, s.p. ze dne 19.2.2024 soud zjistil, že žalovaný byla vyzván k úhradě dluhu ve výši 26 011 Kč.5. Na základě předložených listinných důkazů má soud za prokázaný tento skutkový stav:Dne 24.7.2023 žalobkyně se žalovaným uzavřela Smlouvu, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr spolu s poplatkem za jeho poskytnutí ve výši 660 Kč poplatkem za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč měsíčně, poplatkem za korunový odklad ve výši 1 980 Kč a poplatkem za expres výplatu ve výši 199 Kč. Ve Smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč za nezaplacení splátky a účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením Smlouvy žalobkyně k výzvě soudu nepředložila žádný relevantní důkaz. Žalovaný uhradil částku ve výši 3 773 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, proto byl úvěr zesplatněn ke dni 19.1.2024. Dluh nebyl žalovaným zaplacen ani přes zaslání předžalobní výzvy.6. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen „ZSU“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Dle § 87 odst. 1,2,3 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit .8. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění , ( dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaný ve vztahu k žalobkyni vystupoval jako spotřebitel, jelikož nejednal v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Žalobkyně neprokázala žádným relevantním důkazem, že by řádně prověřila schopnost žalovaného plánovaný úvěr splatit z pohledu jeho měsíčních příjmů a výdajů, proto soud dospěl k závěru, že Smlouva, jež měla být smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z., je absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení plnění podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU.10. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 20 000 Kč a žalovaný uhradil částku ve výši 3 773. Vzhledem k tomu, že uzavřená Smlouva je absolutně neplatná a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení (plnění bez právního důvodu) ve výši 16 227 Kč ( 20 000 Kč - 3 773 Kč = 16 227 Kč) ve výši poskytnuté a nesplacené jistiny úvěru , kterou je povinen podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU vydat, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 16 227 Kč a ve zbylém rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.11. Pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení, soud žalobu v tomto rozsahu rovněž zamítl, neboť byla podána předčasně , když v souladu s § 87 odst.1 ZSU nárok na zákonné úroky z prodlení vzniká žalobkyni teprve od okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru ( srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.4.2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021) v době podle § 87 odst.1 ZSU, tj. v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný se k výzvě soudu k jeho majetkovým poměrům nevyjádřil a v řízení byl pasivní, proto soud jako přiměřenou lhůtu k plnění stanovil lhůtu tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst.1 o.s.ř.12. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla úspěšná co do zaplacení částky 16 227 Kč, což činí 59 % celkového nároku, u neúspěšná co do zaplacení částky 11 298 Kč ( včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku), což činí 41 % celkového nároku, proto má nárok na náhradu 18 % nákladů řízení ( 59%-41%=18%).13. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 2 753 Kč sestávající sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 301 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b. odst.1 bod 2. , § 11 odst.1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby, tj. příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby, dle § 14b odst. 1 bod 2, náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b ods