23 C 74/2024 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku ve výši 60 549,48 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její předchůdkyně - společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , ( dále jen,, předchůdkyně žalobkyně“), s ním uzavřela dne 16. 2. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , (dále jen,, Smlouva“), na jejímž základě mu byly poskytnuty dne 16.2.2023 peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč se smluvním úrokem ve výši 29,79 % ročně s tím, že žalovaný se zavázal úvěr spolu se smluvním úrokem a měsíčním poplatkem ve výši 405 Kč za pojištění schopnosti splácet úvěr uhradit v 48 měsíčních splátkách po 3 305 Kč. Před poskytnutím úvěru předchůdkyně žalobkyně posuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet na základě informací od žalovaného a předložených dokladů ověřujících jeho příjmy ( potvrzení o přijetí mzdy 11/2022-2/2023), výdajů ve výši 9 252 Kč, přičemž bylo kalkulováno i životní minimum v aktuální výši 4 860 Kč, lustrací v SOLUS a NRKI, ISIR.. Žalovaný neuhradil ničeho. Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátek žalobkyně úvěr zesplatnila dopisem ze dne 21.5.2023 ke dni 21.5.2023. V důsledku zesplatnění úvěru a jeho nezaplacení byl žalovaný povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny ve výši 48 331,80 Kč Kč za každý den prodlení. Pohledávka za žalovaným byla z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni postoupena na základě rámcové Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.6.2023 v souladu se Společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 31.10.2023 s účinností ke dni 30.10.2023. Žalovaný na úhradu úvěru nezaplatil ničeho, a to ani přes zaslání výzvy k plnění .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřili, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal jejich souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:Ze Smlouvy bylo zjištěno, že ji mezi sebou uzavřely předchůdkyně žalobkyně a žalovaný, žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 83,56 % ročně. Žalovaný se zavázal celkovou částku ve výši 40 000 Kč se smluvním úrokem ve výši 83,56 % ročně a měsíčním poplatkem ve výši 405 Kč za pojištění schopnosti splácet úvěr uhradit v 48 měsíčních splátkách po 3 305 Kč. Ve Smlouvě se žalovaný zavázal uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně od zesplatnění z nové jistiny úvěru.Z výpisu z účtu žalovaného za období od 11/2022 do 2/2023 soud zjistil, že průměrný měsíční čistý výdělek žalovaného činil 29 481,50 Kč.Z výpisu SULUS a NRKI soud zjistil, že žalovaný neměl žádný záznam.Dopisem ze dne 21.5.2023 předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 50 944 Kč Kč.Z Dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně úvěr ve výši 40 000 Kč žalovanému vyplatila dne 16.2.2023 na jeho účet.Z oznámení žalobkyně o postoupení pohledávky ze dne 14.11.2023 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.6.2023.Ze Společného prohlášení předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně ze dne 31.10.2023 soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena s účinností ke dni 30.10.2023 na žalobkyni.Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne 30.1.2024 a podacího lístku České pošty, s.p. soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu ve výši 73 870,63 Kč.5. Na základě předložených listinných důkazů má soud za prokázaný tento skutkový stav:Dne 16.2.2023 předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela Smlouvu, na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet úvěr ve výši 40 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 83,56 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr spolu se smluvním úrokem a měsíčním poplatkem ve výši 405 Kč za pojištění schopnosti splácet úvěr uhradit v 48 měsíčních splátkách po 3 305 Kč. Před poskytnutím úvěru předchůdkyně žalobkyně posuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet na základě informací od žalovaného a předložených dokladů ověřujících jeho příjmy ( potvrzení o přijetí mzdy 11/2022-2/2023), lustrací v SOLUS a NRKI, ISIR.. Žalovaný neuhradil ničeho. Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátek žalobkyně úvěr zesplatnila dopisem ze dne 21.5.2023 ke dni 21.5.2023. V důsledku zesplatnění úvěru a jeho nezaplacení byl žalovaný povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny ve výši 48 331,80 Kč Kč za každý den prodlení. Pohledávka za žalovaným byla z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni postoupena na základě rámcové Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.6.2023 v souladu se Společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 31.10.2023 s účinností ke dni 30.10.2023. Žalovaný na úhradu úvěru nezaplatil ničeho, a to ani přes zaslání výzvy k plnění dne 30.1.2024.6. Podle § 2 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen „ZSU“ ), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.7. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Dle § 87 odst. 1,2,3 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit .9. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění , ( dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).11. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaný ve vztahu k žalobkyni vystupoval jako spotřebitel, jelikož nejednal v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Žalobkyně ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru nepředložila žádné důkazy ohledně výdajů žalovaného, proto soud dospěl k závěru, že Smlouva, jež měla být smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z., je absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení plnění podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU.12. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 40 000 Kč a žalovaný neuhradil ničeho. Vzhledem k tomu, že uzavřená Smlouva je absolutně neplatná a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení (plnění bez právního důvodu) ve výši poskytnuté jistiny ve výši 40 000 Kč , které je povinen podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU vydat. Soud tak uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 40 000 Kč, když pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě rámcové Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.6.2023 v souladu se společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 31.10.2023 s účinností ke dni 30.10.2023, a ve zbylém rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.13. Pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení, soud ža